pondělí 22. července 2024

Ovocné kvašené limonády

 

 ... kvašené limonády mi vážně zachutnaly ...
... ještě nikdy jsem nedokázala vypít litřík nějakého nápoje na jedno posezení ...
... tedy s výjimkou pivka, pokud už někdy vyrazím s kamarádkou do hospůdky ...
... s kvašenými limonádami mé výroby problém nemám ...
... jen květy tak nějak došly ...
... a tak jsem se pustila do pokusů s ovocem ...

... vycházela jsem z původního receptu na květové kvašené limonády ...
... do tří litrů převařené vody jsem však tentokrát dala jen 150 g cukru, jelikož druhá várka se mi zdála příliš sladká ...
... a k pokrájenému citronu jsem přidala po hrsti ovoce ...
... do jedné sklenice jsem použila vypeckované třešně a listy verbeny citronové ...
... do druhé pak pokrájené meruňky a květy levandule - těch bylo jen asi pět, více jich na mém balkoně rozkvetlých nebylo ...
... do každé sklenice jsem přidala cca deci kvašené limonády z předchozí várky ...
... takto vypadalo po cca dvanácti hodinách ...



... již další den začalo bublinkovat ...
... scedila jsem a přelila do lahví po třech a půl dnech od naložení ...
... před tím narychlo vyfotila, fotky se však žel nepovedly ...
... takže jen dva spíše informační cwaky ...



... je to vážně skvělé pití ...
... nádherně jemně perlivé ...


... i když cedím přes hodně husté sítko, přesto se na dně lahví usazuje něco jako kal ...
... a zejména u té třešňové stačí jen lahví pohnout a ihned začne plavat ...
... chutí to nijak nevadí, jen přílišný estét může být maličko nesvůj ;o)


pondělí 15. července 2024

Hruška, ostružina a koření

... další z mých variant domácích džemů z počátku letošního roku ...
... tentokrát zpracování hrušek ze Scuku ...
... a k nim dva balíčky mražených bio ostružin od německé firmy Alnatura ...

HRUŠKOVÝ DŽEM S OSTRUŽINAMI A KOŘENÍM

800 g hrušek
600 g ostružin
6 + 2 lžíce třtinového cukru
1/2 lžičky himálajské soli
šťáva ze 2 menších citronů
1/2 lžičky mletého kardamomu
1/4 lžičky mletého badyánu
1,5 lžičky pektinu



... džem jsem po provaření a před přidáním pektinu trošku rozmixovala ručním mixerem ...

sobota 6. července 2024

Špenát

... miluju špenát ...
... zároveň nedůvěřuju čerstvým kupovaným špenátům ...
... zejména těm nabízeným v zimě ...
... fakt se maličko děsím chemických koktejlů, pomocí kterých je bůhvíkde pěstují ...
 
... a tak se snažím vypěstovat si špenát na balkoně ...
... neočekávám nějaké enormní množství, na to fakt nemám místo ...
... stačilo by mi tu a tam několik lístků třeba do smoothie ...
... jenže se mi nedaří ...
 
... loni jsem koupila semínka z řady "Pro mlsné jazýčky" od firmy Semo ...
... viz obrázek na začátku tohoto příspěvku ...
... v popisu se píše:

Odrůda špenátu, orientálního původu, s velmi rychlým růstem a výbornou odolností k vysokým teplotám. Je vhodná ke sklizni mladých listů, lze ji pěstovat během celé vegetační sezóny. Je ideální i pro letní pěstování díky své vysoké odolnosti k vybíhání. Odrůda je odolná proti plísni špenátové.
 
... plíseň špenátovou neznám ...
... lákala mě spíše vysoká odolnost k vybíhání do květu ...
... to, co sliboval nejen popis, ale i fotka, se však nekonalo ...
... loni na balkoně vyrašily stěží dvě řady listů ...
... pak najednou vyběhl dlouhý šlahoun s květy ...
... špenát jsem ani necwakla, ba dokonce se mi ani nechtělo obrat těch pár lístků ...
... po odstřižení květů šel do kompostu ...
... květy, a to jakékoliv, do kompostu zásadně nedávám ...
 
... v zimě jsem se pak někde na netu dočetla, že špenát nemá rád sluneční úpal, že pak má tendence do květu vybíhat ...
... tak jsem ho dala letos na venkovní parapet do obýváku ...
... okno je na severovýchod ...
... i když mnohem víc východ, než sever ...
 
... dlouho se nic moc nedělo ...
... přičítala jsem to počasí, které se letos tak nějak zbláznilo ...
 
... po tropických dnech začátkem dubna přišly koncem dubna mrazy ...
... zmrznul mi na balkoně narašený černý rybíz, který v zimě (kdy byl pochopitelně nenarašený) zvládnul i dvě noci s mínus patnácti ...
... mínus osm už narašené větvičky nedaly ...
... dva měsíce jsem doufala, že by mohl ještě obrazit ...
... neobrazil a tak jsem ho začátkem týdne zlikvidovala ...
 
... pak se vrátilo jaro ...
... no a poslední týden je u nás stěží patnáct stupňů a hodně často prší ...
... i když u nás naštěstí dosti decentně ...
 
... prostě dlouho se špenátu moc nechtělo ...
... a když minulý víkend najednou hbitě poposkočil, měla jsem radost ...
... ovšem jen do chvíle, kdy jsem zjistila, že po dvou řadách listů opět vyběhl do květu ...

... takovýhle roští jsem včera cwakla za oknem ...


... květy špenátu jsou opravdu hodně zvláštní ...
 

... popravdě však musím napsat, že bych byla radši, kdybych je nikdy nepoznala ...
... takhle mi nezbude, než špenát okamžitě zpracovat ...
... škoda, že nemám ani banány, ani jablíčka, zpracovat špenát do smoothie by totiž bylo nejjednodušší ...

středa 3. července 2024

Pomeranč, hruška, jablko a rum

... konečně jsem se propracovala k letošním džemům ...
... a ne, nejsou to džemy z počáteční letošní úrody ...
... jahody sice byly, ale docela drahé ...
... navíc první úroda byla celkem rychle pryč ...
... další snad v průběhu července ...
... alespoň tak slibuje Rohlík.cz ...
... momentálně čas od času jsou k mání meruňky ...
... cena však spíše k mlsání, než k vaření džemů ...
... možná pár zkusím k výrobě ovocné kvašené limonády ...

... no prostě předkládám sice letošní, ale zimní džem ...
... i když ona je to vlastně marmeláda ...

POMERANČOVÁ MARMELÁDA S HRUŠKAMI, JABLKY A RUMEM

800 g vymačkaných krvavých pomerančů i s dužinou
500 g na malé kousky pokrájených hrušek
500 g nahrubo nastrouhaných jablek
6 + 2 lžíce třtinového cukru
3/4 lžičky himálajské soli
šťáva z 1 většího citronu
1,5 lžičky pektinu
větší panák medového rumu Republika




pátek 28. června 2024

Kvašené domácí limonády

... o svém prvním pokusu s kvašením květových limonád jsem psala nedávno v příspěvku Bezové prosecco ...
... tak moc mi to chutnalo, že jsem okamžitě začala uvažovat o pokračování ...
... jenže nejvíc mi jde teorie, zejména plánování, co všecko vyzkouším ...
... s uvedením do praxe je to už horší ...
 
... a tak jsem přemýšlela, jestli už kvetou lípy ...
... v okolí žádnou nemám, tak nebylo jednoduché to zjistit ...
 
... o kvetoucích akátech jsem naopak věděla ...
... jen jsem si nebyla jistá, jak je to s jejich jedovatostí ...
... akát je považován za nebezpečnou invazivní rostlinu, která je téměř celá jedovatá ...
... až na květy ...
... a tak jsem řešila, jak je to s tou zelenou šťopkou, ze které květ vyrůstá ...
... odstranit nebo může zůstat ...
 
... no a když jsem konečně minulé úterý (18. června) po ránu vyrazila na obchůzku, zjistila jsem, že řešit akáty bylo úplně zbytečné, jelikož už stihly odkvést ...
... ostatně odkvetl už i černý bez ...
... růži svraskalou se mi nepodařilo najít, klasické šípky však už taky odkvetly ...
... maličko rozladěná jsem se vydala cestou kolem zahrádkářské kolonie za poslední řadou paneláků ...
... rozladěná nejen mou strategií neodkládat na zítra, co můžu udělat pozítří ...
... ale také vedrem a dusnem ...
... přestože ještě nebylo ani deset hodin, teklo ze mě jako z vola ...
... náladu mi pozvedl až šlahoun zralého černého rybízu, který se prodral drátěným plotem ven z jedné ze zahrádek ...
... a definitivně mě rozmrzelost opustila, když jsem na konci cesty našla keř černého bezu, který ještě kvetl ...
... a tak jsem nakonec dorazila domů úplně propocená nejen s květy černého bezu, ale i s hrstičkou černého rybízu ...
... a pustila se do díla ...
 
... naložila jsem přesně podle receptu z příspěvku Bezové prosecco ...
... a naložila jsem hned sklenice dvě ...
... do jedné jsem dala jen květ černého bezu a citron ...
... do druhé, ve které bylo méně bezových květů, jsem přihodila černý rybíz ...
... a do obou přilila necelé dvě deci hotové limonády z minula ...

... takto jsem vše cwakla necelých dvacet hodin po naložení ...




... už další den vše bylo plné bublin ...
... poctivě jsem dvakrát denně promíchávala ...
... a třetí den začala ochutnávat ...
... podle bublin se zdálo, že je kvašené dostatečně, mě to však přišlo příliš sladké ...

... tři a půl dne od naložení jsem opět udělala několik cwaků ...
... vše bylo už jakoby zakalené, láhev s černým rybízem se začala barvit do růžova ...
... bubliny nebylo úplně lehké přes sklo sklenice cwaknout ...




... dál jsem poctivě míchala a taky ochutnávala ...
... pořád to bylo na mě skoro dost sladké ...
... prostě to pořád nemělo onu skvělou chuť mého prvního pokusu ...
... šest dní po naložení jsem raději slila do lahví ...
 

... vlevo je limonáda jen z květů černého bezu ...
... vpravo limonáda z přídavkem černého rybízu ...
... možná jsem měla rybíz před naložením trošku zmáčknout nebo třeba propíchat, třeba by pak byla tmavší - netuším ...
... no a v té prostřední láhvi je to půl na půl ...
... prostě té s černým rybízem bylo v jedné z lahví jen do poloviny, tak jsem dolila limonádou bez rybízu ...

... je to takové spíše kyselejší ...
... možná to tak má být ...
... nahořklá dochuť se nekoná ...
... je to jiné, než můj první pokus, který mě uchvátil, ale je to taky moc dobré ...

úterý 25. června 2024

Zen w kuchni

... asi dost zvláštní nadpis příspěvku ...
... ale vysvětlím ...
 
... jedná se o stránku jedné hooodně šikovné Polky ...
... dostala jsem se k ní už před nějakou dobou přes vyhledávání nějakého receptu ...
... už ani nevím jakého ...
... nakonec jsem u ní zkejsla celý večer ...
... i když ne kvůli receptům, ale kvůli fotkám ...
... ta paní opravdu umí ...
 
... stále k ní občas zavítám ...
... poslední má návštěva však byla takový balzám na duši, že mě přinutila napsat tento příspěvek ...
... ty kotěcí fotky prostě dokáží člověka odpoutat snad i od plánování sebevraždy - myšleno s menší nadsázkou ;o)
 
 

... no a abych nemusela pro příště pracně hledat v záložkách s recepty, přidávám odkaz k ostatním oblíbeným blogům v části Kam se chodím kochat ...
... možná i někomu z vás dokáže vylepšit náladu ...

sobota 22. června 2024

Špagety s natí z červené řepy

... pomalu se začíná objevovat letošní zelenina z českých farem...
... a v začátku sezony ji Rohlík často nabízí i s natí ...
... třeba červenou řepu, kterou jsem neváhala zakoupit ...

... snažím se zpracovat a sníst všecko ...
... i to, co většina z nás vyhazuje do odpadků ...
... a občas natě zanechá už v supermarketu ...
... i já jsem to tak dělávala ...
... až v poslední době se snažím sníst i to, co podle mnohých k jídlu není ...
... možná tak pro králíky ...
... kdo z nás, nucených žít v paneláku, však nějakého toho králíka v nejbližším okolí má ...

... a tak včera došlo na zpracování natě z červené řepy ...
... žel nebyla to řepa z mého balkonu a tak část natě už byla trošku unavená ...
... řapíky jsem použila všecky, část listů však bohužel skončila v kompostéru ...
... to, co skončilo na talíři, však bylo docela jedlé ...

TĚSTOVINY S NATÍ Z ČERVENÉ ŘEPY

... nať jsem probrala a řádně propláchla, abych ji zbavila zbytků hlíny ...
... řapíky jsem pokrájela na malé kousky a dala zvlášť ...
... listy jsem nastříhala nůžkami na cca dvoucentimetrové proužky ...
... na dvou lžících ghíčka jsem osmahla dvě menší na tenké půlměsíčky nakrájené cibule ...
... když zesklovatěly, přidala jsem řapíky červené řepy ...
... maličko podlila vodou, ve které se vařily špagety ...
... řapíky brzy začaly barvit cibuli do růžova ...
... když byly na skus, přidala jsem i listy a nechala je zavadnout ...
... je to, coby dup ...
... pak už jen vmíchat těstoviny a na talíři posypat nastrouhaným sýrem ...
... nesolila jsem, voda z těstovin i sýr jsou pro mě slané dost ...
... na čerstvě namletý pepř jsem zapomněla, ale vlastně mi ani nescházel ...



... je to vážně dobré ...
... příště přidám ještě česnek ...
... hrozně mě bavilo, jak i špagety byly krásně růžovoučké ...
... no a k tomu moje bezové prosecco - další lahvince jsem se podívala na dno ...


... jen škoda, že nemám na balkoně stoleček a židličku ...
... krásně by se tam baštilo ...
... nebo třeba pila ranní kávička ...

středa 19. června 2024

Balkonová zahrádka


... tak jsem dneska narychlo cwakla svou balkonovou zahrádku ...
... jak je vidět na úvodní fotce, začíná pomalu kvést ...
... třeba levandule a hortenzie ...
... nebo jahody a rajčata ...
 
... pustila jsem se do toho letos opravdu ve velkém ...
... trvalo mi to skoro měsíc a stále ještě nejsem u konce ...
... v každém případě se na balkon ke květináčům málem ani nevejdu ...
... hlavně však mám problém všecko vyfotit ...
... cwaknout co největší kus mi prostě nejde ...

... na balkonovém zábradlí mám truhlíky s bylinkami (oregáno, majoránka, rozmarýn, tymián, mateřídouška), rajčaty, levandulí, lichořeřišnicí, brutnákem, aksamitníky, kadeřávkem a toskánskou kapustou ...
... na fotkách jen menší část z toho ...
 


 
... pod nimi u zábradlí rajčata, růžičková kapusta a teprve se klubající mangold ...
 

 ... naproti pod oknem třeba jahody v petrželáku ...


... na parapetu balkonového okna dokonce jedlé růže ...



... obrůstá zatím jen jedna ...
... pozdě jsem si přečetla, že růžím se musí ostříhat kořeny ...
... udělala jsem to jen u té poslední zasazované ...
... u předchozích dvou jsem si říkala, že jim kořeny ostříhali v zahradnictví ...
... prostě jsem se na to z lenosti vyprdla ...
... což byla velká chyba, kterou jsem napravila zhruba před týdnem ...
... a teď se modlím a doufám, že se vzpamatují a taky obrostou ...

... do zahradničení jsem se pustila fakt navážno ...
... dokonce jsem koupila kompostér ...
... a taky foliovník ...
... v tom se pomalu klubou na svět violky, rukola a směs bylinek nebo bazalek ...


... z jedlého jsem zapomněla cwaknout okurky, papriky, maliny, ostružiny, kamčatské a balkonové borůvky ...
... z bylinek mátu, bazalku jednoletou i vytrvalou, citronovou verbenu a libeček ...
... ze všeho, co mám na balkoně, se vlastně nedá jíst jen hortenzie, vzpřímené muškáty a mini petunie ...



... no a na venkovním  parapetu za oknem v kuchyně a obýváku jsou saláty, špenát, papriky, černé rajče, česneková tráva ...
... ty cwaknu zas někdy příště ...

pondělí 17. června 2024

Bezové prosecco


... název jsem si s dovolením - no vlastně bez dovolení ;o) - půjčila od Hanky Zemanové ...
... její knížky Rytmus roku, Nový BioAbecedář a Nová biokuchařka jsem si koupila loni na podzim ...
... pravda, byl to maličko zářez do rozpočtu ...
... knížky jsou pěkně tlusté (hlavně Rytmus roku) a počtu stránek odpovídá i cena ...
... naštěstí mě dodatečně zasponzoroval Ježíšek, ale i bez něj jsou knížky alespoň pro mě opravdu užitečné ...
... až po jejich prolistování (přečtenou mám zatím jen část, třeba v Rytmu roku jsem u kapitoly Červen) jsem začala kupovat vajíčka od šťastných slepic ...
 
... už před více než deseti lety (kdy jsem nakupovala převážně v Lidlu) jsem přestala kupovat vejce z klecových chovů, ale výhradně z podestýlky ...
... jen mi nějak nedocházelo, že ani ty nejsou až tak ideální ...
... a že tyto slepičky znají vlastně jen podestýlku a umělé osvětlení v halách ...
... zelenou trávu a sluníčko v životě neviděly ...
... vajíčka od šťastných slepic jsem objevila až v létě roku 2021, kdy jsem odhalila farmářské on-line tržiště Scuk.cz ...
... jen jsem se nějak podvědomě bránila jejich nákupu ...
... přeci jen cca dvanáct kaček za vajíčko (v době, kdy ty z podestýlky stály v supermarketu necelé čtyři kačky) se mi zdálo docela dost ...
... až při pročítání knížek Hanky Zemanové jsem začala více přemýšlet ...
... a uvědomila jsem si, že krmit slepičky nejrůznějšími koktejly, aby vajíčka měla třeba oranžové žloutky (často přidáváním barviv do krmení), nebo jim i v zimě svítit více než patnáct hodin, aby měly pocit, že je den, není to pravé ořechové ...
... a že stejně jako rajčata pěstovaná na poli na sluníčku mají zcela jinou chuť, než ty ze skleníků (které jsou zalévané taktéž nejrůznějšími koktejly a svítí se jim imrvére), tak podobně to bude s vajíčky od šťastných slepic, které znají zelenou trávu a sluníčko ...

... ale to jsem se zase rozepsala o něčem jiném, než o čem má tento příspěvek být ...
... takže zpět k tématu ...
... v červnové kapitole Rytmu roku mě velice zaujaly kvašené limonády z bylin a květů ...
... několikrát jsem pročetla, pohledala na netu nejrůznější další odkazy o kvašení květových limonád, a došla jsem k závěru, že použiju recept Hanky Zemanové ...
... zejména proto, že nepoužívá žádné startéry, jako třeba droždí nebo kvásek ...
... a ani wugi nebo tibi krystaly (což jsem dosud nikdy neslyšela a tak netuším, o co jde) ...
... zbývalo jen vyrazit na květy černého bezu (který údajně ochotně kvasí i bez nejrůznějších startérů) a doufat, že ještě neodkvetl ...

... vyrazila jsem v pátek 7. června (kdy se po delší době opět ukázalo sluníčko) a doufala, že na nějaké bezové keře narazím v docházkové vzdálenosti ...
... s francouzskými holemi žel moc daleko nedojdu, zvláště když pochopitelně musím zvládnout vrátit se zase zpět domů ...
... keřů černého bezu je u nás na sídlišti docela dost, jenže hlavně u silnice ...
... nebo na louce za krematoriem, kde venčí psy snad celé sídliště ...
... takže zcela nevhodné lokality ...
... napadlo mě zkusit to na cestě k zahrádkám pod krematoriem ...
... a zadařilo se ...
... cesta je sice kousek od železniční trati, ale je to kryté vzrostlými stromy, navíc je trať elektrifikovaná ...
... navíc keře vyrůstaly mezi trubkami teplovodu, kam snad nechodí čurat psi zahrádkářů ...
...  takže vzhledem k mému docházkovému hendikepu v rámci možností snad v pohodě ...
... i když zahrádka uprostřed divočiny to teda není ...
 
KVAŠENÁ LIMONÁDA Z KVĚTŮ ČERNÉHO BEZU

5-10 květů černého bezu - to podle jejich velikosti
3 litry převařené vody
200 g bílého cukru
1 chemicky neošetřený citron
třílitrová sklenice, teplo a slunce
 
... ve svařené vodě rozpustit cukr ...
(stačí bílý, třtinového je škoda, cukr je vlastně krmivo pro kvasinky)
... vychladlé přelít do třílitrové sklenice ...
(tu dobře vymýt a nejlépe ještě vypláchnout vroucí vodou)
... přidat na plátky nakrájený chemicky neošetřený citron a květy černého bezu bez silnějších stonků ...
... překrýt plátýnkem, aby mohlo dýchat ...
... postavit na světlé a teplé místo ...
... nezapomenout každý den jemně promíchat dřevěnou vařečkou ...
... hlavně dbát na to, aby byly květy i citron pořád ponořené ...

... takto jsem cwakla den po naložení ...



... a čekala, až se začnou dělat bublinky ...
... místo toho se třetí den začaly dělat na hladině malé bílé povlaky ...
... jedná se o cosi, čemu se říká křís ...
... není zrovna žádoucí, ale rozhodně není zdraví škodlivý ...
... tak jsem ho nechala, jen vždy alespoň jednou denně promíchala ...
... a pro klid pokaždé očuchala ...
... nádherně to vonělo bezem, dokonce i přes ten kapesník, který jsem použila na zakrytí ...
... jen ty stoupající bublinky, které je údajně dokonce slyšet (jak jsem si přečetla u jedné blogerky), se stále nějak nekonaly ...
 
... i když šestý den po naložení, kdy jsem zase cwakla pár snímků, se takové hodně malinké mezi křísem objevily ...
... opět jsem je odhalila, jako ostatně i jinou drobotinu, až na fotografii ...


... obsah láhve se maličko jakoby zakalil a voněl stále více a více ...


... a dokonce to vypadalo i hodně fotogenicky ;o))


... osmý den jsem ochutnala a, i když se stále nekonalo slibované bouřlivé kvašení, raději jsem přecedila a slila do lahví ...
... myslím, že to bylo akorát zavčasu ...
... bílá část citronové kůry předá nápoji nahořklou chuť ...
... no a pokud bych nechala kvasit déle, zřejmě by té nahořklosti mohlo být příliš ...
... nevím, zda můj první pokus je správně nakvašený (a ona blogerka se svými jasně slyšitelnými bublinami jen přeháněla) nebo opravdu nevykvasilo, jak mělo ...
... možná díky absenci sluníčka, které se ukázalo stěží dvakrát za celou dobu ...
... a teplota se taky po celou dobu stěží dostala ke dvacítce ...
... každopádně mi to moc chutná ...
... i bez bublin ...
... než jsem sepsala tento příspěvek, podívala jsem se jedné z lahví na dno ;o))
... zůstávají jěště dvě ...
... ty dvě maličké si nechávám jako startér pro příští pokusy ...


neděle 9. června 2024

Pro nevěsty potřetí

... letos v březnu jsem šila pro kosmetický salon v Klatovech spoustu obalů na intimky a papírové kapesníčky ...
... juknout se můžete třeba tady ...
... no a po čtrnácti dnech po odeslání přišla další objednávka ...
... prý se s nevěstami roztrhl pytel a loňské zásoby docházejí ...
... taštičky pro nevěsty jsem pro salon šila poprvé v roce 2021 ...
... podruhé pak v roce 2023 ...
 
... no a teď tedy potřetí ...
... jen látky s jemnými motivy bílé na bílé respektive smetanové definitivně došly ...
... do e-shopů s látkami už nakukuju jen sporadicky ...
...a většinou mě žádná látka nezaujme ...
... každopádně jemné drobné motivy tón v tónu na bílé, smetanové nebo jiné světlounce pastelové prostě nejsou v kurzu ...
... teď je to povětšině samá hodně barevná divočina, tedy nic pro mě ...
... a ani pro nevěsty ...
 
... a tak mi nezbylo než juknout do mých zásob se zahraničními látkami ...
... brzy na mě vypadly zbytky jedné starší kolekce firmy Robert Kaufmann Pristine, ze které jsem šila v roce 2017 ...
... zadání znělo pět kusů taštiček pro nevěsty a dva kusy taštiček o něco větších, hlavně však nějakých tmavších ...
... no a tato kolekce přesně toto obsahuje ...
... jemné romantické kytičky na světle růžové nebo světle žluté ...
 

 
... a růžičkové bordury v barvě šedé nebo kouřově růžové ...
... použila jsem jen tu šedou borduru ...
... a spotřebovala její veškeré použitelné zbytky ...
... a protože jsem člověk šetřivý, velikost taštiček (jsou dohromady tři) jsem zcela přizpůsobila oněm zbytkům ...
... dokonce jsem využila i typické okraje zahraničních látek, bylo mi líto je oříznout a vyhodit ...
... taštičky jsou větší, než jen trošku, jak bylo v zadání ...
... snad to nebude vadit ...


... nakonec všecky tři typy na jednom snímku ...


... všecky taštičky jsou po třech kusech, tedy o dva kusy navíc ...
... uvidím, zda všecky poputují do Klatov, nebo mi dvě zůstanou ...