neděle 30. listopadu 2014

Kaleidoskopy v modré

Poslední kostlivec.
Přesněji poslední dokončený kostlivec.
Pár nedokončených ve skříni ještě je, ale na ty dojde nejspíš až příští rok.

Kaleidoskopy miluju. Baví mě otáčet nařezané rovnostranné trojúhelníky a vybírat ten nejhezčí vzniklý vzor.
Horší je to s jejich sešíváním.

Top této deky jsem šila u kamarádky. A protože sešívám po jednotlivých řadách, je třeba si to někam poskládat a postupně sešívat. Malér je v tom, že kamarádka má 2 psy a pět koček. K tomu tehdy ještě moje hafuša. Každou chvíli se po poskládaných trojúhelnících některé ze zvířat proběhlo a na hladce nalakované podlaze mi deku maličko přeskládalo. Byly okamžiky, kdy jsem více rovnala na zemi, než šila ;o))

Velikost deky je 190x135 cm.
Výplň tvoří hodně silný dvousetgramový vatelín, deka je tedy opravdu "naducaná".
Zádíčka jsou ze světlemodrého fleecu.
Prošito ve švech jednotlivých šestiúhelníků.
Původně jsem chtěla prošít ještě více.
Jenže procpat vše pod ramenem mašiny byla pěkná makačka.
Navíc jsem se musela ještě prát s kočkama, které se z deky nechtěly hnout a tvářily se naštvaně, že s dekou neustále nějak manipuluju.
Má záda a ramena protestovaly tak vehementně, že jsem to vzdala.
Do středů jednotlivých šestiúhelníků jsem nakonec přišila knoflíky. Ostatně je to jeden ze způsobů quiltování. A navíc jsem zamaskovala pár míst, kde se středy nesešly až tak přesně, jak bych si představovala ;o))


A i u této deky nepříliš fotograficky povedený celkový pohled na deku.



Ze zbytků květovaného vzoru vznikly 2 polštářky o velikosti 43x43 cm. Dozdobeny jsou tmavomodrou bavlněnou paličkovanou krajkou.
Zádíčka opět tvoří světle modrý fleece, ve spodním okraji je zip.



A zase se jedná o recyklaci, tentokrát flanelového prostěradla. Prostěradlo bylo zcela nové, i když koupené na burze. Kdo by taky chtěl spát na takovéhle divočině ;o))
Prostěradlo je focené přehozené přes šňůru a tak jím prosvítá vzor z přeložené zadní půlky.


Jako doplňková látka flanel s drobnými modrými kytičkami na bílém podkladu, opět použité, ale velmi kvalitní povlečení.

sobota 29. listopadu 2014

Zklamání

Před čtrnácti dny jsem trávila prodloužený víkend u PC prohledáváním fotoarchivu a upravováním fotek.
Juknout se můžete TADY , TADY nebo TADY .
V pondělí večer odešla objednávka do 24print.cz a pak se týden nic nedělo.

Až další pondělí přišlo info, že zpracovanou zásilku předali poště jako balík do ruky.
V úterý odpoledne jsem se nevzdálila od mobilu, chodila jsem s ním i na WC ... a nic. Před 17. hodinou jsem volala na poštu. Balík pro mě neměli.
Ve středu odpoledne stejně jako v úterý jsem se od mobilu nevzdálila na více než tři metry. A zase nic. Po půl páté jsem opět volala na poštu (otevřeno mají do pěti). Ano, balíkář před chvílí dorazil a vysypal jim tam půl auta balíků. Prý nestíhá.
Když jsem naštvaná dorazila na poštu, rozčilovali se tam již dva stejně postižení zákazníci pošty. Další nadávali po telefonu druhé pracovnici.
Taky jsem si maličko zanadávala a odnesla si obálku s fotkama domů.
Doma okamžitě rozbalila ... a zpracování fotek mě nijak zvlášť nenadchlo. Třeba blbě vidím, počkám do zítra na denní světlo.
Jenže druhý den denní světlo odhalilo totéž. Fotky neskutečně tmavé. A část z nich místo světle modrá, tak odporně fialová. Lixouri i Mandrakia (viz příspěvek Výběr fotek) zcela nepoužitelné. Kupodivu nejlépe vyšlo nakouknutí průjezdem do luxusního hotelu v Choře Folegandros, i když při odesílání do 24print.cz mi jejich nahrávač hlásil špatnou kvalitu pro zvolený rozměr fotky.
Byla jsem naštvaná.
A do běla mě rozzuřil mail České pošty, že pokus o doručení balíku do ruky byl neúspěšný a mám si ho vyzvednout na poště. S Českou poštou končím, příště zvolím pro dodání PPL.

A pak přišla páteční mimořádná schůzka fotoklubu, kde se vybíraly fotky pro další ročník Mapového okruhu Nekázanka.
A mé velké zklamání.
V prvním kole výběru fotek žádná má fotka.
V druhém kole rovněž tak.
Třetí kolo se stejným výsledkem.
Stále ještě chyběly 2 fotky, a tak se konalo kolo čtvrté. Do něj se dostaly 4 mé fotky, ale bylo mi to nanic. Prošla jen jedna z nich. A paradoxně ta, která se mi zdá technicky nejhůře zvládnutá. Myslím mnou nejhůře zvládnutá, protože tu kupodivu 24print.cz neobarvil na fialovo.

Tady je


Z dálky nepůsobí špatně, ale pokud si na ní vezmou hodnotící členové ostatních fotoklubů brejle, skončím až někde na chvostu.
Nu což, není každý den posvícení.
Jen si tak přemýšlím, nakolik se na neúspěchu podepsal 24print.cz mizernou kvalitou tisku a do jaké míry to byl můj špatný výběr fotek. Byly tak trochu monotematické. A hlavně jich bylo moc. Pět. A přestože se kolegům z fotoklubu docela líbily, každý dal hlas nějaké jiné a to nakonec na výběr nestačilo :o(

Fotky - nejen mé - dneska nalepeny. Postarali se o to opět ti samí, jako vždycky.
Největší problém bylo vymyslet k fotkám název.
Já tu svoji nakonec nazvala "Agios Gerasimos". Tak se jmenuje ta kaplička.
Název "Velmi pozdní odpoledne" se mi nezdál, nějak se mi tam pořád cpal Faun ;o))

pátek 28. listopadu 2014

Sluníčková deka

Další dokončený kostlivec.

Sluníčko se v posledních dnech - u nás by se dalo říci i týdnech (naposledy 8.11.) - ukazuje jen sporadicky. O to sluníčkověji a hřejivěji působí teploučká deka v oranžových tónech a se sluníčky ;o))

Velikost deky je 195x150 cm.
Výplň tvoří hodně silný dvousetgramový vatelín, deka je tedy opravdu "naducaná".
Zádíčka jsou z oranžového fleecu.
Prošito ve švech patchworkového vzoru. Sluníčka prošita v základních okrajových liniích.


Prostrkat celou deku při quiltování pod ramenem mašiny byl opravdu nadlidský výkon, zvlášť když na ní seděla alespoň jedna kočka, někdy i dvě.
Jedna z nich se rozhodla, že se s dekou musí i vyfotografovat ;o))

Tady ještě celkový pohled na deku, opět foceno v mizerném světle narychlo před Free Fler Marketem.



Ze zbylých bloků vznikl maxipolštářek.
Jeho rozměr je 76x37 cm.
Zádíčka opět tvoří oranžový fleece, ve spodním okraji je zip.


A zase se jedná o recyklaci flanelového povlečení.
Celý topík je jen z tohoto, není v něm žádná jiná látka.
Takto povlečení vypadalo před rozřezáním


Barvy vypadají trošku jinak, foceno bylo na balkoně a za slunečného počasí.

Deka byla se mnou na Free Fler Marketu v Chebu. Moc se líbila. Každou chvíli ji někdo osahával, hladil, vyptával se. Pro šrajtofli však nesáhli :o(
Abych však byla spravedlivá. K dece byly ještě 2 polštářky o velikosti 47x37 cm. A ačkoliv se všem líbil polštář velký (no spíše dlouhý), nakonec se prodaly oba ty malé. Asi, že byly o stovku levnější. Malé polštářky možná odhalíte na fotce TADY .

čtvrtek 27. listopadu 2014

Další deka pro malou slečnu

Tahám ze skříně kostlivce. Patchworkářky jistě znají. V náhlém popudu je ušit topík, ale jeho přeměna v kompletní patchworkový výrobek vázne. A tak skončí ve skříni. Prostě kostlivec.

Tato deka sice byla kompletní, v plánu však byly ještě polštářky. A k těm jsem se nějak nemohla dokopat. Až jsem vyhlásila sama pro sebe akci "skříně bez kostlivců" a polštářky dokončila ;o))

Deka má velikost 135x105 cm.
Výplň tvoří středně silný vatelín, zádíčka jsou z růžovobílého flanelu.
Prošito ve švech patchworkového vzoru. Panenky prošity v základních okrajových liniích.


Tady ještě celkový pohled na deku. Fotky jsou maličko máznuté. Jsou foceny v mizerném světle narychlo před Free Fler Marketem. Doma mi je bohužel nemá kdo podržet :o(



Zbyly ještě dva obrázky panenek a tak bylo jasné, že z nich budou polštářky. Původně jsem chtěla patchworkový blok oříznout na čtverec, nakonec jsem se rozhodla pro polštářky kulaté. Že jsem raději nezůstala u toho čtverce, ušetřila bych si nervy. Okraje polštářků se totiž po vsunutí náplně vlní :o(

Polštářky mají průměr 45 cm.
V zadní části polštářku skrytý zip.



Je to opět recyklace flanelového povlečení. Z jediného povlečení včetně polštáře tak vznikly 3 dětské deky a 4 polštářky. Další najdete TADY a TADY .

úterý 25. listopadu 2014

pondělí 24. listopadu 2014

Chebské noční cwaky

Na Free Fler Market jsem kromě rukodělných výrobků vzala s sebou i Nikonka. V Chebu je mnoho krásných zákoutí, které stojí za vyfocení.

Sobotní ráno bylo opravdu úžasně fotogenické, i když ne všude.
Nad KV obligátní podzimně-zimní dusivá poklička.
Za Sokolovem už se proklubávalo modré nebe, kolem silnice (žel občas i na silnici, zejména na mostech) námraza.
Před Chebem mé srdce fotografa zaplesalo.
Námraza, přízemní pás mlhy, modré nebe, nad obzorem se pruhem zvedající se části mlhy prodíralo sluníčko.
Při příjezdu do města ke kulturnímu centru úžasný pohled na kostel svatého Mikuláše. Nad řekou pás mlhy, která zcela skryla panelák za mostem. A nad tím vším se z mlhy nořil kostel na pozadí modré oblohy.
Áááách.
Jenže já na focení rozhodně neměla čas :o(

Kromě Nikonka jsem vzala i stativ, chystala jsem se na večerní focení.
Jenže těsně po 18. hodině jsem si připadala jak o půlnoci. Cheb téměř vymetený.

Ač nasazen širokáč, kostel svatého Mikuláše se mi nechtěl vejít do objektivu. A čím více jsem se od něj vzdalovala, tím více se pochopitelně bortily svislé linie. Prostě úžasné kostelní schody jsem do záběru nedostala. Raději jsem obětovala je, než špičky kostelních věží ;o))


Mezi domy Špalíčku prochází úžasná uzounká ulička.


Nad Špalíčkem se momentálně staví stánky pro vánoční trhy, před ním byl navíc zaparkovaný traktor. Fotit tedy nemělo cenu.

Vnořila jsem se do kouzelných uliček, maličko jsem je znala ze své návštěvy Chebských dvorků. Příspěvek TADY .
Cestou jsem však byla nucena několikrát změnit směr, neboť v uličce, kterou jsem měla v úmyslu projít, se občas vyskytla podivná individua, kterým se můj instinkt radil raději vyhnout. Oklikou jsem se dostala na Františkánské náměstí, abych zjistila, že je tak malé, že ani širokáč nemá šanci. A protože podivných individuí se v uličkách pohybovalo více, raději jsem se vrátila na náměstí. Nerada bych v uličkách zabloudila a riskovala tak, že mi ujede vlak.
Na náměstí už jen poslední cwak podloubíčka


a raději honem rychle z tmavých ulic, kde mi všichni připadali dosti podezřelí, na nádraží.

Druhý den ráno se úžasná mrazivá atmosféra ze sobotního rána nekonala. I nad Chebem dusivá poklička a světlo veškeré žádné :o(



sobota 22. listopadu 2014

Free Fler Market

Po první mé účasti na Free Fler Marketu v Chebu letos v květnu jsem sice tvrdila, že už nikdy více. Po odečtení nákladů jsem byla totiž v mínusu :o(

Podzimní termín koncem listopadu však byl vcelku příznivý a tak jsem se rozhodla dát mé účasti na Free Fler Marketu ještě šanci. A nakonec se to ukázalo být jako docela dobré rozhodnutí. I když jsem i díky nutnosti okamžitého zazimování muškátů před očekávanými mrazy nestihla některé věci dodělat ;o))


pátek 21. listopadu 2014

Stále kvetou ...

Máme už skoro konec listopadu, ale mé muškáty jsou stále venku a navíc kvetou.

Protože však televizní rosničky vyhrožují na víkend nočními mrazy, musela jsem dneska konečně vyšetřit trošku času a uklidit je. Tentokrát na chodbu, snad tam zimu přečkají.

A před přestěhováním ještě pár dokumentačních cwaků ;o))



úterý 18. listopadu 2014

Zpátky na stromy ...

Titulek může být maličko zavádějící.
Jen jsem chtěla napsat, že s tvorbou scrapalba to nakonec bylo jinak.

V neděli večer, vlastně už v pondělí krátce po půlnoci, jsem zalezla do peří. A přestože unavena na nejvyšší míru, usnout jsem nemohla. Hlavou se mi honilo všecko možné.

Hlavně jsem však přišla na to, že těch jedenáct stránek, co jsem vytvořila, je úplně k ničemu.
Stránky jsou tak nějak "každý pes jiná ves". Pokud by to byl kalendář, nijak by mi nevadilo, že je každá strana jiná. Koukat na další budu vždy až za měsíc.
Ale ve scrapalbu mi to najednou přišlo příliš rušivé.

A tak jsem nakonec všecko "vyhodila" a začala v pondělí ráno úplně znova.
Při ukládání strany číslo pět jsem přišla na to, že ukládám jen 88%. To je tak, když se jeden s Gimpem až tak moc nekamarádí ;o))
Takže opět znova od počátku.
Nakonec jsem vše stihla a kolem deváté večerní odešla objednávka.

Ukážu jen jedinou stránku. Je to překvapení, i když poodhalené.
A protože mladí na můj blog chodí, vědí už, co očekávat pod stromečkem ;o))



pondělí 17. listopadu 2014

Ach ten Gimp ...

Celé sobotní odpoledne i kus večera jsem strávila nad fotkami pro mapový okruh.

A samozřejmě mi neunikla informace, že 24print.cz, kde nechávám fotky tisknout, má víkendovou akci na poštovné a balné zdarma při objednávce nad 500 Kč. Kruci, ale fotky za pětistovku, k čemu by mi byly.

Při brouzdání stránkami 24print.cz jsem zabrousila i mezi fotoknihy.
Mám je moc ráda, ale jsou tak trošku nad mé finanční možnosti.
Mám jen jedinou. Greek Nostalgia s černobílými nostalgicky upravenými fotkami. Několik jich můžete vidět TADY . Nechala jsem si ji dělat vlastně jen proto, že jsem dostala poukaz na její zhotovení zdarma. Byl to bonus za nákup upgrade Zonera. Nakonec jsem si něco málo připlatila, protože jsem chtěla více stránek.

Proč o tom ale píšu.
Při brouzdání mezi fotoknihami mi padlo do oka scrapalbum s kroužkovou vazbou a cenou mnohem příznivější.
A nápad byl na světě.

Po mnoha a mnoha měsících jsem pustila Gimp ... a zjistila, že jsem všecko zapomněla.
Předcházelo tomu ještě prolézt hromadu papers, frames a elements - to jsou prosím termíny z digiscrapu ;o)) - které jsem si před časem nasyslila v nemalém množství. Celé to lustrování stovek adresářů trvalo několik hodin.
A pak už jsem otevřela Gimp ... a čučela do něj jak tele na nový vrata.
Dalších mnoho desítek minut trvalo, než jsem se maličko zorientovala.
Opravdu jen maličko.
Šlo to ztuha. Půl hodiny po půlnoci jsem měla hotových 11 stran.
A s pěknou počínající migrénou jsem zalezla do pelíšku.

Tady jen pár ukázek ;o))






sobota 15. listopadu 2014

Výběr fotografií

Po velkém úspěchu a klubovém vítězství v zatím posledním ročníku Mapového okruhu Nekázanka nastal čas vybrat fotky do dalšího ročníku.
Bude těžké znovu zaujmout a nezklamat.

Jelikož letos fotím jen pomálu, nezbylo než prohrabat fotoarchiv.
A hledání nebylo jednoduché.
Takřka vše z mého "portfolia" - zní to vznešeně, vím, ale proč ten výraz nepoužít ;o)) - co stojí za pokoukání, už v klubu viděli.

A tak jsem se tentokrát rozhodla pro mé oblíbené a milované Řecko.
Spouštěčem rozhodnutí byly dvě fotky z městečka Lixouri na Kefalonii, které mám moc ráda. Jednu z nich už jste mohli vidět v TOMTO příspěvku.



A při prohledávání fotoarchivu mi padly do oka další dvě z Kefalonie

západ slunce nad městečkem Assos focený z balkonu mého pokoje ;o))


a jedna podvečerní taktéž z blízkého okolí městečka Assos


Velice fotogenický je Folegandros, který patří k mým oblíbeným, zejména jeho Kastro s úžasnými zákoutími



Ostatně moc příjemně působí i nakouknutí průjezdem do luxusního hotelu v Choře Folegandros


Nádherná byla plavba kolem ostrova Folegandros, kterou jsem si tehdy koupila k svátku


I tyto fotky už tu byly, ZDE s několika dalšími ;o))

Chybět nemůže i romantická vesnička Mandrakia na ostrově Milos, také ta už byla TADY .


No a jako poslední pokus o IR neboli infračervenou fotografii.
Pochopitelně softwarový filtr.
Přestože ve své fotovýbavě IR filtr mám, dosud jsem v reálu nevyzkoušela.


Tentokrát je to fotka z ostrova Syros.

Pozornému čtenáři, který nelenil otevřít i odkazy, jistě neuniklo, že fotky mají jiné rámečky.
Proč to?
Černé rámečky běžně moc nepoužívám s výjimkou nočních fotek.
Při tisku však fotka s černým rámečkem nějak více vynikne.
Proto tedy tentokrát černé rámečky.

středa 12. listopadu 2014

Mapový okruh Nekázanka

Včera večer proběhla pravidelná schůzka našeho fotoklubu, tentokrát v duchu slavnostním až rozjásaném ;o))
Proč tolika překvapení a veselí?

Jak jsem před časem psala v TOMTO příspěvku, zúčastnili jsme se prvně 53. ročníku Mapového okruhu Nekázanka. A výsledek byl nad očekávání všech.

Absolutní vítězství získala fotka našeho kolegy Honzy Marholda s názvem Podzimní variace


Jeho dalšími fotkami se můžete pokochat ZDE .

A vítězství získal i náš fotoklub. Měli jsme druhý největší počet bodů, ale podle umístění jednotlivých "účinkujících" jsme získali celkové první místo. S tímto opravdu nikdo z nás nepočítal, o to větší byla radost.

I mé fotky se umístily velice dobře.
Původně vybrané fotky mého SOOSu byly doplněny o další dvě z této série a soutěžily jako soubor fotek s názvem Mrazivé ráno v SOOSu.






Tento soubor získal celkově 11. místo z 209 hodnocených fotek (soubor považován za jednu fotku). Navíc od fotoklubu FotoKrumlov dostal 10 bodů, což je absolutně nejvyšší možná známka.
Dvakrát 10 bodů získal z našeho fotoklubu už jen Honza Marhold, a to od fotoklubu FotoKrumlov a od fotoklubu TeriFoto Sokola Písek.

Také další má fotka - Tajemný hrad Loket


si vedla velice dobře. Obsadila celkové 28. místo.

V rámci našeho fotoklubu se mé Mrazivé ráno v SOOSu umístilo na druhém místě, Tajuplný hrad Loket pak na místě pátém z celkového počtu 15 fotek.

A protože mám zapůjčeny celkové výsledky tohoto ročníku Mapového okruhu Nekázanka, neodpustím si ještě maličkou statistiku. Musím se přeci maličko pochválit ;o))

Takže tedy umístění mých fotek (pouze mezi fotkami našeho fotoklubu) podle hodnocení jednotlivých fotoklubů

1.ČFKA Nekázanka
Mrazivé ráno v SOOSu i Tajuplný hrad Loket společně na druhém místě za vítěznou Podzimní variací Honzy Marholda

KFA Praha
Mrazivé ráno v SOOSu na prvním místě společně s Podzimní variací
Tajemný hrad Loket na místě druhém

FOS Sokolov
Mrazivé ráno v SOOSu na místě třetím
Tajemný hrad Loket na místě čtvrtém

K-91 Košice
Tajemný hrad Loket na místě prvním
Mrazivé ráno v SOOSu na místě druhém
Podzimní variace třetí

Fotoklub Litomyšl
velice malý rozptyl v hodnocení
obě mé fotky společně s Podzimní variací a několika dalšími na druhém místě

Fotoklub Olomouc
taktéž velice malý rozptyl v hodnocení
obě mé fotky společně s několika dalšími na třetím místě

TeriFoto Sokola Písek
tak tady rozhodně nejsou mými fanoušky ;o))
obě mé fotky společně s několika dalšími na posledním místě

Fotoklub Český Krumlov
Mrazivé ráno v SOOSu na třetím místě (společně s Podzimní variací)
Tajemný hrad Loket pak na místě čtvrtém
i tady byl jen velice malý rozptyl v hodnocení

FotoKrumlov
Mrazivé ráno v SOOSu na prvním místě společně s Podzimní variací s nejvyšším možným počtem bodů 10
Tajemný hrad Loket na místě druhém s počtem bodů 9

Fotoklub Klatovy
obě mé fotky na třetím místě

Fotoklub Domažlice
minimální rozptyl v hodnocení
obě mé fotky společně s několika dalšími na druhém místě

Tak jsem se náležitě pochválila a doufám, že jsem vás nenudila ;o))

středa 5. listopadu 2014

Likvidace zbytků

Z podkafíček a prostírek z posledního příspěvku mi zbyly nějaké pidilichoběžníky a hlavně několik zbytků čtyřcentimetrových proužků, kterými jsem prostírky a podkafíčka lemovala. A protože nic nevyhodím, vzniklo několik ozdob na stromeček.

Kouličky jsou ze čtyř dílků, jejich průměr je cca 5 cm a jsou dozdobeny malinkou rolničkou.
Hvězdičky mají průměr od špičky ke špičce cca 10 cm a dozdobeny jsou dřevěnými korálky, z jedné strany červený a z druhé žlutý.


úterý 4. listopadu 2014

Čaj o páté

Konečně nafoceny vánoční sady prostírání.

Podložky pod hrneček mají průměr 13 cm.
Střední podložka vhodná třeba pod konvičku s čajem nebo kávou má průměr 27 cm.
Velká podložka třeba pod talíř s voňavým závinem má průměr 37 cm.
Vše měřeno od špičky ke špičce.




A ještě jedna fotka, kde jsou všecky pěkně pohromadě ;o))