Noc kostelů

Už nějaký ten čas jsme se ve fotoklubu domlouvali, že bychom mohli maličko pofotit v kostele svatého Linharta v Údrči.

Nakonec byl vybrán termín pro fotografa vcelku nepoužitelný.

Noc kostelů.

S Martou jsme sice přijely vcelku včas a maličko kostel zkoukly ještě prázdný, ale ...

... nechaly jsme se ukecat na kávičku a koláč s rebarborou.

Což se ukázalo býti velikou chybou.

V kostele plném místních cikáňat se fakt fotit nedá :o(

A tak fotky prakticky k ničemu.

Jak jsem je vysypala z karty do poče, tak tam zůstaly.

Noc kostelů se konala již 9. června, ale až termín schůzky fotoklubu mě donutil pustit se do úpravy.

Opět jsem zůstala věrná svým čtvercům.

Vybrat bylo třeba šest kousků - do velkého rámu.

Jsem však silně nespokojená.

Cesty

Pravidelná čtvrtletní soutěž fotoklubu měla tentokrát téma "Cesty".

Už dlouho jsem se neumístila.

Začala jsem mít podezření, že to je formátem fotky.

Malé fotky mezi většími formáty prostě zapadnou.

Tiskla jsem doma a má tiskárna umí maximálně á čtyřku.

Tentokrát jsem nechala vytisknout fotky 30 x 30.

A bylo to nejspíš správné rozhodnutí.

Fotky jsem vyhrabala z hloubky fotoarchivu a pohrála si s texturami.

A dopadlo to nadmíru dobře.

Soubor fotek ze SOOSu byl třetí, ulička z řeckého ostrova Ios čtvrtá ;o))

Více na stránkách našeho fotoklubu TADY

Architektura

Již před výstavou bylo známo, že použity budou velké fotorámy.

Do jednoho se vejde například šest kusů mých oblíbených čtverců o rozměrech 30 x 30 cm.

Musela jsem tedy ze svého fotoarchivu vybrat další fotky, které by korespondovaly s fotkami z kláštera z minulého příspěvku.

A ponořila jsem se hodně hluboko.

Nejstarší fotky jsou z poutního kostela Navštívení Panny Marie ve Skokách u Žlutic.

Více o tomto poutním místě ZDE

V hlubokém fotoarchivu jsem našla i fotky z premonstrátského kláštera v Teplé.

Ostatně i poutní kostel ve Skokách patří ke klášteru v Teplé.

Oficiální stránky kláštera TADY

A protože jsem se nemohla rozhodnout, které fotky vybrat, zkusila jsem vybrat fotky hned na rámy dva, tedy dvanáct kusů ;o)

Přidala jsem dvě fotky z pražských zákoutí.

A nakonec zavítala i za hranice, do Saska.

Burg Stein nedaleko městečka Hartenstein

A další hrad, tentokrát Burg Voigtsberg - o něm více ZDE

Františkánský klášter

Termín výstavy našeho fotoklubu se nemilosrdně blíží, a tak nezbylo než se pustit do úpravy fotek, které jsem slíbila již v TOMTO příspěvku.

Pokud má někdo zájem pročíst si více informací o tomto klášteře s kostelem a nechce se mu hledat, tak přidám jeden ODKAZ

Fotky jsem pojala pochopitelně jako čtverec.

Čtvercové období mě postihlo již počátkem roku 2013 ... více třeba TADY nebo TADY 

A drží se mě do dneška.

Čtverec se prostě stal mým oblíbeným formátem.

Vedle období čtvercového se momentálně nacházím v období pastelovém ;o)

A taky experimentuju s mapováním tonality.

Ale teď už raději k fotkám.

Z mnoha jsem vybrala čtyři kusy.

Dva z kostela Zvěstování Panny Marie.

Jeho vysoká vitrážová okna byla důvodem, proč jsme si s kolegyní Martou domluvily prohlídku mimo otvírací dobu.

Chybně jsme se domnívaly, že brzy ráno proniknou barevnými vitrážemi dovnitř sluneční paprsky.

Nepronikly :o(

Navíc nebylo nijak jednoduché najít nějaký vhodný záběr.

Ze stropu visí jakési dlouhatánské tyče a dostat je do zákrytu byl docela oříšek.

Klonovat se mi je rozhodně nechtělo.

A také dva záběry z křížové chodby, která byla v červnu návštěvníkům zcela nepřístupná z důvodů rekonstrukce.

Nás tam pochopitelně pustili.

Zámek Krásný Dvůr

Na Svatoanenských trzích mě oslovila mladá paní (později se ukázalo, že jde o kastelánku), zda bych neměla zájem prodávat na trzích na zámku Krásný Dvůr.

Trhy se měly konat týden po těch Svatoanenských.

S díky jsem odmítla, že je to na mě příliš nahonem.

Navíc bylo zcela jisté, že na tento víkend nebudu mít odvoz.

Ráda se však zúčastním následující akce v říjnu.

Proč si tam však alespoň neudělat výlet?

IDOS prozradil, že o víkendech a svátcích je možné dostat se tam jakýmsi soukromým turistickým vláčkem z Kadaně.

Odkaz vedl na web dopravy Ústeckého kraje.

Ovšem orientace na tomto webu dost katastrofální.

MHD v Ústí mě opravdu nezajímala.

Pak mě napadlo zkusit to v informacích u nás na nádraží.

Opravdu nápad za všecky peníze.

Strávila jsem tam více jak hodinu a nedozvěděla jsem se ani o kousilínek více, než jsem věděla.

Spíš mi připadalo, že školím já pracovnici informací ;o)

Nu což, vyrazím a uvidím.

A tak se i stalo.

Na nádraží jsem zakoupila zpáteční jízdenku KV - Kadaň město.

V Kadani přípoj na Kadaň město bez zbytečných prodlev.

No a v Kadani město stál motoráček směr Podbořany.

Jízdenky k zakoupení přímo v motoráčku.

Cesta Doupovem - ostatně vlak nese jméno Doupovský motoráček - více než malebná.

V obci Krásný Dvůr jsem vystoupila a vydala se k zámku.

Kolem nádvoří zámku něco málo stánkařů.

Výběr zboží však dost nanicovatý - s trhy na Božím Daru rozhodně nelze srovnávat.

Navíc bylo třeba hned za branou zakoupit za čtyřicet káčé vstupenku.

Vstupenku na nádvoří.

Do zámku bylo třeba zakoupit vstupenku další.

Za kolik, to netuším, prohlídky v davu turistů nemusím a tedy neabsolvuji.

Pokud je vám zámek povědomý, tak je to zámek, který Rudolf Hrušínský v Básnících maloval ve všech ročních obdobích ;o)

Mě daleko více lákal přilehlý rozsáhlý anglický park.

K jeho prozkoumání jsem zvolila nejdelší červenou trasu.

Přidávám lépe čitelnou mapu z mapy.cz.

V parku je velká spousta krásných hodně starých stromů.

A taky velké rybníky, i když maličko zanesené.

Rybník Snílek

Velký rybník

 Taky pár drobných staveb

Panův templ

Gloriet

Obelisk

Čínský pavilon

Goethův pavilon

Gotický templ

Nejkrásnější stavba parku je momentálně v rekonstrukci.

To jsem věděla a tedy očekávala.

Co jsem rozhodně neočekávala je to, že podle mě nejkrásnější místo celého parku se spoustou nádherných starých lip je golfovým hřištěm :o(

Jako první, co mě uvítalo, když jsem vylezla z lesa na obrovské prostranství před templem, byla cedule:

Pozor!

Golfové hřiště

Nebezpečí úrazu!

Fotit templ obehnaný plotem a hromadou nejrůznějších stavebních propriet a riskovat, že se některý z golfistů trefí v lepším případě do mě, v horším případě do objektivu, se mi rozhodně nechtělo, i když stavba je to opravdu nádherná.

Park je velký, ale přijde mi maličko zanedbaný - pochopitelně s výjimkou perfektně sestřiženého grýnu před gotickým templem.

V každém případě se pokusím ještě jednou vrátit koncem října (Doupovský motoráček jezdí žel jen od velikonoc do konce října).

Je tu totiž také nádherná alej zvaná Mílovka a tu bych ráda cwakla v podzimních barvách.

Oelsnitz

... další z mých fototoulek za hranice ...

... tentokrát městečko Oelsnitz v oblasti zvané Vogtland ...

... při hledání informací na netu mě čekalo jedno velké překvapení ...

... Olešnice nad Halštrovem ...

... tak zní český název ...

... Halštrov nebo též Bílý Halštrov je český název řeky Weisse Elster ...

... v němčině to zní rozhodně lépe ...

... i když bílý tedy zrovna moc není ...

... líná bahnitá říčka, tak líná, že není poznat, kterým směrem vlastně teče ...
... alespoň tedy na tomto místě ...
... poněkud dále po proudu se to zlepšuje ;o)) ...

... pramení na českém území ... v ašském výběžku ...

... a proč Olešnice? ...

... již v 8. století se zde usadili slovanští osadníci, kteří místu dali název ...

... první písemná zmínka o místě pochází z 18.2.1200 ...

... městská práva získal v roce 1357 ...

... k rozkvětu došlo zejména ve 14. století v souvislosti s těžbou cínu ...

... po jejím utlumení se obyvatelstvo věnovalo nejprve zemědělství ...
... později zpracování lnu ...

... v roce 1880 založena továrna na výrobu koberců ...

... město často nazýváno městem koberců ... 

... v letech 1654 - 1658 mnoho místních postihly čarodějnické procesy ...

... jako mnoho okolních sídel i Oelsnitz několikrát vyhořel ...

... například v letech 1720 nebo 1780 ...

... nejničivější byl požár 14.9.1859, kdy lehlo popelem na 500 budov a 70% obyvatelstva zůstalo bez přístřeší ...

... po tomto požáru začalo vznikat městečko podle moderních urbanistických hledisek ...

Zoephelsches Haus

hrázděná budova postavena v roce 1755

díky své poloze u městských hradeb přežil Zoephelsches Haus všecky požáry

v letech 1995/1996 kompletně zrekonstuován

od září 1996 je zde knihovna a malé výstavní prostory

v moderním přístavku sídlí informační centrum

St. Jakobi Kirche

73,5 metrů vysoké věže jsou nejvyššími kostelními věžemi ve Vogtlandu

již ve 12. století zde stála nad staroslovanskou osadou Olešnice dřevěná stavba

v roce 1240 zmínka o prvním kamenném kostele

mnohokrát byl přestavován a rozšiřován, zejména v důsledku četných požárů

v roce 1519 v pozdně gotickém slohu

autorem současné podoby z let 1866-1867 je architekt Constantin Lipsius

Katharinenkirche

jedna z nejstarších staveb v Oelsnitz

vybudována v letech 1612 - 1616

díky svému umístění mimo hradby města přežila všecky požáry

v současnosti slouží jako kulturní a komunitní centrum města

Rathaus

radnice vybudována v letech 1861 -1864 v pozdně klasicistním stylu

ve věži vysoké 43 m unikátní hodinový stroj firmy Johann Manhardt z Mnichova

v současnosti jsou na věži nové elektronicky řízené hodiny

původní mechanický hodinová stroj ve věži zůstal

náměstí slouží k provozování trhů

v letech 2008-2009 zde byla umístěna kašna

Burg Voigtsberg

původně středověký hrad vybudovaný pravděpodobně kolem roku 1200

první písemná zmínka o něm z roku 1249

mnohokrát přestavován a rozšiřován

po roce 1633 přestavěn na zámek

 

pohled na Oelsnitz z hradeb

mapa městečka - tyrkysovou barvou vyznačena trasa mého bloumání městečkem ;o))

a taky detail hradu a podhradí

z vrchu jsem totiž uviděla rybník a přestože se jevil hoodně zelený, zatoužila jsem cwaknout odraz hradu v něm

dostat se dolů se mi sice podařilo, k rybníku už nikoliv, všecky cesty končily v soukromých zahradách

takže jen pár záběrů hradu z této trasy