sobota 31. prosince 2016

Silvestr

Po mnoha a mnoha dnech, kdy se sluníčko ne a ne ukázat, si to dneska vynahradilo.

Ráno pořádná kosa, teploměr ve třetím patře ukazoval mínus sedm stupňů.
Jen tu a tam malý cár mlhy, jinak takřka jasno.
A všude kolem nádherná námraza.

Nedalo mi to, pořádně jsem se oblékla, i čelenku jsem našla, aby mi nemrzly uši, a vyrazila s Nikonkem ven.
Ruce pěkně zábly, v rukavicích fotit neumím, ale ta krása kolem dávala na vše zapomenout.
Docela jsem litovala, že jsem vyrazila až v půl desáté.
Teplota se brzy začala šplhat vzhůru a nádherné mrazivé jehličky na větvích a všude kolem začaly pomalu, ale jistě mizet.





sobota 3. prosince 2016

Ježíškovy vánoční trhy

Opět a zas tu máme druhou adventní sobotu.
A s ní Ježíškovy vánoční trhy na Božím Daru.
Tentokrát s mrazem i sněhem.
Klouzalo to opravdu příšerně.
Sledovat mě, jak se opatrně ploužím v dosahu čehokoliv, čeho se dá případně přidržet, musel být docela zážitek.
Zima opravdu pořádná.
S kšefty to už bylo podstatně horší.
Tentokráte bylo pozváno značné množství nových prodejců s jídlem.
A má teorie se opět potvrdila.
Návštěvníci prohlédli a pochválili zboží ... a šli se nabaštit :o(
Ještě krátce po poledni to vypadalo dost beznadějně.
Nakonec se to však přeci jen maličko rozproudilo.
Nebylo to úplně nejlepší, ale zažila jsem už i horší ;o)



neděle 20. listopadu 2016

Free Fler Market

Nějaké to zboží ze včerejšího jarmarku v Ostrově zbylo, a tak jsem mohla vyrazit na jediný letošní Free Fler Market do Chebu.
Ve srovnání se včerejším cvrkotem, kdy jsem stíhala maximálně otřít pot z čela, mi dnes připadalo, že lidi snad vůbec nechodí.
Hlavně jsem však byla docela unavená.
Přesto nakonec nebyla tržba zas až tak úplně špatná ;o))



sobota 19. listopadu 2016

Ostrovský jarmark radosti

Ano, tak se akce opravdu jmenuje ;o)
Byl to teprve druhý.
Pro mne první.
A příjemně překvapující.
Ještě na žádném trhu jsem nezažila takový cvrkot.
Neměla jsem ani čas něco málo pojíst.
Dokonce jsem měla obavy, aby mi vůbec zbylo nějaké zboží.
Do druhého dne bych opravdu nestihla nic našít ;o)



úterý 11. října 2016

Cesty

Pravidelná čtvrtletní soutěž fotoklubu měla tentokrát téma "Cesty".

Už dlouho jsem se neumístila.
Začala jsem mít podezření, že to je formátem fotky.
Malé fotky mezi většími formáty prostě zapadnou.
Tiskla jsem doma a má tiskárna umí maximálně á čtyřku.

Tentokrát jsem nechala vytisknout fotky 30 x 30.
A bylo to nejspíš správné rozhodnutí.

Fotky jsem vyhrabala z hloubky fotoarchivu a pohrála si s texturami.




A dopadlo to nadmíru dobře.
Soubor fotek ze SOOSu byl třetí, ulička z řeckého ostrova Ios čtvrtá ;o))

Více na stránkách našeho fotoklubu TADY

úterý 4. října 2016

Textury

V poslední době moc nefotím.
Přesněji řečeno nefotím skoro vůbec.
Občas se však ponořím do fotoarchivu a zkouším ...

Momentálně "jedu" v texturách ;o))

Ani nevím, jak k tomu došlo.
Myslím, že jsem na Pinterestu našla nějakou texturu, která mě zaujala, a rozhodla se ji vyzkoušet.
A byla jsem ztracená.

Zkoumání Pinterestu bylo na opravdu dlouhou trať.
Ač mám práce nad hlavu, trávila jsem listováním nástěnkami dlouhé hodiny.
Mnohokrát jsem našla texturu, která mě zaujala, jenže ...
... jenže byla pro PhotoShop - prostě s koncovkou, kterou Zoner neotevře.
Ostatně možná osmdesát procent textur, které se mi líbily, bylo pro mě nepoužitelných :o(
Nakonec jsem však přeci jen odhalila i nějaké použitelné pro Zoner.
Postahovala jsem jich nemalé množství.

A pak jsem se mohla pustit do zkoušení.
Nejprve vybrat vhodnou fotku.
Převážně jsem sahala hodně hluboko do fotoarchivu.
A pak zkoušet, co s fotkou textura udělá.
A to sežralo ještě mnohem více času, než hledání textur ;o))

Něco málo však z mého dlouhatánského zkoušení vyšlo.







sobota 1. října 2016

Jablečný den

Šicí maraton před mou účastí na Jablečném dnu na zámku Krásný Dvůr končil pochopitelně den před akcí.
A opět a zas jsem nestihla, co jsem měla v plánu.
Tentokrát však zejména proto, že jsem se pustila do zcela jiných projektů.
Třeba do luxusního prostírání - více ZDE 
Nebo dvou sad ubrusu, košíčku a svícínku s jablíčky - juknout můžete TADY 

Akce jako taková byla velkolepá.
Obrovské množství stánků, které byly i před zámkem, protože na nádvoří se nevešly.
Neskutečné množství lidí.

Jenže ...

Návštěvníci zde platí vstupné, což jim docela zmenší rozpočet určený k utrácení.
A pak skladba prodejců ...
Dobrých sedmdesát procent stánků prodávalo jídlo - od vína, moštu, cideru přes množství závinů a koláčů s jablky až po palačinky, trdelníky a buřty.
Prostě převážná většina návštěvníků jen okukovala a obdivovala, leč své peněženky vytáhli před stánkem s jídlem.
Ani se jim moc nedivím, některé jablečné speciality voněly opravdu úžasně.

Jak je někde příliš mnoho příležitostí ušetřené korunky utratit za jídlo, český člověk má jasno.
A když vezmu v úvahu docela vysoké "startovné" pro prodejce a značnou vzdálenost od domova ...
... akce sice opravdu zdařilá pro pořadatele, pro mě však finančně propadák.
A nejen pro mě.
Kromě stánků s jídlem prodejci dvakrát velké tržby neměli.



pondělí 26. září 2016

Jablíčkové chňapky

Blíží se má první účast na Jablečném dni na zámku Krásný Dvůr.
Součástí je i soutěž o nejlepší výrobek s jablečnou tématikou.

A tak mě napadlo ušít chňapky ve tvaru jablíčka.
Dokonce i jablíčkovou látku jsem našla.

Byla jsem líná jablíčko malovat a tak přišel na řadu Pinterest.
Přímo chňapku jsem nenašla, našla jsem však prostírání ve tvaru jablka.
Rozhodla jsem se tedy použít šablonu na toto prostírání.
Bylo mi jasné, že šablonu bude třeba zmenšit.
Přesto první prototyp nedopadl dobře.
Vznikla obrovská chňapule vhodná tak možná pro Yettiho.
Takže ještě upravit šířku a mohla jsem se pustit do šití.

Velikost chňapky je nakonec cca 23 x 20 cm.
Uvnitř hlavního dílu je hadr na podlahu - pochopitelně nový, pouze předepraný ;o))
Klopy jsou vypodložené 80 g vatelínem.
Obšito šikmým proužkem, který přechází i do poutka.
Dozdobeno dřevěným knoflíčkem ve tvaru jablíčka.



čtvrtek 22. září 2016

Zlatotisk s jablíčky

V minulém příspěvku jsem psala o letité málem zapomenuté látce s jablíčky ve skořicových tónech se zlatotiskem.
Lemovala jsem touto látkou luxusní podzimní prostírání.

Látka mě natolik zaujala, že jsem se pustila do jejího zpracování.
Co na tom, že jsem měla předeprané úplně jiné látky.
Zlatotisk jsem zkombinovala se zelenou batikou od Bellusu.

Vznikly tak dva ubrusy o velikosti 60 x 60 cm.
Patchworku pramálo, jen střed lemovaný širokým lemem.
Látky použity obráceně, takže ubrusy jsou sice stejné, ale přeci jiné.
Střed i široké lemy si přímo říkaly o quiltování podle klasických patchworkových šablon ;o))



A k ubrusům ještě dva látkové košíčky.
Rozložené o velikosti 31 x 31 cm.
Složené pak 16 x 16 cm a výška 7,5 cm.


A taky dva svícínky na čajovou svíčku.



neděle 18. září 2016

Podzimní prostírání

Když majitelka jednoho z mých oblíbených e-shopů vyhlásila dvacetiprocentní slevu na všecky látky s výjimkou posledních novinek - nutně potřebovala uvolnit místo pro nové "housenky" - nebyla bych to já, abych nenakoupila ;o))

A tak se v mém košíku ocitl i zahraniční panel se čtyřmi podzimními prostírkami.
Krásným barvám a zlatotisku, navíc s výše zmíněnou slevou, se prostě nedalo odolat.

Horší to bylo s hledáním látky vhodné na lemování, tentokrát už v mých zásobách.
Rozbordelila jsem si celý byt, ale našla jsem jablíčka ve skořicových barvách taktéž se zlatotiskem.

Takže už jen uklidit rozhrabané krabice a mohla jsem se pustit do šití.
Šlo to rozhodně rychleji, než hledání látky a následná debordelizace ;o))

Prostírání má velikost 42 x 29,5 cm.


středa 14. září 2016

Pouzdro na mobil

Dcera si pořídila nový mobil.
A přála si pro něj měkoučký pelíšek.
Prý by se jí líbily nějaké růžičky a kraječky, ale je čuně a tak potřebuje raději něco hodně tmavého ;o))
Vybrala si černou s bílým minipuntíkem a k zipu přívěsek kočičky.
U kraječky zůstalo.

Protože však puntíku byl jen malý zbytek z jiného projektu, nezbylo než kombinovat.

Docela jsem se vyvztekala.
Byl to vlastně můj teprve druhý pokus o pouzdro na mobil a tak nemám vychytané postupy.
Všívání zipu jsem si chtěla ulehčit všitím jen jedné poloviny zipu, jak jsem viděla v některých časopisech, ale docela se kroutil do vrtule a bylo to poznat i na pouzdru. Tenčí vatelín a fleece jako podšívka to nedokázal udržet.
Přidala jsem i polokroužek, aby případně bylo možné pouzdro připnout třeba na popruh a zavěsit kolem krku.

Popruh dcera neocenila, prý není malej fakan.
Zato je nadšená fleecem, při vyndavání mobil o podšívku pěkně vyčistí ;o))



čtvrtek 8. září 2016

Vůně kávy

Kávičkovému panelu s padesátiprocentní slevou nešlo odolat ;o))
 A tak vznikla sada prostírání, která obsahuje:
4 kusy prostírání o rozměrech 43 x 33 cm
4 kusy podkafíček o rozměrech 14 x 15 cm


A také 6 kusů jednotlivých podkafíček taktéž o velikosti 14 x 15 cm



neděle 4. září 2016

Festival světla

V rámci oslav sedmistého výročí narození Karla IV. se u nás konal Festival světla.

K vidění byl videomapping hned na dvou lázeňských budovách.

Na Alžbětiných lázních neboli Lázních V. s názvem Karel IV. - Budovatel.
Tento záběr jej asi vystihuje nejvíce. 


I další, které se mi podařilo jakžtakž cwaknout, byly zajímavé.



Vůbec nejvíc mě však zaujal záběr, který jsem dokázala rozklíčovat až doma v poči.
V reálu jsem hledáčkem fotoaparátu viděla cosi hodně tmavého, co mi připomnělo vánoce.
Netušila jsem, co to má společného s Karlem IV., ale přesto jsem se pokusila cwaknout.
Až v poči jsem zjistila, že jsou to vlastně původní Karlovy Vary asi nepříliš dlouho po jejich vzniku.


Na druhém konci města na Císařských lázních neboli Lázních I. nesl videomapping název Karel IV. - Vizionář.
Přestože jsem dorazila až tam, videomapping mě nijak zvlášť nezaujal.
Hudba na mě příliš rázná, rovněž tak příliš rychlé střídání obrazů, světla a tmy.
Tady jsem se o focení ani nepokusila.

Stejně tak jsem nefotila ani na kolonádě.
Tady byla naopak hudba velice příjemná.
Sloupy kolonády měnily barvy v rytmu  i náladě hudby, což bylo velice zajímavé a uklidňující, ale na fotce by to dle mého názoru nejpíše nevyniklo.
A tak jsem jen poseděla a odpočinula si u hudebního prožitku.

Cestou zpět od Císařských lázní jsem "chytla" u divadelní lávky poslední projekci, která nesla název Karel IV. - Mecenáš.
Promítáno bylo na stěnu tvořenou z vody a vodní mlhy.
Děj jsem moc nevnímala, jen se snažila zaostřit a cwaknout.
Vím jen, že tam byl Karel IV. a všecky jeho manželky.
Pár fotek dosti nepovedených a neostrých, spíše jen pro ukázku :o(





Domů jsem se dovlekla hoodně po půlnoci- tuším kolem půl druhé - zcela ucaprtaná, ale šťastná, že jsem psychicky zvládla ty šílený masy lidí ;o))

čtvrtek 1. září 2016

Vernisáž

Dnes proběhla vernisáž naší klubové výstavy.
Předcházel jí malý koncert.
Pro přílišný počet lidí na vcelku malém prostoru jsem se ani nepokoušela o nějaký ten cwak.
Pár dokumentačních fotek o mé účasti na výstavě jsem cwakla, až když koncert skončil, malé pohoštění zmizelo a s ním i většina účastníků vernisáže ;o))




A na závěr ještě plakátek.
U něj nastala maličko ostřejší výměna názorů mezi šéfem fotoklubu a mnou a Martou.
Ani jedna z nás nepochopila, co má ten holý zadek společného s výstavou, ale prý tomu nerozumíme ;o))
Alespoň jsme zabránily druhé verzi plakátu, kterou jsme zařadily spíše do kategorie lehčího porna a okamžitě zamítly.


úterý 23. srpna 2016

Architektura

Již před výstavou bylo známo, že použity budou velké fotorámy.
Do jednoho se vejde například šest kusů mých oblíbených čtverců o rozměrech 30 x 30 cm.
Musela jsem tedy ze svého fotoarchivu vybrat další fotky, které by korespondovaly s fotkami z kláštera z minulého příspěvku.
A ponořila jsem se hodně hluboko.

Nejstarší fotky jsou z poutního kostela Navštívení Panny Marie ve Skokách u Žlutic.
Více o tomto poutním místě ZDE



V hlubokém fotoarchivu jsem našla i fotky z premonstrátského kláštera v Teplé.
Ostatně i poutní kostel ve Skokách patří ke klášteru v Teplé.
Oficiální stránky kláštera TADY



A protože jsem se nemohla rozhodnout, které fotky vybrat, zkusila jsem vybrat fotky hned na rámy dva, tedy dvanáct kusů ;o)

Přidala jsem dvě fotky z pražských zákoutí.



A nakonec zavítala i za hranice, do Saska.

Burg Stein nedaleko městečka Hartenstein


A další hrad, tentokrát Burg Voigtsberg - o něm více ZDE



neděle 21. srpna 2016

Františkánský klášter

Termín výstavy našeho fotoklubu se nemilosrdně blíží, a tak nezbylo než se pustit do úpravy fotek, které jsem slíbila již v TOMTO příspěvku.

Pokud má někdo zájem pročíst si více informací o tomto klášteře s kostelem a nechce se mu hledat, tak přidám jeden ODKAZ

Fotky jsem pojala pochopitelně jako čtverec.
Čtvercové období mě postihlo již počátkem roku 2013 ... více třeba TADY nebo TADY 
A drží se mě do dneška.
Čtverec se prostě stal mým oblíbeným formátem.

Vedle období čtvercového se momentálně nacházím v období pastelovém ;o)
A taky experimentuju s mapováním tonality.

Ale teď už raději k fotkám.
Z mnoha jsem vybrala čtyři kusy.

Dva z kostela Zvěstování Panny Marie.
Jeho vysoká vitrážová okna byla důvodem, proč jsme si s kolegyní Martou domluvily prohlídku mimo otvírací dobu.
Chybně jsme se domnívaly, že brzy ráno proniknou barevnými vitrážemi dovnitř sluneční paprsky.
Nepronikly :o(
Navíc nebylo nijak jednoduché najít nějaký vhodný záběr.
Ze stropu visí jakési dlouhatánské tyče a dostat je do zákrytu byl docela oříšek.
Klonovat se mi je rozhodně nechtělo.



A také dva záběry z křížové chodby, která byla v červnu návštěvníkům zcela nepřístupná z důvodů rekonstrukce.
Nás tam pochopitelně pustili.




pátek 19. srpna 2016

Talsperre Pirk

Další z mých fototoulek do sousedního Saska.
Tentokrát Talsperre Pirk.





Vyrazila jsem z nádraží Pirk po červené a po schodech vylezla na přehradní hráz.
Z hráze jsou cwaknuty záběry výše.
Pak jsem se vydala na poloostrůvek s ruinami jménem Stein.
Pro bližší představu mapa ;o)


Odbočka na poloostrov na mapce značena tyrkysovou čárou.
Ruiny cwaknout nešlo, neb jsou zcela zarostlé náletovými křovinami.
Budu se tam muset vydat v zimě, až opadá listí.
To už si taky nebudu připadat jako paparazzi.
Z vysoké trávy totiž na mě vykukovalo několikero holých zadků ;o))
Je to nejspíš ráj nudistů, i když ceduli FKK jsem nikde neviděla.






Fakt jsem se tam s foťákem na krku necítila zrovna nejlépe.
A tak jsem vyrazila zpět tentokrát cestou pod hrází.



Zde jsem si udělala technickou a taky baštící přestávku.
Už cestou jsem totiž zjistila, že mi foťák ukazuje prapodivné číslo v políčku pro počet snímků.
Když jsem nasadila druhá oka, nevěřila jsem vlastním očím.
Nastavené focení do "Raw+jpeg fine" se nějak změnilo na "jpeg small".
Fakt netuším, jak je to možné.
Jen tajně doufám, že jsem hrábla nechtěně na nějakou mě utajenou rychlou volbu čili kombinaci dvou čudlíků na foťáku.
Představa, že by to mohla být záležitost softwaru mě totiž natolik děsí, že na ní raději ani nemyslím.

Po přenastavení a svačince jsem vyrazila na rozcestí červené značky a Elster-Radroute a po té se vydala dál nejprve přes Magwitz a posléze skrz Planschwitz.
Cesta hrubě do kopce velice mizerně značená, navíc pořádné vedro a stín veškerý žádný.
Dostala jsem se až nad Planschwitz na stezku značenou v mapě jako Lehrpfad.
Na mapce opět značeno tyrkysovou barvou.

Výhledy odtud na Autobahnbruecke Pirk a Talsperre Pirk jsou odtud opravdu úžasné.




Jenže vyvrácený a v trávě pohozený rozcestník mě přinutil vrátit se raději zpět.
Netušila jsem, která z cest je ta správná a zakufrovat jsem si nemohla dovolit.
Riskovat, že mi ujede vlak, jsem rozhodně nechtěla a tak jsem se stejnou cestou vrátila na nádraží.
Ostatně kyčel i koleno už protestovaly opravdu velmi.