I to se mi stává.
Ač nesčíslněkrát poučena životem, stále je mým krédem "Neodkládej na zítra, co můžeš udělat pozítří".
Kamarádce jsem se před vánoci omluvila s tím, že Ježíška pro ní prostě nestíhám.
No a protože vánoce rychle utekly, nějak jsem Ježíška pro ní stále odkládala.
Jenže jak se konání PPM, kdy se každý rok setkáváme z oka do oka, rychle blížilo, začala jsem být v časovém presu. Dobře mi tak.
Nakonec jsem ušít stihla, vyfotit však už nikoliv.
A tak si kamarádka musela Ježíška vyfotit sama a fotky mi poslala.
Nejprve prostírání.
Ušité ze zbylých rovnostranných trojúhelníků, které jsem nevyužila při šití kaleidoskopové deky. Juknout na ni můžete TADY .
Na podkafíčko zbytečně velké, talíř se vejde bez problémů.
Při přemítání jakou látku použít na zádíčka mě napadly kočky, které se kamarádce kdysi líbily. No a nakonec se "zádíčka" pravděpodobně stanou stranou lícovou ;o))
Ze stejných zbytků vznikly čtyři košíčky.
Ušité jsou takřka celé ručně. Je to kombinace šestiúhelníků a kosočtverců. Dno tvoří čtverec, pětiúhelník, šestiúhelník nebo osmiúhelník (vše o stejně dlouhé hraně), čím více hran má základ dna, tím větší košíček vznikne. Inspiraci jsem našla v časopise Patchwork Spezial. Ten největší s osmiúhelníkem ve dně je už můj nápad.
Dále Ježíšek kamarádce přinesl dva svícny na čajovou svíčku.
Jsou ze skleniček od paštiky ;o))
No a na závěr ještě jehelníček na prst a krejčovský metr ve formě čokoládového dortíčku se šlehačkou.
