neděle 30. června 2013

Medvědí antistresovky

Molitanové kostičky už mám doma docela dlouho. Mám i nakreslený "plánek". Jenže ten jsem, abych se přiznala, vůbec nepochopila. Uvažovala jsem o tom, že bych ušila každou kostičku zvlášť a pak teprve sešila. Vždy však zůstalo jen u uvažování.

Až minulou sobotu jsem si přivezla z babince v Kadani rozkres, jak na kostky šité samostatně.

Nejprve bylo třeba najít nějakou vhodnou látku. Našla jsem v syslišti kus jakéhosi závěsu, či co to bylo. Kdysi jsem ho koupila na burze. Nedokážu totiž odolat ničemu s medvídkama ;o))
Látku mě bohužel napadlo vyfotit, až když jsem jí rozstříhala, takže jen zbyteček.


Dlouho jsem rozmýšlela, jak na to. Patchworkové kostičky na látce mají totiž pro mé účely hodně blbý rozměr. Mám totiž kostky o velikosti hrany 5 cm a 8 cm. Malé jsou pochopitelně moc malé a velké moc velké. Nakonec jsem však do látky přeci jen střihla. Ano střihla, nikoliv řízla. Vzor je totiž na látce natištěn maličko nakřivo.
Celé odpoledne jsem vystřihovala a skládala na 6 hromádek. Nakonec mi málem jeden velký medvědí obrázek chyběl. A když už jsem byla v tom stříhání, nastříhala jsem i na malé kostky. Večer z toho došlo na analgetika, protože má záda, zvyklá na polohu ležmo, silně protestovala.
Až druhý den jsem se pustila do šití. Převážnou část na stroji, "víčko" krychličky nakonec ručně. A vyvstal problém. Sešití se mi ani trošku nelíbilo. Navíc byla košilka na kostky malinko větší a díky křivému tisku taky našišato. Nezbylo, než hrany prošít.




Výsledkem pro mě je, že tento způsob šití je vhodný pro kostky s motivy, kde je jedno, co je nahoře, dole nebo vlevo. Medvídky mám občas nohama proti sobě, někdy v řadách, jindy na přeskáčku. U malých kostek jsem je sešila už od začátku naležato a tudíž blbě.
Příště zkusím "originální" způsob šití ze čtverců a obdélníků. A budu šít komplet v ruce.

středa 26. června 2013

Lenora

Nějak nejsem v poslední době schopná se přinutit k jakékoliv smysluplné činnosti.
Ráno si říkám, do čeho se pustím, vždy však vše dopadne úplně stejně. Obstarám zvěřinec, pofackuju největší bordel, něco málo sezobnu ... a nakonec skončím v poloze skoroležmo nad patchworkovými časopisy.

Bože proč já jsem tak strašně líná ...

Že by to bylo počasím?
Zatímco přesně před týdnem šplhal teploměr ke čtyřicítce, dnes bylo v poledne s bídou 11 stupňů. Takové výkyvy přeci není možné bez následků přežít. Navíc se sluníčko už zase téměř neustále schovává za mraky.

Už to vím. Chybí mi sluníčko. A pan Rudolf Kovařík, meteorolog ze Šindelové, mi to v Krajských listech potvrdil :o(


Když už nic, vybičovala jsem se alespoň k tomu vyzkoušet bylinkový koktejl ;o)

KYSANÉ PODMÁSLÍ S PETRŽELKOU A LIBEČKEM

... 2 lžíce petrželky a libečku jemně nakrájíme ... já utrhla na balkoně po 4 stoncích petrželky a libečku a nastříhala nadrobno nůžkami ...
... rozmixujeme v části kysaného podmáslí ...
... mírně osolíme a opepříme ...
... dolijeme podmáslím na cca 2 dl ...
... ozdobíme snítkou petrželky ...
... já ještě posypala čerstvě namletým barevným pepřem ...

Zní to maličko podivně, ale je to fakt moc dobrý ;o))



pátek 21. června 2013

Přežít tropická vedra ...

Přežít tropická vedra v paneláku je nad síly mé i mého zvěřince.

Matička příroda nás všechny těžce zkouší. A nemyslím teď jen moji "smečku".

Nejprve nekončící zima ... pak ke konci dubna kratičký skok rovnou do léta ... v květnu zpátky do zimních bund ... a na dlouhou dobu i pod deštník ... což vyústilo v povodně na přelomu května a června ... následovalo typické aprílové počasí ... no a nakonec 3 dny příšerných veder ... člověku se nechtělo ani dýchat ... dělat se nedalo naprosto nic.

úterý 18. června ... 38,7 stupně Celsia
středa 19. června ... 39,9 stupně Celsia
vše měřeno ve stínu

včera se teplota zastavila na 35,7 stupně Celsia ... pak se kolem 17. hodiny zatáhlo a přišla bouřka ... ta se vrátila 3x ... přívalové lijáky střídané s mírnějším deštěm ... občas slušné nárazy větru ... 2x kroupy ... to vše až do časných ranních hodin

A pak se konečně ochladilo.

Bylinky i rajčátka za kuchyňským oknem naštěstí úmorná vedra i krupobití přežily. Řecké oregáno se překvapivě dožadovalo vody téměř tak vehementně jako rajčátka. A tymián začíná kvést.




Přežily i pnoucí muškáty za oknem obýváku.


Také zvěřinec vše zvládl. Tři dny všichni víceméně prospali. Tak hodňoučký zvířátka jsem dlouho neměla. Ani se nehádali, kdo bude ležet na dlaždičkách v koupelně.
Zato včera večer, když se částečně ochladilo, se kočičáci probrali z letargie a okamžitě se poprali ;o))

A já vše přečkala dřímajíc takřka celé dny u TV. Sebemenší pohyb totiž znamenal jen potoky potu po celém těle. Fuj. Tu a tam jsem něco sezobla, především brzy ráno nebo pozdě večer.

Až dnes se pomalu dostávám do starých kolejí.
Žel valím před sebou o to větší hromadu restů.

středa 12. června 2013

Razítka

Dlouho jsem řešila "jmenovky" k mým patchworkovým výrobkům.
Původní plán vyšít je na stroji jsem zavrhla. Můj miláček Pfafík je úžasnej, ale písmenka, kterými disponuje, jsou k tomuto účelu dost nepoužitelná. Alespoň mě rozhodně neuspokojily.
Chtělo by to vyšívák, ale na ten nemám prašule.
Ruční výšivka zase ztroskotala na tom, že na to prostě a jednoduše nevidím :o(

A pak jsem na to přišla. Nechám si udělat razítko.
A protože nejsem troškař, nechala jsem si udělat hned dvě ;o))


Velké už jsem použila na patchworkovou deku, se kterou se ovšem pochlubím, až bude hotová.

U malého řeším, na co tisknout. Keprovka je sice bavlněná, ale trošku mi nesedí její struktura a přijde mi malinko humpolácká. Asi zkusím taftovou stuhu.

čtvrtek 6. června 2013

Kuchyně z Ytongu

O tom, jak vznikala myšlenka na kuchyni z Ytongu, jsem psala v příspěvku KUS VENKOVA V PANELÁKU. Dnes tedy další informace.

Dvířka jsem si nechala udělat na míru u truhláře. Jsou ze smrkového masivu. Sama jsem je mořila na modro. Dlouho mi trvalo, než jsem našla odstín, který jsem si vysnila. Nakonec jsem odhalila finskou firmu Tikkurila a její lazurovací laky Kiva s mým vysněným šedomodrým odstínem.

I s panty byl problém. Moderní jsem nechtěla a běžně dostupné "okenní" se mi nelíbily. Nakonec jsem odhalila jednu slovenskou firmu, kde měli přesně to, co se mi líbilo. I když poštovné bylo nakonec dražší, než panty ;o))

Madla jsem objevila v Baumaxu.

... pár pohledů na již "zabydlenou" kuchyň ...







... vyzděný je i parapet ...




Horních skříněk je jen několik. Vlastně přesně 2. Jedna širší nad dřezem, kde na pravé straně je odkapávač na nádobí a vedle police. No a napravo skříňka na hrnečky, skleničky a talíře. Pak už jen otevřené police. Některé i se "zábradlíčkem". Horní lištu zábradlíčka dělal jeden truhlář, šprušličky další ... já jen dala dohromady, namořila a nalakovala.



Mezi kuchyní a koupelnou je na míru dělané okno - dělal truhlář, který vyráběl i dvířka - já stranu do kuchyně mořila na modro, v koupelně zůstala přírodní barva, jen nalakovaná.
Okno byl vynikající nápad, přivádí do koupelny dostatečné množství světla. Pravda na čtení to není.
I poličko-garnýž nad oknem jsem dávala dohromady a mořila já.





Rampa se světly z původní kuchyně byla šedá, lampička oranžová. Nezbylo než sjednotit do odstínu slonová kost.




Tak a to jsou všecky fotky, které se mi podařilo vylovit z archivu.

Rekonstrukce je běh na dlouhou trať, zvlášť, když na to člověk zůstane v podstatě sám.

Slibuju však, že někdy přístě najdete pokračování ;o))

pondělí 3. června 2013

Prší ...

Už šestý den téměř bez ustání prší ... a řeky ani potoky nestíhají ...
... Ohře i u nás o půlnoci ze včerejška na dnešek vystoupila na 3. stupeň ...

... cyklostezka na levém břehu je téměř kompletně pod vodou ...


... nová loděnice na opačném břehu měla namále ...



... prostor pro volné pobíhání psů je prostorem spíše pro volné plavání psů ... tedy jen pro plavce ...



... Rolava na soutoku s Ohří nenechala nikoho v klidu ... moc nechybělo, a byla v zahrádkách i domech, přestože koryto má slušné hluboké ...


... pilíře průtahu městem se ocitly v rozlité Ohři ...



... řeka Teplá je na tom lépe jen proto, že koryto je hluboké dobré 3 - 4 metry ...



... další fotka v barvě, aby bylo vidět, co se korytem valí ...



... vjezd do Richmondu jen pro otrlé ... v tom je Teplá nevinně ... stačil déšť ...



... podchod pod kruháčem ...



... a ještě jednou Ohře ... v místě, kde nalevo stojí ve vodě malý domeček, je docela vysoký jez ... dnes zcela zmizel ...



 ... docela deprimující pohled ... a to už voda oproti kulminaci značně opadla ...