sobota 28. února 2015

Velikonoční ubrousky

Uf.
Konečně nafoceny i velikonoční ubrousky. A nasoukány na Fler i na Simiru.
Na Fleru najdete sady ubrousků.
Na Simiře pak ubrousky jednotlivé.



pátek 27. února 2015

Změna konstelace hvězd?

V minulém příspěvku jsem psala, jak si zase jednou sedlo štěstíčko i na mou osobu.
I nadále vše šlapalo velice příjemně.

Například fotky objednané ve středu večer byly v pondělí k vyzvednutí, jak mi sdělilo sledování zásilek České pošty. Tam jsem se sice v sedmnáct nula pět dočetla, že doručení bylo neúspěšné, což už mě opravdu nechává klidnou. Vidím, že nejen balíkáři nedodávají, ale ani pošťačka se nenamáhá a raději asi rovnou nechala na poště. Ale rozčilovat se už vážně nehodlám.

Fotky jsem vyzvedla až v úterý ráno a kupodivu dopadly velice dobře.

Třeba tahle, přestože je ještě z dob, kdy jsem fotila kompaktem


Nebo této z Vysokých Tater, focené už Nikonkem, čtverec docela sluší



Jenže pak přišla středa a s ní pravděpodobně změna konstelace hvězd.
Vše se totiž začalo komplikovat.

Nejprve volal šéf fotoklubu, že vernisáž výstavy v Českém Krumlově plánovaná na sobotu 28.2. se o týden odkládá. Prý mu volal šéf krumlovského fotoklubu, že vernisáž přesunul na neděli, protože v sobotu je tam jakási soukromá akce. Co na tom, že plakáty a pozvánky jsou vytisknuté.
Jenže jet tam v neděli, dopoledne nainstalovat, připravit vernisáž bez možnosti dát si jedinou skleničku a obratem se vrátit na noc domů, to teda opravdu nee. To raději budeme vystavovat o týden kratší dobu a všecko o týden posuneme.
I za cenu, že se vernisáž bude krýt s vernisáží výstavy v Sokolově.

No a na včerejšek jsem měla naplánovaný fotovýlet do Němec.
Původně jsem zamýšlela středu, ale rosničky neustále upravují předpověď. Ač před týdnem  tvrdily, že hezky bude už od středy, postupem času zůstal jen ten čtvrtek. Na čtvrteční večer už sice předpovídaly přibývání oblačnosti od západu, ale to jsem se rozhodla risknout. Plánovala jsem vrátit se - tentokrát se stativem a ND filtry - do údolíčka Triebtal nedaleko Jockety. Moc se mi tam líbilo, pár fotek můžete zkouknout TADY . No a v údolíčku stejně blankytnou oblohu nepotřebuju. S deštěm by to bylo horší, a tím rosničky vyhrožovaly už na pátek.

Takže včera ráno časný budíček, nezbytná kávička a pořádná sváča na cestu. Stativ jsem původně rozebrala a vrazila do normálního batohu, k němu pak ve fotobrašně Nikonka a tu sváču. Jenže půl hodiny před odjezdem vlaku jsem se rozhodla, že si přeci jen vezmu fotobatoh. Všecko přehodit, smontovat stativ a přidělat ho na fotobatoh nakonec zabralo více času, než jsem předpokládala. Z bytu jsem vybíhala deset minut před odjezdem. To bych měla stihnout.
Jenže čáru přes rozpočet mi udělal magistrát. Opět a zas - po kolikáté už - zabarikádoval pro havarijní stav lávku nad nádražím.
Tentokrát jsem sice nenatrefila na televizní štáb, ale na něco daleko horšího.
Lávka není zahrazena kandelábrem, který se dal podlézt. Netvrdím, že by mi to s fotobatohem nečinilo potíže, ale určitě bych to zvládla.
Mezi zábradlím lávky jsou pevnými kovovými pásy připevněny kovové zábrany. A pěkně v místech, kdy lávka je už minimálně čtyři metry nad úrovní nádraží. To prostě nedám. Ach jo.

Vlak mi prostě a jednoduše ujel.
A co čert nechtěl, zrovna v tuto dobu jel další až za dvě hodiny, i když normálně jsou dvouhodinové intervaly rychlíků prokládány v lichých hodinách couráky.
Doma jsem tedy sbaštila část připravené sváči a se značným předstihem nutným ke zdolání okliky vyrazila na další vlak. Tentokrát už bez fotobatohu. Ty dvě hodiny mi natolik chyběly, že by nemělo smysl brát ho s sebou.

Nakonec jsem si tedy jen udělala několik vyjížděk po různých německých tratích.
Nejprve ze Sokolova směr Zwickau. Nahoře v okolí Klingenthalu a Schönecku prima zimní atmosféra, sluníčko příjemně hřálo - alespoň se tak zdálo za oknem vytopeného vlaku - a jeho paprsky jiskřily ve sněhu. Sněhu však spolu s nadmořskou výškou ubývalo a brzy po něm nebylo ani památky.
Když jsem se na okamžik přestala kochat výhledy z okýnka, zaujal mne spolucestující, který si nesl velkou barevnou plachtu. Zamrazilo mne. Výluka - samozřejmě. Naštěstí až za Falkensteinem. Tam jsem přestupovala směr Plauen.
V Plauen na nádraží nákup časopisů - ty byly hlavním důvodem výletu do Němec. A šup na vlak Plauen - Zwickau, protože některé časopisy tu neměli.
Před Zwickau najednou jaro v přímém přenosu - modrá obloha, tu a tam malý bílý fotogenický mráček a k tomu svěže zelené pole. Fakt se tam ze země draly ozimy.
Ve Zwickau jen patnáct minut na dokoupení časopisů. Kvůli výluce se mi nechtělo jen po trati Zwickau - Klingenthal. Musela jsem stihnout dřívější vlak směr Johanngeorgenstadt. Bohužel je to tímto směrem poslední slušné spojení.
Jak jsme stoupali k hranicím, přibývalo i sněhu. V Johannu i na české straně přes Potůčky až po Tisovou je podstatně více sněhu než v okolí Kraslic a Klingenthalu. Ubývat ho začalo až v Nejdku. U nás samozřejmě nic.

Po sněhu u nás už dlouho ani památky.
Když jsem přijela, sluníčko svítilo a pomalu se sunulo k západu.
No a rosničky ve zprávách posunuly přibývání oblačnosti na páteční odpoledne.
A zase se moc netrefily. Zatáhlo se až dnes pozdě večer. Kdybych to věděla, jela jsem do Němec až dnes a pěkně s fotovýbavou.

čtvrtek 19. února 2015

Ruleta

V nejbližší době čekají náš fotoklub dvě výstavy, třetí je pak plánována na podzim.
Nezbylo tedy než podrobit můj fotoarchiv hloubkové kontrole a nechat vytisknout fotky k výběru na tyto výstavy.
Včera jsem lustrovala fotoarchiv a vybrané fotky upravovala, až jsem ze všeho byla nucena rozhánět migrénu.

Namátkou jen dvě ukázečky pro podzimní výstavu na téma voda.



V podvečer přeci jen odešla objednávka a zároveň 466 peněz z mého účtu na účet 24.print.cz.
No a dnes odtama přišel e-mail, že platba byla přijata, zakázka je ve výrobě a já si mohu vytočit v jejich ruletě slevu až 200 %.
Jen jsem se pousmála, o podobných akcích přece vím své. Kdykoliv jsem třeba lovila kačenku u O2 za dobití kreditu, vždy jsem si "ulovila" dvě hodiny volání zdarma ... ovšem na mobil O2. A takového nikoho neznám. Kromě sebe, samozřejmě, jenže volat sama sobě tak nějak nejde.
Přesto jsem však zkusila štěstí.

A štěstí se unavilo a sedlo si na ... ;o))

Vytočila jsem si 100 %, tedy 466 káčé ... pochopitelně na příští zakázku ... už vím, za co to utratím ...

neděle 15. února 2015

Zpět k Simiře

Před časem jsem si založila prodejní profil nejen na Fleru, ale i na konkurenčním portále Simira.

Problém však byl v tom, že Fler požaduje fotky čtvercového formátu a Simira formát 4:3. Moc mě nebavilo upravovat fotky na dvakrát. A když pak Simira zvýšila provizi ze šesti procent na deset, přestala jsem svůj obchůdek na Simiře doplňovat.

Teď jsem se však k Simiře opět vrátila a tak mé zboží najdete i tam.


čtvrtek 12. února 2015

Výprodej ubrousků

Hloubková inventura mých tvořivých zásob stále pokračuje.
Tentokrát došlo na ubrousky.
Mám jich tolik, že bych do nich mohla balit svačiny po několik příštích životů.
Nezbude, než se je pokusit pustit do světa. Snad se někomu budou hodit.

Nafotit je je teda pořádnej vopruz. A když vám navíc při focení objektivem k zemi začne objektiv samovolně zoomovat, je to k vzteku. Sice zajímavá fotografická technika, ale teď prosím nee ;o))

Pro začátek ubrousky dětské.




Tyto i další najdete u mne na Fleru.

neděle 8. února 2015

Košíky ve stylu vintage

Na Fler jsem přidala 2 košíčky ve tvaru srdce s andělíčky ve stylu vintage.



A taky jednu krabičku se zamilovanými medvídky.



pátek 6. února 2015

Murphy´ho zákony fungují

... aneb - slovy klasika - průsery chodí v trsech ...

Jak se tak pincám v nepohodě kvůli nepříjemnostem na Fleru, nezůstalo u nepříjemnosti jediné.

Už prvního ledna začala stávkovat má TV. Prostě nedlouho po zapnutí zčernala a "naskočila" až po několikerém vypnutí a zapnutí. Pohrávala si se mnou jen ten první den roku, pak se uklidnila a fungovala dále, ke spokojenosti mé i kočičí. Amálka se totiž na ní velice ráda vyhřívá ;o))


Jenže na přelomu ledna a února začala TV stávkovat znovu.
Cvičně jsem prolézala e-shopy slibující až 70 % slevy, ale bezvýsledně.
Teda ne, že by e-shopy až tak úplně lhaly. Opravdu jsem našla takto vysoké slevy, ale na TV za osmdesát tisíc. TV v cenové kategorii, kterou jsem schopna a ochotna ufinancovat byly zlevněny maximálně o 5 %. Do toho se mi nechtělo.

Jenže má krabicoidní TV své ataky na mé nervy neustále stupňovala. A když už jsem musela "startovat" 20 minut, abych mohla něco v TV zkouknout, začalo to být kritické.
A v tom okamžiku mě před návštěvou psychiatra zachránily letáky ;o)) Okay nabízel TV o úhlopříčce 82 cm zlevněnou z osmi tisíc na šest a k tomu navíc 15 bezúročných splátek.

Téměř celou slevu bohužel "sežral" otočný držák.
Vyrábějí se už jen placaté TV a já nemohla riskovat, že se Amálka pokusí se po hraně obrazovky alespoň projít. No a stěhovat obývák, abych mohla ušetřit za držák "napevno", se mi fakt nechtělo.

A tak mám novou placatou TV. A konečně vidím na případná písmenka, třeba na autory fotek v předpovědi počasí, aniž bych musela zvednout pozadí z gauče ;o))

Jen kočky se mnou nemluví. Amálka TV nevěřícně očuchává. Mimi nechává ladem set-top-box, na kterém se ráda vyhřívala zase ona. A Alex? To je takovej hrdina, že TV obchází obloukem a ještě se k ní vůbec nepřiblížil. Nejspíš mu vadí její "plechovej" zvuk ;o))

úterý 3. února 2015

Nepříjemnost na Fleru ...

Nedávno mne postihla na Fleru vskutku nemilá věc.
Ale pěkně od začátku.

Když jsem se začala věnovat pletení pedigu, zkoušela jsem i oplet hodin.
K tomu jsou nejvhodnější plastové hodiny z Ikey.
No a protože nejsem žádný troškař, nakoupila jsem jich pěknou hromádku.

Prostě mi tu leží deset kusů hodin, které s největší pravděpodobností nevyužiji.
Napadlo mě prodat je na Fleru. Ostatně napadlo to více prodejců. Někteří i prodali.

Ale pak najednou hodiny z mého profilu zmizely. V poště se naopak objevila zpráva od Fler šerifa, že hodiny byly odstraněny, protože se nejedná o materiál.
Marně jsem vysvětlovala, že hodiny se používají k opletení pedigem i dekoraci formou decoupage, že je běžně prodávají e-shopy jako tvořivý materiál, že i na Fleru se stejné hodiny v prodejní kategorii materiál stále vyskytují.
Odpověď Fler šerifa? Hodiny jsou hotový výrobek, nikoliv tvořivý materiál. Pokud jsem našla stejné na Fleru, mám poslat odkaz.
Nejsem zastáncem hesla "chcípla mi koza, otrávím tedy tu sousedovu". To jsem taky napsala Fler šerifovi. Má zpráva, ač přečtena, zůstala bez odpovědi. A hodiny "konkurenčního" prodejce v prodeji zůstaly. Došlo mi, že mě nejspíš někdo nabonzoval. Ach jo :o((


Toto jsou ty hodiny. Pokud sem zabloudí někdo, komu by se hodily, neváhejte mě kontaktovat přes e-mail, který najdete nahoře v pravém postranním panelu.