sobota 27. dubna 2013

Kus venkova v paneláku

Kuchyňská linka mi nedávala spát už dlouho před tím, než jsem našla nejvhodnější dispoziční řešení mého panelákového bytu.

Úplně první verze změny kuchyňské linky spočívala v ponechání korpusů - stejně ve finále nejdou vidět - a výměny pouze dvířek. Favoritem pro mě tehdy byl typ dvířek s frézovaným žlábkem v materiálu folie bílý fládr.


Obrázek jsem si půjčila od výrobce dvířek.

Jelikož jsem tvor, který musí plně využít každičké místečko, problémem se stávala výroba atypických rozměrů dvířek. Metr čtvereční vycházel na skoro čtyřnásobek běžně vyráběných rozměrů.
Malinko jsem koketovala také s drátěným programem, leč vždy jsem se dostala do pro mě jen velmi těžko akceptovatelných cenových relací.

A pak jsem jednou při listování v časopise o bydlení - a že jsem jich prolistovala pěkně vysokou hromadu - našla kuchyň ve stylu francouzského venkova a okamžitě jsem se do ní zamilovala.


Bylo rozhodnuto. Kuchyň bude vyzděná - teď už jste jistě pochopili všecky ty příčky na obrázcích z PRVNÍHO PŘÍSPĚVKU o rekonstrukci mého bytu - a dřevěná dvířka budou namořena na šedomodro - to jsem ještě netušila, že bude hodně těžké najít ten správný odstín mořidla.

Příčky jsou vyzděny z Ytongu nebo chcete-li z Hebelu o síle 5 cm, na přední straně je vždy dřevěný hranol, který příčku jednak zpevní, hlavně však do něj přijdou šroubovat panty dvířek. Běžně se totiž mezi zděné stojny dávají korpusy skříněk, což jsem ovšem nechtěla.

Jako první přišla na řadu špajzka a jakási skříň, do které měla přijít lednička a mrazák. Toto řešení si vynutil kocour, který se naučil otevřít ledničku a vyndat si z ní, na co měl zrovna chuť. Tak mi třeba sežral francouzský modroplísňový sýr, na který jsem se celý den v práci těšila. A dvířka od ledničky pochopitelně nezavřel.


Zcela atypické dispoziční řešení kuchyně si vyžádalo množství nejrůznějších vychytávek. Například dřez na stěně sousedící se schodištěm neumožňoval zasekání přívodů vody. S pomocí inspirací z různých časopisů jsem nakonec řešení vymyslela. Vodovodní trubky přichycené k panelu jsou obloženy polystyrenovou deskou, která tvoří jakési stupínky, které po obložení obkladačkami slouží k odkládání třeba prostředku na mytí nádobí a podobně.


Tento stupínek byl nakonec i důvodem menšího sporu se zeťákem ohledně obkládání obkladačkami. Neustále trval na tom, že je třeba začít obkládat od kraje. Já zase tvrdila, že se musí začít od prostředka, aby případné ořezy v krajích byly symetrické. Nakonec ten den odešel a já zůstala s kbelíkem rozdělaného lepidla na obklady. Nakonec jsem se do obkládání pustila sama a tak veškeré další obkladačské práce v mém bytě už navždy zůstaly jen na mě ;o))


Na obrázku výše je vidět počátek zakrývání stropu palubkami, nad kterými vede rozvod elektřiny, a také korpus digestoře nad sporákem.
Sporák stojí vlastně v místě, kde původně byla vana. A tak se stalo, že když jednou praskla sousedovi nade mnou hadička od vanové baterie, našla jsem na sporáku malé brouzdaliště ;o))

Takže to byla první kapitola o budování mé panelákové kuchyně ve venkovském stylu.
Pokračování zas někdy příště.

středa 24. dubna 2013

Miminko

Ne, nemáme v rodině žádný přírůstek ...

Byla jsem včera fotit šestidenní miminko s dlouhatánskýma nohama ...
maminka je klisna fríského koně jménem Franciska ...
tatínek podle délky nohou toho úžasného drobečka nejspíš žirafák ;o)) ...
no a ten úžasně živej drobeček se jmenuje Kvido Star ... teda alespoň doufám, že si to pamatuju správně ... a možná se ty jména píšou nějak úplně jinak ... snad se jejich majitelka na mě nebude zlobit
  

skoro celou dobu se držel své maminky ...
ta ho také dost často zakrývala před zvědavci svým tělem ...



jen občas se od ní odpojil a proběhl  se po ohradě samostatně ...



 většinu času běhal vedle ní ... až mě překvapilo, že jí stačí ... i synchronizovaný běh se jim občas podařil ...



dokonce na svačinku ve formě maminčina mlíčka na posilněnou došlo ...




Fotek jsem udělala nepočítaně ... velkou část jsem jich smazala, protože byly neostré ... mnohé dokonce rozmazané ... snad si šťastná majitelka koníků z těch zbylých vybere.

neděle 21. dubna 2013

Udělat si radost ...

Jaro či snad dokonce léto vtrhlo na scénu hoodně rychle ...
všecko rozkvetlo najednou a já trpím ...
Zodac mou alergii nestíhá ... jen bych po něm stále spala ...
mé plíce alergeny nestíhají též ...
sedím tedy převážně doma ... s nákupem do kopce funím jako sentinel ;o))

Dnes jsem však po ránu vyrazila na burzu ... v tomto roce teprve podruhé ... kdo by tam taky v zimě chodil že ...
minulou neděli jsem nepřinesla domů nic ...
dnes to bylo lepší ... další flanelové povlečení pro tvorbu patchworku se už suší na balkoně ...
hlavně jsem však odhalila 2 úžasné skleněné mističky či co to vlastně je ... mají krásný vlnitý okraj ... hned jsem se do nich zamilovala ;o)) ...
a doma z nich udělala romantické svícínky ...
jen správnou velikost svíčky jsem doma našla jen ve fialové barvě ... ač voní levandulí, hrubě se mi nehodily do "konceptu" ... romanticky naladěna jsem totiž cestou z burzy koupila v Lidlu svazek smetanově bílých růžiček ...
došlo tedy na svíčky čajové ... úžasně voní vanilkou ...



středa 17. dubna 2013

Zapečená jablka

Koncem zimy jsou již jablka dosti "unavená" ...
šťavnatost je tatam a mnohdy jsou i mírně zcvrklá ...
k zakousnutí prostě zrovna nelákají.

Přemýšlela jsem, co s tím ...
a přiznám se, že jsem se nechala mírně inspirovat pořadem Dneska vaří táta ...
jen skořice mi připadala hodně "otřepaná" ...
recept jsem si tedy mírně upravila

ZAPEČENÁ JABLKA S DROBENKOU A BRUSINKAMI

suroviny jsou na zapékací misku o rozměrech cca 19 x 12,5 cm ...
větší se mi do mé minitroubičky od Philipsu nevejde ...
pochopitelně mám i multifunkční troubu normální velikosti, ale kdo by ji rozpaloval kvůli jedné porci ;o))

zapékací misku mírně vymažu Herou a vysypu cca 2 lžícemi ovesných vloček ... jednak jsou zdravé ... hlavně však vsáknou uvolněnou šťávu z jablíček
2 jablka nakrájím nejprve na vykrajovači ... ten můj odstraní jádřinec a jablíčko nakrájí na 12 dílků ... jednotlivé dílky pak ještě nožem překrájím na cca půl centimetru silné kousíčky ... rozložím do misky
na jablka rovnoměrně rozmístím cca 6 vrchovatých lžiček brusinek ... našla jsem v lednici jakési sterilované s cukrem ... vynikající je i brusinkový dezert, který prodává Lidl během dnů švédské kuchyně
posypu drobenkou ... dělám z Hery, hrubé mouky a cukru ... cukru dávám podstatně méně, než je v základním receptu
vrazím do troubičky a zapékám cca 20 minut ... troubička neumí regulovat teplotu, proto zapékám přikryté ... nakonec dám ještě cca na 3 minuty bez zakrytí

je to opravdu dobré ... přeji dobrou chuť



pátek 12. dubna 2013

Vítání občánků

Na včerejší odpoledne dostala naše Emí pozvánku na vítání občánků.
Už jsme s tím ani nepočítali a vypustili tuto akci z hlavy s tím, že prostě radnice nemá korunky.

Vítání občánků byl tak trochu chaos. Pan starosta je velice milý a příjemný člověk, ale bylo na něm poznat, že v takovýchto akcích rozhodně není "kovaný" ;o))

Shrnuto do několika slov:
zcela neosobní a nevyzdobená místnost "vesnické" radnice ...
neexistence zasedacího pořádku ... kam si kdo sedl, tam seděl ... i když by v první řadě určitě měly sedět maminky s dětičkami ...
záměrně píšu s dětičkami nikoliv s miminky ... naše Emí v téměř 8 měsících byla nejmladší ...
krásná růže pro maminku a malá hračka pro malého občánka byla moc milá ...
na závěr podpis maminky do zřejmě kroniky? ... dcera hledala své jméno, myslela si, že se jedná o prezenční listinu ;o))

V závěru se setkání, které bylo snad zamýšleno jako slavnostní, "zvrhlo" ve schůzi, na které se řešila mateřská školka ;o))
Schválně hýřím smajlíky, nechci aby to vyznělo odmítavě nebo naštvaně. Přestože zcela nepřipravené a chaotické, bylo to veskrze milé.

Z fotek není ani jedna podle mého gusta ... malá a tmavá místnost téměř zcela zaplněná židličkami ... nahonem jsem pevnou stovku vyměnila za pevnou manuální padesátku ... cwakala jsem bez přípravy a přemýšlení ve snaze, abych udělala alespoň pár fotek


středa 10. dubna 2013

Kouneli Stifado

Miluju Řecko.
Miluju řeckou kuchyni.
Nesnáším vládní "úsporná" opatření, která zapříčinily, že letos už podruhé Řecko neuvidím.

Venku ohavně ... šedivo ... zima ... jaro v nedohlednu.
A tak si doma smutním a vzpomínám na řecké sluníčko a teploučko a na to, jak jsem se před cca rokem a půl cpala na Kefalonii králičím stifadem.
Co mi brání uvařit si ho?
Nic!

KOUNELI STIFADO neboli KRÁLÍK NA CIBULKÁCH

pro 6-8 porcí potřebujeme:

1 středně velký králík
1 šálek oleje
1 velká jemně nakrájená cibule
1 sklenka suchého červeného vína
1 plechovka rajčat (případně 4 velká čerstvá)
2 bobkové listy
2-3 tyčky skořice
koření
1 stroužek česneku
sůl - pepř
1 kg maličkých cibulek

králíka omyjeme a naporcujeme ...
osmahneme spolu s nakrájenou cibulí na rozpáleném oleji ...
podlijeme červeným vínem ...
přidáme rajčata, šálek vody, bobkový list, skořici, koření, česnek, pepř a sůl ...
přiklopíme poklicí a asi 1 hodinu dusíme ...
malé cibulky oloupeme, u kořene do kříže nařízneme, přidáme ke králíkovi a ještě asi 1 hodinu dusíme

Tak praví kniha 300 Traditionelle Rezepte der Griechischen Küche, kterou jsem si z Řecka přivezla. Jen netuším, co se myslí termínem "koření". Nedala jsem nic a NĚCO tomu chybělo. Snad troška tymiánu?

Nebylo to přesně to, co v Řecku, hlavně mi chybělo sluníčko, teploučko a taky řecké tanečky, které mi číšníci tehdy k výtečné večeři zatančili.
Bylo to přesto moc dobré.
Jen pro příště nebudu dusit v kastrolu. Ve snaze občas s tím míchnout, aby se mi to nepřichytlo, jsem docílila toho, že se králík rozpadl. Příště vrazím do trouby na takových cca 100-120 stupňů.
Ač dobré, i když ne autentické, nevypadalo to na talíři nijak vábně, proto jsem se ani nesnažila nafotit. Prostě jsem to zbaštila ;o))

Přidám ale pár vzpomínkových fotek z Řecka, upravených do nostalgického tónu.
Mám jich více, celou fotoknihu, ale tyto mám nejraději





Pro zvědavce ještě přidám, odkud jsou. Všecky z mých milovaných Kykladských ostrovů.
Shora dolů - Mykonos, Ios, Naxos a Folegandros.

neděle 7. dubna 2013

PPM 2013

PPM neboli Prague Patchwork Meeting - hlavní cíl mé návštěvy v Praze.

Tady měnily modré bankovky majitele velice rychle. Nic nepomohlo, že jsem ve snaze neutratit vybrala doma z bankomatu jen "přiměřeně". V Praze jsou žel taktéž bankomaty.

Můj účet krvácí, mé srdce patchworkářky plesá nad úžasnými úlovky. A že se jich za ty 3 dny v mé tašce ocitlo nespočítaně ;o))

Oko navíc s radostí  spočinulo na úžasných quiltech, ať už byly soutěžní nebo ne.

Zde jen pár těch, které mě oslovily nejvíce.



sobota 6. dubna 2013

Dubeč jaro 2013

Původně naplánované páteční fotodopoledne pro nepřízeň počasí - odporně šedivá obloha, světlo veškeré žádné - zrušeno a nahrazeno výstavou kreativity v Dubči.
Překvapilo mě, kolik tu bylo tentokrát zdařilých quiltů.


Méně už mě překvapilo, že tu postupně změnila majitele první modrá bankovka ;o))

pátek 5. dubna 2013

Pražské fotosetkání

Patchworkový víkend v Praze - nezasvěcení se dozvědí více v dalších příspěvcích - jsme si s kamarádkou o jeden den protáhly s vidinou focení.
V plánu byla zoologická i botanická zahrada, pochopitelně noční Praha, leč počasí nám poněkud zkřížilo plány. Konstantní kovová šeď oblohy, zima ... z focení kytiček nebylo nic, páč nic nekvetlo, vzdaly jsme i zoo :o((

Domluvena byla schůzka s fotografkami z Prahy ... Dášu už známe dlouho ... Eva k nám stejně postiženým babčám zapadla jak kolečko do soukolí ;o))

Nejprve jsme probrouzdaly okolí hradu i podhradí, tu a tam něco cvakly ... extra výsledky jsme nečekaly ... prostě nám bylo spolu dobře.



Když se přiblížil večer, "skutátely" jsme se ke Karlovu mostu ...
dlouhé čekání na nasvícení jsme strávily u skvělého svařáčku za poněkud nadstandartní cenu ...
a pak konečně vyrazily s foťáky do víru turistů ...
zima s námi však natolik vibrovala, že jsme to zakrátko vzdaly.