sobota 27. dubna 2013

Kus venkova v paneláku

Kuchyňská linka mi nedávala spát už dlouho před tím, než jsem našla nejvhodnější dispoziční řešení mého panelákového bytu.

Úplně první verze změny kuchyňské linky spočívala v ponechání korpusů - stejně ve finále nejdou vidět - a výměny pouze dvířek. Favoritem pro mě tehdy byl typ dvířek s frézovaným žlábkem v materiálu folie bílý fládr.


Obrázek jsem si půjčila od výrobce dvířek.

Jelikož jsem tvor, který musí plně využít každičké místečko, problémem se stávala výroba atypických rozměrů dvířek. Metr čtvereční vycházel na skoro čtyřnásobek běžně vyráběných rozměrů.
Malinko jsem koketovala také s drátěným programem, leč vždy jsem se dostala do pro mě jen velmi těžko akceptovatelných cenových relací.

A pak jsem jednou při listování v časopise o bydlení - a že jsem jich prolistovala pěkně vysokou hromadu - našla kuchyň ve stylu francouzského venkova a okamžitě jsem se do ní zamilovala.


Bylo rozhodnuto. Kuchyň bude vyzděná - teď už jste jistě pochopili všecky ty příčky na obrázcích z PRVNÍHO PŘÍSPĚVKU o rekonstrukci mého bytu - a dřevěná dvířka budou namořena na šedomodro - to jsem ještě netušila, že bude hodně těžké najít ten správný odstín mořidla.

Příčky jsou vyzděny z Ytongu nebo chcete-li z Hebelu o síle 5 cm, na přední straně je vždy dřevěný hranol, který příčku jednak zpevní, hlavně však do něj přijdou šroubovat panty dvířek. Běžně se totiž mezi zděné stojny dávají korpusy skříněk, což jsem ovšem nechtěla.

Jako první přišla na řadu špajzka a jakási skříň, do které měla přijít lednička a mrazák. Toto řešení si vynutil kocour, který se naučil otevřít ledničku a vyndat si z ní, na co měl zrovna chuť. Tak mi třeba sežral francouzský modroplísňový sýr, na který jsem se celý den v práci těšila. A dvířka od ledničky pochopitelně nezavřel.


Zcela atypické dispoziční řešení kuchyně si vyžádalo množství nejrůznějších vychytávek. Například dřez na stěně sousedící se schodištěm neumožňoval zasekání přívodů vody. S pomocí inspirací z různých časopisů jsem nakonec řešení vymyslela. Vodovodní trubky přichycené k panelu jsou obloženy polystyrenovou deskou, která tvoří jakési stupínky, které po obložení obkladačkami slouží k odkládání třeba prostředku na mytí nádobí a podobně.


Tento stupínek byl nakonec i důvodem menšího sporu se zeťákem ohledně obkládání obkladačkami. Neustále trval na tom, že je třeba začít obkládat od kraje. Já zase tvrdila, že se musí začít od prostředka, aby případné ořezy v krajích byly symetrické. Nakonec ten den odešel a já zůstala s kbelíkem rozdělaného lepidla na obklady. Nakonec jsem se do obkládání pustila sama a tak veškeré další obkladačské práce v mém bytě už navždy zůstaly jen na mě ;o))


Na obrázku výše je vidět počátek zakrývání stropu palubkami, nad kterými vede rozvod elektřiny, a také korpus digestoře nad sporákem.
Sporák stojí vlastně v místě, kde původně byla vana. A tak se stalo, že když jednou praskla sousedovi nade mnou hadička od vanové baterie, našla jsem na sporáku malé brouzdaliště ;o))

Takže to byla první kapitola o budování mé panelákové kuchyně ve venkovském stylu.
Pokračování zas někdy příště.

Žádné komentáře:

Okomentovat