... po delší době opět jedna didaktická kostka ...
... Vašíček - jímala mne hrůza ...
... i když jméno je to pěkné ...
... hrůza mne jímala z háčků a čárky ...
... našívat je na kostku, to je vážně za trest ...
Zobrazují se příspěvky se štítkempro kluky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempro kluky. Zobrazit všechny příspěvky
pátek 14. dubna 2023
neděle 26. prosince 2021
Elena Schweitzer
... panely s obrázky od Eleny Schweitzer se mi moc líbí ...
... nemálo jsem jich i zakoupila ...
... třeba loni v létě jsem si nechala vytisknout několik sérií v různých velikostech na teplákovinu ...
... v plánu byly štuclíky, nákrčníky a nově i vestičky ...
... jo plánovat já umím ...
... a taky prolézat e-shopy a hledat doplňkové teplákoviny, barevně ladící minky a také teddy plyše, občas nazývané ovečka ...
... v tom jsem vážně dobrá ...
... zásobárna látek se úspěšně rozrostla ...
... teddy plyše nejsou zrovna nejskladnější ...
... jen k tomu šití jsem se nedokázala dokopat ...
... až Vánoce mě přinutily ...
... Emča dostala prototypy štuclíku a nákrčníku ...
... k vestičce chyběla časová kapacita ...
... šít jsem začala na Štědrý den ráno ;o))
... nejprve nákrčník 2v1 ...
... panel doplněný teplákovinou s motivem vesmíru ...
... uvnitř světlešedé minky s hvězdičkami ...
... nově tunýlek a šňůrka ...
... použít lze jako nákrčník ...
... po stažení také jako čepice pro holčiny s ohonem ...
... a taky nový štuclík pro větší děti ...
... uvnitř světlešedý teddy plyš ...
... jak se na vše tvářila Emča netuším ...
... rozhodla jsem se trávit Vánoce sama doma ...
... jít naproti koroně se mi fakt nechce ...
neděle 12. prosince 2021
Spící lední medvěd ve svetru na Fleru
... další fotky upraveny ...
... na Fleru k mání dvě sady čepičky s nákrčníkem ...
... ušito z úžasné teplákoviny se spícím ledním medvědem v petrolejovém svetru ...
úterý 7. prosince 2021
Zvířátka v béžové na Fleru
... konečně jsem se donutila upravit další fotky a vložit na Fler ...
... tato varianta úpletu s lesními zvířátky se mi moc líbí ...
... jen ne vždy mám shodný vkus s potencionálními zákazníky ;o)
středa 17. listopadu 2021
Lední medvědi na Fleru
... strašně nerada svou tvorbu fotím ...
... mnoho jsem toho prodala na trzích aniž bych se musela piplat s aranžováním, focením, úpravou fotek atd. ...
... jenže na trzích jsem už nebyla dva roky ...
... a díky koroně se v nejbližší době ani nechystám ...
... nejspíš ty avizované stejně zruší ...
... a protože našité zboží pěkně uskladněné v krabicích se samo prostě neprodá, musela jsem ...
... musela jsem nainstalovat pozadí ...
... naaranžovat výrobky ...
... cwaknout ...
... upravit fotky ...
... jak já to nesnáším ...
... donutila jsem se nafotit našité čepičky, nákrčníky a štuclíky ...
... po delší době přemlouvání se jsem fotky stáhla do poče ...
... pustila Zoner ...
... a zcela konsternovaná, že nově nainstalovaná verze se tváří úplně jinak, než když jsem Zoner používala naposled někdy na jaře, jsem nebyla schopná najít mnou hojně používané funkce ...
... prostě ztracené odpoledne a další várka stresu ...
... jako by ho kolem nás nebylo i tak dost ...
... no nakonec jsem se pokorně vrátila ke starší verzi ...
... Zoner Photo Studio X má sice dost zajímavých a užitečných funkcí, ale já opravdu nemám čas a náladu prokousávat se jím ...
... zlaté dobré Zoner Photo Studio 17 ...
... tam je ještě všecko, jak jsem byla zvyklá ...
... jen jsem si musela uživit staré dobré postupy ...
... zadařilo se ...
... a tak je na Fleru čepička, nákrčník a štuclíky s ledními medvědy ;o)
sobota 13. listopadu 2021
Štuclíky
... po mikulášských punčochách přišly na řadu štuclíky ...
... tyto jsem šila loni v listopadu ...
... cwakla jsem je, ale nebyl čas dát je na blog ...
... všechny se prodaly ...
... na stole mám plyše, vatelín i úplet případně teplákovinu pro ty letošní ...
... a všude plno chlupů ...
... nejen těch kočičích ...
... teď momentálně zejména ty z šedého plyše ...
sobota 17. července 2021
Kostka pro Marečka
... kostku jsem šila již koncem loňského roku ...
... Mareček ji nejspíše dostal k Vánocům ...
... jen nějak nebyl čas upravit fotky a kostku dát na blog ...
... dnes tedy napravuji ;o))
... na dalších dvou kostkách pracuji ...
... jedna holčičí už je hotová ...
... druhá pro chlapečka čeká na dokončení ...
... jenže venku momentálně prší a já na šití monofilovou nití prostě nevidím ...
neděle 19. ledna 2020
úterý 14. ledna 2020
Čepice, nákrčníky, štuclíky
... konečně jsem upravila fotky ...
... i když část už je prodaná ...
... ty zbylé budu muset nově nafotit a vložit na Fler ...
... fotky seřazeny podle toho, jak moc se mi soupravy líbí ;o))
čtvrtek 13. prosince 2018
Roura ;o))
Loni před vánoci u mě na Fleru frčely mikulášské punčochy.
Sotva jsem stihla našít a odeslat jednu várku, přišly další objednávky.
Už se mi o nich i zdálo.
Ušila jsem jich během necelého měsíce patnáct.
Letos jen jednu jedinou.
Vlastně dvě.
Jednu na objednávku, druhou do foroty ;o)
Vlastně dvě.
Jednu na objednávku, druhou do foroty ;o)
Letos pro změnu frčí štuclíky.
První objednávka na štuclík a nákrčník přišla v půlce listopadu.
Pochopitelně jsem si už nepamatovala, jak jsem štuclík šila.
Zato jsem si hodně dobře pamatovala, jak se mi nepodařilo štuclík otočit na líc.
Více si můžete přečíst TADY.
Nutně jsem potřebovala mít štuclík v ruce.
Volala jsem tedy dceři, jestli by mi mohla vzít štuclík s sebou, až mě poveze do Sokolova na vánoční Flermarket.
"Štuclík? Co to je?"
"No jak jsem šila loni Emče k vánocům na ručičky."
"Jo ty myslíš tu rouru."
Od té doby říkám štuclíku nebo též rukávníku roura ;o))
Zatím poslední dotaz na štuclík přišel v neděli večer.
Stihne se to tak, aby mohl být pod stromečkem?
Slíbila jsem, že ano.
Stačí udělat objednávku a jako dopravu zvolit raději Zásilkovnu.
Objednávka přišla v pondělí ráno.
Štuclík a nákrčník.
Takže poslední štuclík s plyšáky.
Více růžového plyše už nemám, možná objednám po Novém roce.
Když jsem objednávku otevřela, čekalo mě překvapení.
Nejprve dotaz, zda bych mohla ušít ve velikosti na dospělého člověka.
Což o to, to není problém.
Problém byl někde jinde.
Štuclík a nákrčník si paní objednala pro svého čtrnáctiletého syna, který je slepý a postižený.
Jenže já mám samé echt dětské úplety.
Paní si nakonec vybrala úplet s eskymáky.
A já vyměnila růžový plyš za béžový.
A myslím, že souprava se docela povedla.
Věřím, že mu v ní bude teploučko ;o)
pondělí 7. května 2018
Kostka pro Tobiáše
Po dlouhé době přišla opět objednávka na didaktickou antistresovku.
A mě se do ní vážně nechtělo.
Ach ta prokrastinace ;o))
Když už se blížil termín, nezbylo, než začít.
A opět se ukázalo, že onen zlomyslnej Němec se u nás zabydlel.
Vytáhla jsem krabici, ve které mám panely i doplňkové látky včetně návodu, který si musím vždy znovu oživit.
A ejhle.
Dva druhy z vybraných panelů v krabici nebyly.
Nezbylo, než prohledat všecky další krabice s látkami.
Vlastně všecky ne, neb některé jsem už prozíravě nadepsala.
Třeba vánoce, směsovky, moře apod.
I tak zbylo několikero krabic nepopsaných, které bylo třeba prohledat.
Nakonec jsem našla.
A vzpomněla si, že jsem loni chtěla ušít látková pexesa.
A protože na ně nedošlo, uklidila jsem panely i doplňkové látky s ostatními nedodělanými projekty do krabice ;o))
Pak už šlo všecko ráz na ráz.
Kostku jsem stihla ušít v opravdu rekordním čase dvou dnů.
Vůbec poprvé si zákaznice vybrala piráty a vesmír.
A musím říct, že na kostce vypadají opravdu dobře.
pondělí 7. srpna 2017
sobota 5. srpna 2017
Pro malé "koňáky"
Při plánování co našít na Anenské trhy jsem našla i povlečení s motivy koní z mých zásob použitého, ale velmi kvalitního povlečení z burzy.
A protože termín trhů byl cca v polovině prázdnin, rozhodla jsem se pro stahovací batůžky pro milovníky či spíše milovnice koní.
Do školy či do školky se jistě budou hodit.
Alespoň taková byla má představa.
Zatímco o mimoně z minulých dvou příspěvků jevili zájem především kluci, koně naopak zaujali holčičky.
Ani jedno ani druhé však nepřimělo rodiče dětí sáhnout pro peněženku.
Se slovy "Neotravuj a pojď" odtáhli své potomky ke stánku s hamburgery případně cukrovou vatou :o(
Batůžky s koňmi vznikly tři - velikost cca 27x35cm.
Další jeden si pak již zaslouží spíše název batoh - velikost 36x52 cm.
Zbyly ještě dva motivy koní.
Na batůžek chyběla látka na zadní stranu.
Na obal na knihu je motiv příliš velký.
Nakonec mě napadlo prostírání s kapsičkou na příbory ;o)
Dnes jen narychlo cwaknuté foto z pátku před trhy.
pátek 4. srpna 2017
Mimoni na Fleru
... konečně se mi podařilo upravit fotky a postupně nasoukat na Fler ...
... upravit i pro Simiru nějak nemám sílu :o( ...
pátek 11. března 2016
Koukám, jak ten čas letí ...
Nevím, jestli plynutí času stále zrychluje nebo mi jen všechno nějak dýl trvá.
Každopádně čas letí jak splašenej.
Před vánoci jsem horko těžko zvládla slíbenou deku s veterány pro jednoho malého klučinu - juknout můžete TADY .
Polštáře jsem slíbila dodat později.
Jenže ... všecko se nějak zadrhlo.
V lednu jsem byla zcela vyčerpaná (zejména psychicky) šitím hned čtyřech didaktických antistresovek, po kterých jsem si naordinovala menší odpočinek.
Ten se však protáhl až neuvěřitelně.
Celý únor a vlastně až doteď bojuji s neustálým smrkáním a kašlem.
Chvíli to vypadá, že už jsem to zvládla, ale další den jsem tam, kde jsem byla předevčírem.
Netuším, zda za to může nachlazení nebo kvetoucí kočičky.
Hlavně však bojuju s neduhem zvaným prokrastinace.
Prý je to nemoc.
I když já si myslím, že je to má neschopnost donutit se ke smysluplné činnosti.
Pustila jsem se alespoň do účetního uzavření loňského roku - pochopitelně jsem to nedodělala - konečně do konce března času dost ;o).
Vůbec nejmilejší činností se mi stalo listování časopisy a plánování, do čeho bych se chtěla pustit, až se konečně donutím něco dělat.
A taky jsem porušila svou zásadu, že se nebudu a nebudu registrovat na Pinterestu.
A už v tom jedu.
Tam je k nalezení tolika úžasných inspirací.
Je to však také neuvěřitelný žrout času.
Jenže polštáře k dece stále čekaly ... a mě začala fackovat hanba.
Nezbylo, než se přinutit.
Nikdy bych nevěřila, kolik času mi zabere ušití čtyřech velkých a čtyřech malých polštářů.
Čtvrtek
... přerovnala jsem svou domácnost ve snaze najít hodně velký kus látky na podšívku polštářů ...
... chci, aby ve všech polštářích byla stejná ...
Pátek
... nařezala jsem vrchní i spodní (podšívkovou) část polštářů ...
... vatelín jsem už nařezat nezvládla ...
... zabránila mi v tom pořádná bolest zad ...
... jídelní stůl je prostě příliš nízký :o(
Sobota
... nařezala jsem vatelín ...
... vytvořila a nastehovala topy předních částí polštářů ...
Neděle
... došlo na zadní strany, do kterých bylo třeba všít zip ...
... hned první pokus špatně ...
... všila jsem zip obráceně ...
... vypárat a znovu ...
... druhý kus v pořádku ...
... jenže třetí opět špatně a tak znovu vypárat ...
... pak už jsem si sakra dala záležet, aby se to neopakovalo ...
... při stehování mě napadlo, že bych místo plánovaných čtverců mohla topy proquiltovat ve tvaru obrysů jednoduchých autíček ...
... prohledala jsem tedy net a našla šablonky ...
Pondělí
... nastalo quiltování ...
... jen co jsem prošila první top, začala jsem svého rozhodnutí litovat ...
... a ještě mnohokrát jsem proklela okamžik, kdy mě vůbec napadlo, nahradit čtverce autíčky ...
... já mám vážně vzácnou schopnost komplikovat si život o:(
... prošití jednoho velkého topu (dvě velká a šest malých autíček) mi trvalo cca dvě hodiny ...
... na jeden polštář potřebuji topy dva ...
... nakonec jsem na zadní strany velkých polštářů proquiltovala jen čtyři velká autíčka ...
... na malé polštářky stačilo autíčko jedno ...
... zvládla jsem jen zadní strany ... a to jsem se nijak neflákala ...
Úterý
... na řadu přišly přední strany ...
... tam už podle původního plánu dvě velká a šest malých autíček ...
... a pan Murphy o sobě dává vědět ...
... cuchá a trhá mi nitě ...
... a cuchá mi i nervy ...
... a aby toho nebylo málo, krátce po poledni jsem zaregistrovala podivný pohyb v břišní dutině ...
... měla jsem co dělat, abych doběhla na WC včas a nepřizabila cestou sebe nebo některou z koček neomylně se pletoucích pod nohy ...
... bylo mi tak nějak hodně divně, šít se nedalo ...
... krátce po jedné jsem zalezla na chviličku do pelíšku ...
... v pět mě probudil mobil ...
... ne, na fotoklub opravdu nemám ani pomyšlení, dneska svou účast vynechám ...
... hlavně jsem však zvládla jen jeden a maličký kousek dalšího topu ...
... a dostala se tak do velkého skluzu ...
... polštáře jsem slíbila ve čtvrtek večer odevzdat ...
Středa
... do odpoledne jsem zvládla zbytek topů proquiltovat ...
... pak jsem musela nakoupit, neb vyžranou ledničku i špajzku bylo třeba doplnit ...
... večer jsem se pustila do kompletace polštářů ...
... jeden z nich jsem MUSELA zcela dokončit, protože jsem potřebovala vědět, jak dlouho mi bude trvat ruční přišití lemů na rubu polštářů ...
... výsledek ? ... 3,25 metru ručního přišití lemu cca hodinu a dvacet minut ...
... původní plán byl dát si noční šichtu ...
... jenže o půlnoci už mě tak strašně bolely záda, že to prostě nešlo ...
Čtvrtek
... do šití se pouštím krátce po sedmé ...
... když jsou všecky lemy na stroji přišity, pouštím se do ručního začištění ...
... čeká mě něco málo přes 19 metrů ...
... vlastně míň, tři metry dvacet pět už jsou hotové od včera ...
... vlastně míň, tři metry dvacet pět už jsou hotové od včera ...
... po obědě prstíky rozpíchané, několikrát se mi podařilo trefit se i pod nehet ...
... pomalu mě chytají křeče do levého palce ...
... bříška ukazováčku a prostředníčku ruky pravé taky pěkně bolí ...
... v mezičase sezobnu dvě housky s máslem, jinak jedu jako fretka ...
... v 17 hodin a pět minut hotovo ...
... narychlo cwaknout a udělat kalkulaci ...
... v 19 hodin si pro polštáře přijela dcera, jsou pro vnuka její kolegyně z práce ...
... a já nevím, jak se uvelebit v křesle u TV, bolí mě snad celý člověk ;o))
Polštáře mají velikost 91 x 71 cm a 28 x 47 cm.
čtvrtek 28. ledna 2016
Kostka pro Pavlíka
Kostka pro Pavlíka konečně hotová.
A že mě pěkně potrápila.
Pan Murphy se připomínal víc, než mi bylo milé.
Začalo to už při našívání aplikací.
Pfafík se rozhodl mi opět připomenout hlášku, kterou fakt nesnáším:
"Vyjměte ucpávku pod stehovou deskou."
Vypnout IDT ... schovat zoubky ... odstranit krytky ... vyčistit ... a pak v opačném pořadí.
Zkouším šít, ale opět pípnutí mašinky a opět ona hláška.
Takže znovu.
A znovu.
Po čtvrté jsem z fotobatohu vyndala balonek na vyfukování nečistot z fotoaparátu a místo pod stehovou deskou pěkně profoukla.
Po odstranění pidichuchvalečku byl Pfafík konečně potichu.
Jenže pro změnu neprovazoval stehy, respektive vytahoval na líc spodní nit.
Vypnout, zapnout, vyndat a znovu nandat spodní nit ... a pak už zase šlapal jako hodinky ;o)
Pak jsem pro změnu sešila k sobě špatné čtverečky se jménem.
Nu což, prostě jméno bude na jiné straně než obvykle.
Pak už se zdálo být vše v pohodě.
Den na to jsem se krátce před devátou ranní pustila do sešívání.
Po pěti hodinách jsem chtěla zkontrolovat, kolik už je sešito.
Když jsem se při překlápění kostky dostala ke straně se jménem, málem mě kleplo.
Nebylo tam totiž PAV-LÍK, ale LÍK-PAV.
Horečně jsem převracela kostku stále dokola v marné naději, že správně napsané jméno najdu na straně jiné.
Nenašla.
Okamžitě mi naskočilo, kde se stala chyba.
Bylo to ono chybné sešití, kdy jsem byla nucena použít čtverečky se jménem ve třetím kroku sešpendlování kostky, tedy na přední a zadní dlouhou stranu.
A já blbka nezkontrolovala, zda nejsou čtverce a obdélníčky látky přehozené.
U jednotlivých obrázků by to nevadilo, u jména případně číslic však ano.
Vždycky sešpendlenou kostku před sešíváním důkladně zkontroluju.
Tentokrát jsem to neudělala.
Šiju přeci čtvrtou kostku v řadě, tak přeci přesně vím, jak našpendlit.
Moje sebejistota způsobila, že jsem nemalou část mé pětihodinové práce musela vypárat, stranu se jménem přešpendlit a pokračovat v sešívání.
Stalo se mi to prvně v životě a doufám naposled.
Snad v tom sehrálo roli to, že to byla kostka třináctá.
Každopádně kostky jsou hotové a já hodně dlouho nechci žádnou ani vidět, natož šít ;o))
čtvrtek 21. ledna 2016
Kostka pro Šímu
Výroba třetí kostky pro chlapečka jménem Šíma - snad Šimon? - se maličko zadrhla.
Neplánovaně jsem musela uskutečnit několik pochůzek a tak ztratila čas vhodný k šití :o(
Konečně je však hotová.
čtvrtek 14. ledna 2016
neděle 3. ledna 2016
Deka s veterány
Koncem září jsem tvořila návrhy na klučičí deku.
Juknout se můžete TADY .
Dlouho se nic nedělo.
Když už jsem s ušitím deky nepočítala, ozval se mobil.
Volala dcera.
Má pro mě zprávu, jen neví, jestli dobrou nebo špatnou.
Nejprve tedy ta dobrá - deka se šít bude.
A pak ta špatná - deka má mít rozměr 2,5 x 2,5 metru.
A k ní čtyři velké a čtyři malé polštáře.
To do vánoc nedám ani náhodou :o(
Nastalo domlouvání.
Polštáře zůstávají.
Deka se nakonec ustálila na rozměru 2 x 2 metry.
Přibyl však povlak na pelest.
Chlapeček - není mu šest, ale osm let - si vybral veterány.
A na zádíčka deky chce ČERNÝ fleece.
A na zádíčka deky chce ČERNÝ fleece.
Výběr černé barvy u tak malého kluka mě překvapil.
Dětičky asi dneska zrají nějak rychleji ;o))
Když jsem konečně spočítala - s dostatečnou rezervou - spotřebu látek, nastal problém.
Modré hvězdičky ani puntíky už nejsou, černých puntíků stěží metr, taktéž žlutých a červených hvězdiček už nebylo mnou požadované množství.
Nakonec jsem zaměnila modrou za barevné proužky, maličko přeházela barvy a mohla se pustit do šití.
A tady zatím jen deka, polštáře až později ;o)
sobota 26. září 2015
Klučičí deka
Tak jsem si zase maličko hrála a virtuálně ušila deky v Zoneru.
Jsou to návrhy na případnou deku pro tuším šestiletého klučinu ;o))
Deka měla být s autama.
Abych se přiznala, moc látek s autíčky jsem nenašla.
Nejprve jedna hodně jednoduchá a hodně dětská
A pak dvě skoro stejné, jen s jinými panely.
Jedna s pracovními stroji
a druhá se starými auty
Možná se některá z nich dočká realizace.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)