Zobrazují se příspěvky se štítkemrekonstrukce. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemrekonstrukce. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 6. června 2013

Kuchyně z Ytongu

O tom, jak vznikala myšlenka na kuchyni z Ytongu, jsem psala v příspěvku KUS VENKOVA V PANELÁKU. Dnes tedy další informace.

Dvířka jsem si nechala udělat na míru u truhláře. Jsou ze smrkového masivu. Sama jsem je mořila na modro. Dlouho mi trvalo, než jsem našla odstín, který jsem si vysnila. Nakonec jsem odhalila finskou firmu Tikkurila a její lazurovací laky Kiva s mým vysněným šedomodrým odstínem.

I s panty byl problém. Moderní jsem nechtěla a běžně dostupné "okenní" se mi nelíbily. Nakonec jsem odhalila jednu slovenskou firmu, kde měli přesně to, co se mi líbilo. I když poštovné bylo nakonec dražší, než panty ;o))

Madla jsem objevila v Baumaxu.

... pár pohledů na již "zabydlenou" kuchyň ...







... vyzděný je i parapet ...




Horních skříněk je jen několik. Vlastně přesně 2. Jedna širší nad dřezem, kde na pravé straně je odkapávač na nádobí a vedle police. No a napravo skříňka na hrnečky, skleničky a talíře. Pak už jen otevřené police. Některé i se "zábradlíčkem". Horní lištu zábradlíčka dělal jeden truhlář, šprušličky další ... já jen dala dohromady, namořila a nalakovala.



Mezi kuchyní a koupelnou je na míru dělané okno - dělal truhlář, který vyráběl i dvířka - já stranu do kuchyně mořila na modro, v koupelně zůstala přírodní barva, jen nalakovaná.
Okno byl vynikající nápad, přivádí do koupelny dostatečné množství světla. Pravda na čtení to není.
I poličko-garnýž nad oknem jsem dávala dohromady a mořila já.





Rampa se světly z původní kuchyně byla šedá, lampička oranžová. Nezbylo než sjednotit do odstínu slonová kost.




Tak a to jsou všecky fotky, které se mi podařilo vylovit z archivu.

Rekonstrukce je běh na dlouhou trať, zvlášť, když na to člověk zůstane v podstatě sám.

Slibuju však, že někdy přístě najdete pokračování ;o))

úterý 7. května 2013

Obklady a dlažba

Jsem tu s dalším pokračováním seriálku o rekonstrukci mého bytu v paneláku.
Tentokrát koupelna a WC.

Během listování časopisy o bydlení jsem hledala taktéž inspiraci co se obkladů a dlažeb týče.

Velice mě třeba zaujaly obklady jedné italské firmy nazvané Gaudí - tak se jmenovaly obklady, nikoliv firma ;o)).
V bílém základu obrazce vyskládané z různých odstínů modré. Vše se tvářilo jako mozaika ze střepů, přestože to byly docela velké, tuším obdélníkové obklady.
Vytisknutý obrázek zmizel někde v nenávratnu, na netu už jsem nenašla. Koneckonců z koupě sešlo. Tisíc šest set  káčé za metr čtvereční je hodně mimo moje finanční možnosti.

Nad mé finanční možnosti ostatně bylo i devět set káče. Moc mě totiž zaujaly taktéž obklady firmy Villeroy & Boch.



Zvolený obklad se mi natolik líbil, že jsem hledala, jak získat něco alespoň trochu podobného, ale za daleko menší peníz.
A našla jsem. Kolekci Champagne od firmy Rako. Bohužel se už ale nevyrábí.
Takto vypadala koupelna a WC v mém návrhu v úplném začátku její výstavby.





sobota 27. dubna 2013

Kus venkova v paneláku

Kuchyňská linka mi nedávala spát už dlouho před tím, než jsem našla nejvhodnější dispoziční řešení mého panelákového bytu.

Úplně první verze změny kuchyňské linky spočívala v ponechání korpusů - stejně ve finále nejdou vidět - a výměny pouze dvířek. Favoritem pro mě tehdy byl typ dvířek s frézovaným žlábkem v materiálu folie bílý fládr.


Obrázek jsem si půjčila od výrobce dvířek.

Jelikož jsem tvor, který musí plně využít každičké místečko, problémem se stávala výroba atypických rozměrů dvířek. Metr čtvereční vycházel na skoro čtyřnásobek běžně vyráběných rozměrů.
Malinko jsem koketovala také s drátěným programem, leč vždy jsem se dostala do pro mě jen velmi těžko akceptovatelných cenových relací.

A pak jsem jednou při listování v časopise o bydlení - a že jsem jich prolistovala pěkně vysokou hromadu - našla kuchyň ve stylu francouzského venkova a okamžitě jsem se do ní zamilovala.


Bylo rozhodnuto. Kuchyň bude vyzděná - teď už jste jistě pochopili všecky ty příčky na obrázcích z PRVNÍHO PŘÍSPĚVKU o rekonstrukci mého bytu - a dřevěná dvířka budou namořena na šedomodro - to jsem ještě netušila, že bude hodně těžké najít ten správný odstín mořidla.

Příčky jsou vyzděny z Ytongu nebo chcete-li z Hebelu o síle 5 cm, na přední straně je vždy dřevěný hranol, který příčku jednak zpevní, hlavně však do něj přijdou šroubovat panty dvířek. Běžně se totiž mezi zděné stojny dávají korpusy skříněk, což jsem ovšem nechtěla.

Jako první přišla na řadu špajzka a jakási skříň, do které měla přijít lednička a mrazák. Toto řešení si vynutil kocour, který se naučil otevřít ledničku a vyndat si z ní, na co měl zrovna chuť. Tak mi třeba sežral francouzský modroplísňový sýr, na který jsem se celý den v práci těšila. A dvířka od ledničky pochopitelně nezavřel.


Zcela atypické dispoziční řešení kuchyně si vyžádalo množství nejrůznějších vychytávek. Například dřez na stěně sousedící se schodištěm neumožňoval zasekání přívodů vody. S pomocí inspirací z různých časopisů jsem nakonec řešení vymyslela. Vodovodní trubky přichycené k panelu jsou obloženy polystyrenovou deskou, která tvoří jakési stupínky, které po obložení obkladačkami slouží k odkládání třeba prostředku na mytí nádobí a podobně.


Tento stupínek byl nakonec i důvodem menšího sporu se zeťákem ohledně obkládání obkladačkami. Neustále trval na tom, že je třeba začít obkládat od kraje. Já zase tvrdila, že se musí začít od prostředka, aby případné ořezy v krajích byly symetrické. Nakonec ten den odešel a já zůstala s kbelíkem rozdělaného lepidla na obklady. Nakonec jsem se do obkládání pustila sama a tak veškeré další obkladačské práce v mém bytě už navždy zůstaly jen na mě ;o))


Na obrázku výše je vidět počátek zakrývání stropu palubkami, nad kterými vede rozvod elektřiny, a také korpus digestoře nad sporákem.
Sporák stojí vlastně v místě, kde původně byla vana. A tak se stalo, že když jednou praskla sousedovi nade mnou hadička od vanové baterie, našla jsem na sporáku malé brouzdaliště ;o))

Takže to byla první kapitola o budování mé panelákové kuchyně ve venkovském stylu.
Pokračování zas někdy příště.

pátek 29. března 2013

Byt v paneláku

Ač by se mi - a samozřejmě i mému zvěřinci čítajícímu 1 psa a 3 kočky - strááášně moc líbilo v domečku u lesa, nezbyde nám než obývat panelákový byt 2+1.
Ach jo :o(

Umakartové jádro mě však natolik deptalo, že jsem přemýšlela, jak se ho zbavit. Přemýšlení či spíše vymýšlení nebylo nijak jednoduché. Trvala jsem totiž na tom, že pračka musí zůstat v koupelně - nesnáším pračku v kuchyni. A taky jsem moc chtěla rohovou vanu - zamilovala jsem se totiž do vany Rosa od Ravaku ;o))

Ať jsem malovala, jak jsem malovala, výsledek byl pořád na nic. Neustále mi vycházelo zvětšit koupelnu na úkor kuchyně, a to jsem rozhodně nechtěla. A pak jsem našla v jednom časopise o bydlení to, co jsem hledala, a stal se ze mě architekt.
To berte pochopitelně s nadsázkou ;o))
Každopádně z mých "malůvek" vznikl návrh, který odsouhlasil statik i stavební úřad a tak mohlo dojít i na realizaci.

Zde je plánek mého bytu


No a teď mé malůvky ...
 ... nejprve stav před rekonstrukcí ...



... a stav, jak by to mělo vypadat po rekonstrukci ...



... takto nějak to u nás vypadalo těsně před započetím bourání ...



... takto po vybourání jádra ...
... záchod, vana a sporák musel pochopitelně ještě chvilku zůstat ...



... no a tady už začínají vznikat nové stěny ...



Když už jsme se dostali až k stavbě nových stěn, nemohu nezmínit jednu úsměvnou historku z Baumaxu ;o))

Přesně jsem si spočítala počet tvárnic a pak se jala hledat, kde je nakoupit nejlevněji, což v éře internetu není nic složitého. A tak jsem natrefila i na informaci, že původně 2 firmy zabývající se výrobou totožného zboží, tedy pórobetonových stavebních tvárnic s obchodními názvy Hebel nebo Ytong, vytvořily fůzi a spojily se do firmy s názvem Xella (možná je tato firma pohltila, ale to není až tak důležitý).
No a o tom přesně je má historka.
V Baumaxu jsem vyhledala odpovědného pracovníka v oddělení stavebnictví a vznesla požadavek, že potřebuju tolik a tolik kusů tvárnic Hebelu - to slovo mi přišlo takový "nejpříjemnější". Pracovník zmizel mezi regály, chvíli tam pobyl, a pak se vrátil se slovy, že mají jen Ytong a jestli mi to nevadí. S úsměvem jsem mu přednesla informaci a vztahu mezi Hebelem, Ytongem a dokonce Xellou ... dodnes vidím jeho udivený pohled ;o))

Pokračování  příběhu o rekonstrukci panelového bytu zas někdy příště.