sobota 27. ledna 2018

A děj se vůle boží ...

... přesně tato slova z titulku tohoto příspěvku ze mě vypadla v okamžiku, kdy jsem vhodila do volební urny obálku s hlasem pro prezidenta ...
... členové komise ... nikdo jiný v místnosti nebyl, jen já a oni ... se do jednoho zasmáli ...
... i když k smíchu to rozhodně není ...
... ani v rukou božích ...

... spíše v rukou mých spoluobčanů ...
... spoluobčanů, či spíše ovčanů, kteří moc nepřemýšlí ...
... jinak si to neumím vysvětlit ...

... Zemana jsem v devadesátých letech brala jako člověka velice chytrého, člověka, který uměl mluvit ...
... a mluvil velice dobře a velice chytře ...
... má oblíbená spisovatelka Zdena Frýbová byla jeho oddanou příznivkyní ...
... jenže to bylo před opoziční smlouvou ...
... před onou smlouvou, která ze mě v roce 1998 udělala notorického nevoliče ...
... zmiňovala jsem se o tom v minulém příspěvku ...

... později jsem mu přestávala rozumět ...
... odsuzoval politiky, kteří mění strany jako ponožky ...
... přitom se choval stejně ...
... opustil ČSSD, založil si vlastní stranu, navíc se pokusil ČSSD už jako prezident rozštěpit ...
... jak to tenkrát v Lánech bylo se už nedozvíme, ale to není důležité ...
... ani to, že se ČSSD nachází momentálně v hodně velkých problémech ...

... důležité je to, že naše země se nachází v problémech ...
... a valné většině ovčanů to nedochází ...
... valná většina ovčanů Zemana obdivuje a podporuje ...
... obdivují, jak úžasně si vykládá ústavu, jak se mu to zrovna hodí ...
... obdivují, jak dokáže pozurážet všechny novináře i oponenty ...
... to, že mluví vulgárně je pro ně spíše plus, mluví přeci jako oni ...
... je jim jedno, že lže, nebo - jak se dnes politicky korektně říká - nemluví pravdu ...
... slušnost nebo čestnost se přestala nosit ...

... a ona scénka s demisí-nedemisí premiéra Sobotky? ...
... pro mě ukázka arogance a hrubiánství ...
... klobouk dolů, jak z toho tenkrát Sobotka dokázal vybruslit ...
... a to já Sobotku nikdy nemusela ...
... pro Zemanovy příznivce naopak majstrštyk vhodný obdivu ...

... tanečky kolem Babiše a jeho vlády, to už mi hlava nebere ...
... první pokus vítězi voleb ano, s tím souhlasím ...
... nedokázal sis však sjednat většinovou podporu nebo jsi ji snad ani nehledal? ...
... pak máš smůlu, nastupuje druhý v pořadí ...
... tak by to mělo podle mě být ...
(a jen tak na okraj - k podpoře ODS mám hooodně daleko)
... ne však podle Zemana ...

... a tak tu máme budoucího premiéra, který je momentálně v demisi a navíc trestně stíhaný ...
... taky vládu bez důvěry a v demisi, která vesele podniká čistky na nejrůznějších úřadech a dosazuje si tam vlastní lidi ...
...  raději ani nedomýšlím, jestli náhodou nepodniká i další věci, o kterých nás už neinformuje ...
... přesvědčuje však své příznivce, že ona přeci maká a nepolitikaří, jako ti ostatní ...
... a velká část mých spoluobčanů to Babišovi žere ...
... velká část mu dokonce fandí, jak elegantně odrbal EU o padesát melounů ...
... naivně si myslí, že už si nakradl dost a teď se bude věnovat těm dole ...
... já si to rozhodně nemyslím ...
... nejsem sice sama, kdo si to nemyslí, ale je nás stále poněkud málo ...
... netuším, co ještě se musí stát, aby se rozsvítilo i těm ostatním ...

... a tak tu dalších pět let budeme mít prezidenta, který hned prvními slovy po svém zvolení pozurážel všechny novináře ...
... pan Keblůšek z ČT se dozvěděl, že mluví jako mutant a pan prezident by byl raději, kdyby mluvil hlubším hlasem ...
... novinářka z Respektu si svou otázkou neuvěřitelně naběhla ...
... Zemanův výčet všech periodik Bakaly a ironický bonmot o tom, že pana Bakalu angažuje na hrad coby šéfa odboru pro tunelování ... to mi jako odpověď přišlo minimálně nevhodné, rozhodně však ne vtipné ...
... dále jsme se dozvěděli, že všichni novináři a velká část politiků svou inteligencí nedosahuje inteligence průměrného občana, mnozí z nich jsou dokonce pitomci ...

... dál už jsem neměla sílu ani chuť poslouchat ...

... není mi lhostejné, co se v naší zemi děje, ale nemám sílu na ty pololži a překrucování faktů ...
... nemám sílu na neustálé napadání novinářů, zejména pak ČT ...
... končím se sledováním ČT24 ...
... ne však proto, že je neobjektivní, jak se snaží tvrdit Zeman i Babiš ...
... nechci poslouchat výmluvy a útoky Babiše ...
... nechci sledovat, co dokáže udělat alkohol s velice chytrým člověkem ...
... nenechám si ničit zdraví těmi kecy ...
... raději vyperu látky a pustím se do šití ...
... ostatně velikonoce se kvapem blíží ...

P.S.
Nakonec ještě jeden vtip, který se mi jako puberťačce strašně líbil.
Až mnohem později mi došlo, že to vlastně vtip není.
Jen zářná ukázka toho, jak protichůdně lze vyložit jednu jedinou věc.

A ještě onen vtip.

Americký prezident Nixon a ruský prezident Brežněv pořádali závody v lezení po kolenou.
Nixon pochopitelně vyhrál, Brežněv dolezl až další den.
Moskevská Pravda přinesla zprávu.
V závodech v lezení po kolenou obsadil soudruh Brežněv krásné druhé místo, zatímco Nixon byl až předposlední.


neděle 14. ledna 2018

Referendum

Naposled jsem byla u voleb v roce 1998.
Jsem v šoku, jak moc to letí.
Abych upřesnila, v roce 1998 jsem naposledy volila - voleb jsem se nadále ještě hodně dlouho zúčastňovala vlastně povinně jako zapisovatelka, nominovaná mým zaměstnavatelem magistrátem.
Po uzavření opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS jsem odmítla volit.
Přišlo mi, že je úplně jedno koho volím, neboť po volbách se nakonec "spojí" kdokoliv s kýmkoliv, jen aby zůstal u koryta.
No a čím  méně lidí se účastní voleb, tím méně mají volební komise práce.
Tož tak ;o))

Včera jsem udělala výjimku.
Teda ne že bych se zúčastnila prezidentských voleb.
I když i tady udělám tentokrát výjimku a vyrazím k druhému kolu.

Vyburcovalo mě referendum o vřídelní kolonádě.
Ne, že bych až tak strašně moc prahla po replice litinové kolonády.
Naštval mě magistrát - vlastně mě štve už hodně dlouho - nejedna kauza proběhla celostátními médii.

Štve mě prosazování megalomanských  akcí.
Třeba dopravní terminál.
Studie vypadá úžasně.
Jen se podle mě hodí spíše pro nějaké moderní velkoměsto, ne však pro lázně mající stěží padesát tisíc obyvatel.
O tom, že je to akce velice nebezpečná pro prameny, to dá zdravý selský rozum.
Jenže používat selský rozum nejspíš není u naší politické reprezentace tak nějak in.

Ale zpět k vřídelní kolonádě.
Já si ze svého útlého dětství pamatuju tento obrázek.


Včetně té váhy, do které se házel dvacetipětihaléř, aby ukázala váhu.
Na netu jsem našla ještě pár dalších obrázků z padesátých či šedesátých let.




Tato dřevěná dočasná konstrukce zde podle informací z netu stála v letech 1947 až 1969.

Koncem šedesátých let byla vypsána architektonická soutěž, ze které vyšla vítězně obrovitá betonová stavba ve stylu brutalismu.
Na netu jsem našla architektonickou studii.


Obří betonová stavba, která dlouho nesla název Gagarinova kolonáda (její konečná podoba je nakonec maličko jiná, než na studii), byla otevřena v roce 1975.
Její výstavba přinesla spoustu problémů.
Zatížila natolik podloží, že vřídlo si začalo hledat vývěry ve sklepech okolních domů.
Jen ne tam, kde stříkalo původně.
Od té doby mu pomáhají čerpadla.

No a o tuto kolonádu, dnes už nikoliv Gagarinovu, ale Vřídelní, v referendu šlo.
Kolonáda je v havarijním stavu.
Zastupitelstvo rozhodlo, že ji postupně za obrovské peníze zrekonstruuje.
Mezitím vypíše mezinárodní architektonickou soutěž.
Zrekonstruovanou kolonádu následně (za cca 10-15 let) nechá zbourat a postaví novou dle vítězného projektu.
Jelikož je část kolonády, kde vřídlo vyvěralo, kvůli havarijnímu stavu uzavřena, vřídlo bylo za "pouhých" deset milionů korun přesunuto mimo budovu.
Momentálně nestříká ani tam.
Čerpadlo muselo být vypnuto, neboť voda na zemi v okolí namrzala.

Nasypat spoustu dalších až stovek milionů korun do rekonstrukce čehosi, co je stejně určeno ke zbourání ... to prostě rozum nebere.
A tak karlovarští patrioti nejprve zpunktovali petici, požadující referendum.
Referendum o tom, že lepší by bylo zastavit rekonstrukci, schovanou za termín oprava havarijního stavu, a místo betonového socialistického monstra postavit repliku původní litinové kolonády.
Zastupitelstvo vyhlášení referenda zamítlo.
Povinnost vypsat referendum nařídïl zastupitelstvu soud.

Naštvalo mě, že o tom všem jsem se dozvěděla z veřejnoprávní TV.
I o termínu konání referenda.
Magistrát prostě a jednoduše mlčel.
Dokonce ani lednové Radniční listy nepřišly.
Nemyslím si, že by si obyvatelé města měli sami hledat na netu informace.
Naopak si myslím, že je povinností zastupitelstva o tom všem transparentně informovat.
Nestalo se.
Dokonce i výsledky jsem si musela pracně vyhledat.
Nejsem počítačový nedouk, na netu se pohybuji prakticky každý den.
Očekávala jsem, že na úvodní stránce magistrátu najdu výsledky referenda.
Spletla jsem se.
V nenápadné kolonce Často hledané až zcela na konci nenápadný odkaz Místní referendum.
Po rozkliknutí odkazu nepřehledná spousta dokumentů.
A mezi nimi pěkně uschovaný v množství dalších pdf souborů jeden s názvem Výsledky hlasování.

Jen tak mimochodem, dneska už tam tento soubor není.

A jak to dopadlo?

Aby bylo referendum platné, musí se hlasování zúčastnit alespoň 35% všech voličů.
Aby bylo referendum závazné, musí se pro vyslovit nadpoloviční většina hlasujících voličů a současně nejméně 25% všech voličů.
Karlovaráci již tradičně patří mezi ty, jejichž procento účasti u voleb je celorepublikově nejnižší.
Navíc se spousta lidí o referendu dozvěděla nejspíše až ve volební místnosti.

A tak je referendum sice závazné, avšak neplatné.

Ani dnes nevím, zda převládl vztek nebo spíše smutek.
Nakonec jsem až do čtyř do rána hledala na netu nejrůznější informace o kolonádě i referendu.

Jak už jsem psala na počátku tohoto příspěvku, vzpomínky na mé dětství se pojí s dočasnou dřevěnou kolonádou.
Až s přibývajícím věkem přišel zájem o historii mého rodného města.
Litinová kolonáda od architektů Fellnera a Helmera je opravdu úžasná stavba.
Německé obyvatelstvo ji v roce 1939 rozebralo a věnovalo nacistickému Německu.


Ač jsem hlasovala u referenda pro repliku této stavby, nejsem si dnes až tak stoprocentně jistá.
Při pohledu od Tržní kolonády část nad vřídlem se dvěma sice nádhernými kupolemi takřka zcela zakrývá pohled na chrám Máří Magdalény.
Vzpomněla jsem si, jak strašně mě štve, že současné betonové monstrum zakrývá při pohledu ze stejného místa cca třetinu chrámu.
Šušká se, že to komančové udělali schválně ;o)

Mnohem více se mi zamlouvá předchůdkyně litinové kolonády, kterou jsem našla na netu.


Ostatně ani ta dřevěná není špatná, ale to už jsou ty vzpomínky na dětství ;o))

pondělí 1. ledna 2018