sobota 24. února 2024

Traktory v Praze

... začátkem ledna jsem psala, že přestávám číst komentáře na netu ...
... vydržela jsem jen do pondělní demonstrace zemědělců ...
... možná to byla chyba, možná ne ...
... každopádně jsem zjistila, že je to s naší společností horší, než jsem si myslela ...
... a snažím se držet názoru, že ti neúspěšní, co dávají vinu každému, jen ne sobě, jsou prostě jen více slyšet ...
... pokud by to tak totiž nebylo, nezbylo by mi nic jiného, než si koupit špagát a jít se zastřelit do rybníka ...

... s hrůzou a nepochopením již nějaký ten pátek sleduju ve zprávách, jak zemědělci rabují třeba ve Francii kamiony se zemědělskými produkty, vyhazují tyto produkty na silnici, zapalují je ...
... chápu sice, že se na trh dostává zboží, kterému oni nemohou konkurovat a že by se s tím mělo něco dělat ...
... nechápu však, proč ty produkty (a s tím práci jiného) ničí ...
... mám pocit, že zemědělec by si měl potravin vážit a ne je ničit ...
 
... z našich velkopodnikatelů v zemědělství mám pocity smíšené ...
... myslím si, že dotace by měli být spíše pro ty malé, ty, co se snaží pečovat o krajinu a používat co nejméně chemie, nejlépe žádnou ...
... jenže to se agrobaronům nelíbí ...
 
... hlavně se mi však nelíbí, když velkopodnikatel v ovocnářství, který má plná ústa keců o tom, jak nás živí, prohlásí, že pokud nedostane tolik dotací, aby mohl konkurovat polským jablkům plných pesticidů, sady vykácí a zasadí řepku ...
... tento podnikatel si nevidí do úst, neboť jede jen na zisk a je mu jedno, jak zachází s půdou a krajinou a už úplně je mu fuk, jestli má občan ČR co jíst ...
 
... pondělní "výlet" traktorů do Prahy mě docela zajímal ...
... bylo jasné, že doprava v Praze a v okolí zkolabuje ...
... Pražáků se nijak nezastávám, spíše naopak ...
... díky svým možnostem ve všech sférách života jsou maličko odtržení od reality a od situace lidí jinde v republice ...
... překvapila mě však jejich reakce, tedy raději nevyjíždět ...
... což bylo to jediné správné rozhodnutí, aby Praha nezkolabovala, ale od mírně zpovykaných Pražáků jsem to opravdu nečekala ...

... traktorů nakonec vyrazilo mnohem méně, než bylo původně avizováno ...
... možná si mnozí z nich našli, co jsou organizátoři protestu zač, a raději zůstali doma ...
... mnozí z těch, kteří přeci jen vyrazili, ale mnoho empatie nepobrali ...
... fakt nechápu, jak může být někdo hrdý na to, že ve tři ráno při průjezdu spícími vesnicemi nechali kulákat klaksony svých traktorů s nejrůznějšími odrhovačkami ...
... měla jsem dojem, že využívat místo troubení nejrůznější "popěvky" či jak to nazvat je zakázáno ...
... natož pak v noci ...

... před Strakovkou to bylo docela zajímavé ...
... jen část protestujících byla schopná dát dohromady svůj požadavek ...
... velká část se přijela do Prahy hlavně "vyřvat" ...
... "demysy, fyjalová drahota" a podobně ...
... a vůbec nejzajímavější informace pro mě byla, že část protestujících byli zaměstnanci agrobaronů, kteří dostali cestu do Prahy příkazem ...

... každopádně asi všichni zemědělci už raději nedorazili na Staroměstské náměstí a se slovy o ukradeném protestu se vrátili domů ...
 
...Staroměstské náměstí opanovali SPD, KSČM, Socdem (stydím se, že jsem vůbec někdy volila ČSSD), Rajchlovci, Trikolora ...
... a s nimi Jandejsek, Veleba a Dufek, hlavní organizátoři protestů ...
... pokoušela jsem se vyslechnout názory Jandejska, ale bylo to nad mé síly ...
... připadalo mi to stejné, jako někdejší výlevy Ovčáčka vlastně o ničem ...
... jen ty modlitby tentokrát chyběly ...
... pokud by ovšem hlavní tezí projevu Jandejska nebylo to, že demokracie je přežitek a je třeba nastolit vládu odborníků, která bude o všem rozhodovat ...

... a pak se na facebooku Rohlíku objevilo toto ...

 
... a Tomáš Čupr, majitel Rohlíku, oznámil, že se rozhodl dále nenabízet králíky Jandejskovy firmy Rabbit ...
... a nastala neuvěřitelná mela, která mě donutila opětovně číst komentáře ...
 
... pod příspěvkem se brzy objevilo nějakých dva tisíce osm set komentářů ...
... část z nich o tom, že pisatel okamžitě ruší účet, protože rozhodnutí ukončit spolupráci s charakterním, velice úspěšným a skvělým panem Jandejskem s vynikajícími produkty, který má samozřejmě právo na dvě miliardy dotací z našich daní, je komunistické kádrování ...
... a dokonce diskriminace nakupujících na základě politického rozhodnutí ...
... nestačila jsem zírat ...
... naštěstí další část komentářů od těch, co opravdu na Rohlíku nakupují a za rozhodnutím Tomáše Čupra stojí ...
... nejspíš si stejně objednávají na Rohlíku opravdu chutného králíka od menší farmy, na výběr jsou hned farmy dvě ... 
... a pokud by už opravdu bez králíka od Jandejska nemohli žít, rozhodně nemají problém koupit si ho někde jinde ...
 
... fakt vtipné byly slovní přestřelky o tom, zda traktory Prahu blokovaly nebo ne ...
... to když někdo z příznivců rozhodnutí napsal, že za vyřazením Rabbitu z nabídky nebyla politika, ale to, že Rohlík raději omezil rozvozové sloty, protože jeho podnikání stojí na včasných dodávkách zboží zákazníkům (a případný kolaps dopravy mu v tom bránil) ...
... okamžitě mnoho komentářů o tom, že Praha byla krásně průjezdná, takže traktory nikomu nebránily ...
... nějak jim ovšem nedošlo, že traktory opravdu blokovaly levý jízdní pruh a stály dokonce i tam, kde je to zakázané ...
... a to, že Praha byla průjezdná, byla zásluha Pražáků, kteří prostě nevyjeli ...

... občas to přestřelky byly vážně úsměvné ...
... a pobavily i recence ...
... recenze na Rohlík jsem nikdy nečetla ...
... směrodatná je pro mě má vlastní zkušenost a ta je jednoznačně vynikající ...
... jenže tady si údajní nakupující stěžovali na shnilé ovoce a zeleninu, plesnivé nebo tvrdé pečivo a arogantní kurýry, kteří jim hrubě nadávali a neuměli česky ...
... pro mě prostě důkaz, že na Rohlíku nikdy nenakupovali ...
 
... vážně jsem se občas docela pobavila ...
... třeba tím, že část komentářů, ať už v recenzích, na facebooku Rohlíku nebo pod články na netu, si pletla Rohlík a Košík ...
... a ano, i na facebooku Košíku se našly komentáře o rušení účtu ...
... nebo přísahali, že u tohoto komunistického překupníka rozhodně už nic nekoupí ...
... potom tedy v diskontech, kde pravděpodobně nakupují, jsou asi taky překupníci ...
... i když já myslela, že jsou to prodejci ...
 
... no a protože jsem se různě dočítala, že za vším stojí Rajchl, rozhodla jsem se, že zjistím, jak to je a zabrousila k němu na facebook ...
... z jeho proslovu v nejnovějším příspěvku jsem zvládla jen úvodní cca tři minuty ...
... pak jsem to v rámci ochrany svého duševního zdraví vzdala ...
... a pak jsem narazila na příspěvek Ani rohlík od Rohlíku vyzývající k bojkotu korporace, která se chová hůř než bolševičtí kádrováci ...
... v komentářích mraky obdivu k panu Rajchlovi ...
... a taky spousta slov o poskocích Aspen institutu, kteří jsou všude rozlezlí, o iluminátech či loutkách, které si vodí Soros a podobné perly ...
... taky další rušení účtů na Rohlíku, které ovšem nejspíš vůbec neexistovaly ...
... taky jsem se dozvěděla, že jsem pravděpodobně fyjalovej dezolát, kterej vůbec netuší, co je Aspen institut a až se mi konečně rozsvítí bude pozdě ...
... docela jsem se bavila ...
 
... velice mě překvapilo, že pro Rajchlovce není nepřítelem jen fyjalová pětikolka, ale taky ANO ...
 
... no a pak mě smích přešel ...
... pokud někde v diskusích čtu nesmyslné komentáře o rušení účtů a nadávání do bolševických kádrováků a politické diskriminaci nakupujících, mohla jsem se nad tím jen pousmát ...
... jenže pak jsem se dostala k příspěvkům, které s hrdostí oznamovaly společenstvu Rajchlovců, jak jejich autoři hrdinně zatelefonovali na zákaznickou linku Rohlíku a tam jim vynadali do čeho všeho, co jsem psala výše ...
... a nadšením tito hrdinové pištěli, jak jim to na tý zákaznický lince nandali a jak ti chudáci jenom čuměli a nevěděli co říct, protože musí držet notičky Aspen institutu ...
 
... do teď mi totiž nedošlo, že mezi námi existují šílenci tohoto druhu ...
... šílenci, kteří si vylívají svou frustraci nejen v diskusích, ale i na zákaznických linkách ...
... šílenci, kteří se dovolávají okamžiku, kdy zemědělci konečně dostanou odvahu a vystříkají Strakovku močůvkou a hnojem, jak to umí hrdinní Francouzi ...
 
... nikdy jsem se o Rajchlovce a jim podobným nezajímala, ale teď začínám mít obavy, že by se snad mohli dostat do parlamentu ...
... potom Bůh s námi ...
... emigrovat raději na stará kolena do zahraničí ...
... jenže on se zbláznil celej svět, takže vlastně není kam ...

... no nic, zakážu si zase číst komentáře, a vrátím se k mým marmeládám a paštikám ...
... a taky je čas na vysetí paprik a rajčátek ...

čtvrtek 15. února 2024

Jede dolů a je rychlá

... došlo mléko a chleba, tak jsem včera před půlnocí objednala na Rohlíku nákup ...
... kurýr přijel dokonce o 20 minut dříve ...
... a překvapil mě větou "Kolega měl pravdu." ...
... protože jsem zvědavá, optala jsem se, v čem měl kolega pravdu ...
... kurýr mi tedy přečetl SMS od onoho kolegy: "Jede dolů a je rychlá."...
... na mysli měl nejspíše to, že než kurýr vyloží tašky z auta, stihnu sjet dolů výtahem a čekám ve dveřích ...
 
... a ano, kurýr má podle propozic Rohlíku donést nákup až před dveře bytu ...
... jenže já, ač chodím o francouzských holích (výtahem to zvládnu i bez nich), nevidím důvod, proč by mi někdo nosil nákup až do bytu ...
... pro balíček dodaný poštou nebo jinou dopravní službou si také chodím před dům ...
... a je mi docela stydno, když donášku málem až do ledničky vyžadují po kurýrovi i mladí lidé ...
... když to má kurýr v popisu práce, tak na to přeci mají nárok ...
... já nevidím problém dojet si výtahem pro nákup před dům ...
... i když se to může změnit ...
... až zase nějaká dobrá duše v domě zablokuje výtah (protože nedokáže chvíli počkat, až se otevřou vnitřní dveře výtahu) a já budu mít objednaný nákup, budu velice ráda, když mi ten nákup donese až před byt, protože z třetího patra po schodech dolů a zase nahoru to prostě nedám ...
... a velice ráda mu za to dám dýško, i když to má v popisu práce ...

... dýško je v poslední době jakási módní záležitost ...
... Rohlík má možnost dát kurýrovi dýško na několik způsobů ...
... předem při placení kartou ...
... jenže proč mám předem dávat dýško za něco, co nevím, zda s tím budu spokojena ...
... pokud bych předem věděla, kdo s nákupem přijede a znala kurýra z dřívějších nákupů, asi bych problém neměla ...
... jenže on pokaždé přijede někdo jiný ...
... dále je možnost dát kurýrovi dýško při převzetí nákupu ...
... ať už elektronicky při platbě za objednávku kartou nikoliv předem, ale až po převzetí nákupu ...
... nebo hotově ...
... já se však domnívám, že za to, že se kurýr chová k nákupu či zákazníkovi slušně, je kurýr placen společností, pro kterou jezdí, proč mu za to mám platit já ...
... ano, pokud nepojede výtah, pak mu za vynesení nákupu před dveře bytu ráda dýško dám, v ostatních případech nikoliv ...

... jak jsem psala, dýško se v poslední době stalo jakousi módní záležitostí ...
... alespoň to tak vypadá podle on-line novinových titulků ...
... a diskuse k tomu jsou docela záživné ...
... fakt mě baví, jak se mi snaží vštípit, že jsem nejspíš sto let za opicemi, vždyť třeba v USA je to běžné ...
... jenže proč pořád přebírat cokoliv, co je běžné jinde ...
... a ad absurdum ...
... proč tedy dávat dýško jen kurýrům nebo v číšníkům v restauracích ...
... proč ne třeba prodavačkám, učitelům, lékařům ...
... a co třeba bankomatům ...

... předevčírem zavedl dýško i Fler ...
... spadla mi brada, páč nevidím důvod, zdá se mi to spíše kontraproduktivní ...
... v době, kdy prodeje na Fleru dramaticky klesly, mám toho, kdo kupodivu zabloudil do mého obchodu a rozhodl se nakoupit, žádat, zda by mi nedal dýško? ...
... téměř výhradně je to nahodilý kupující, který mě vůbec nezná a tak nemůže dopředu vědět, zda bude spokojen ...
... hanba by mě fackovala ...
... a zdůvodnění Fleru, proč s tím přišli? ...
... prý chtějí dopřát prodávajícím další možný zdroj příjmů ...
... a taky je to jinde běžné, třeba v jiných e-shopech, v USA a blablabla ...

... rozproudila se k tomu diskuse, do které se z nějakých devadesáti osmi procent zapojili odpůrci dýšek ...
(naštěstí je možné tuto funkci zakázat a tak se snad žádná zmínka o dýšku v objednávce z mého obchodu neobjeví)
... důvody nesouhlasu s dýšky byly veskrze stejné jako u mě ...
... zaujala mě jedna z diskutujících ...
... napsala totiž, že dýško dopředu dává jen na jednom on-line obchodu s potravinami, protože se bojí, že když bude kurýr vědět, že mu nedala dopředu dýško, nebude se k taškám s nákupem chovat ohleduplně ...
... nevím, jestli měla na mysli Rohlík, ale moje zkušenost s kurýry je taková, že ač dýško "ze zásady" nedávám, vždy dovezli nákup zcela v pořádku a byli vštřícní a usměvaví ...
... někteří přidali i nějakou milou, často vtipnou větičku, která dokáže projasnit i deštivý den ...
... jako třeba dnes dopoledne ...

... a když už jsem u on-line prodeje potravin - nedávno na mě vyběhl na netu článek Nákup domů může řádně provětrat peněženku! Porovnali jsme Košík a Rohlík ...
... a nestačila jsem se divit ...
... hlavně jsem se nestačila divit kontrolnímu nákupu ...
... z uvedených třiceti čtyř produktů  bych dvacet tři produktů nekoupila, ani kdyby byly zadarmo ...
... a u těch zbylých jedenácti bych si vybrala jinou variantu, i když zcela určitě dražší, než uvedenou ...
... to ovšem spíše na Rohlíku než na Košíku ...
... nekupuju přeslazené limonády, éčky nadopované cukrovinky a uzeniny, bílé pečivo ani trvanlivé mléko nebo tavené sýry ...
... a docela mě děsí, jaké množství se těchto věcí v kontrolním nákupu vyskytuje ...
... a děsí mě, že nákup srovnává privátní značky Košíku s běžným zbožím na Rohlíku ...
... ono totiž třeba mléko z Olmy je za jinou cenu, než Pilos, i když oboje je z Babišova Agrofertu ...
... a kuře, které je z Polska či snad dokonce z Ukrajiny to opravdu nee ...
... ani kuře z Vodňan ...
... mám raději kuře z malé farmy, i když tam je cena úplně někde jinde ...
... a zcela nefér je srovnávat vícero kusů od jednoho druhu pravděpodobně jen proto, že Košík má četné množstevní slevy ...
... Rohlík má sice občas také množstevní akce, ne však v takovém rozsahu ...
... já navíc kupuju čerstvé zboží, které má kratší dobu spotřeby, takže jsou mi množstevní akce k ničemu ...

... ano, Rohlík je opravdu o dost dražší, než supermarkety ...
... a v mnohém dražší než Košík ...
... jsem s tím srozuměna ...
... pokud je něco na mě už neúměrně drahé, tak to nekoupím ...
... třeba výrobky Rio Mare (které jsou ovšem na obou e-shopech povětšině za stejnou cenu, stejně jako kočičí kapsičky) ...
... porovnávala jsem ceny mnou často nakupovaných věcí na obou e-shopech, ale zůstala jsem u Rohlíku ...
... raději totiž podpořím menší českou farmu, což mi ovšem Košík neumožňuje ...
... a ano, kuře z farmy (krmené dvakrát déle než rychlokuřata běžně prodávaná v supermarketech nebo v Makru tedy na Košíku) je o dost dražší, než to Vodňanské nebo z Rabbitu ...
... ale ta chuť se opravdu nedá srovnávat ...

... to upřednostňování ceny před kvalitou u většiny obyvatel Česka mě děsí ...
... nejenže jsou ochotni s prominutím sežrat cokoliv, hlavně že je to levné, ale nedokáží pochopit, že tím likvidují malé české farmáře ...
... nedávno zmizela z Rohlíku kozí farma Pěnčín ...
... nepodařilo se mi dohledat, zda skončila, nebo jen v zimě neprodukuje kozí mléko ...
... zato mám ověřené, že skončily dvě menší mlékárny, které prodávaly na Scuku mléčné výrobky od svých krav pasených venku na trávě, nikoliv ustájených po stovkách kusů v obřích halách, kde stojí často ve vlastních výkalech ...
... a skončilo také malé brněnské řeznictví, kterému záleželo na tom, jak žila zvířata před porážkou a z výše zmíněných velkochovů krávy ani prasata nebrali ...
... děsím se okamžiku, kdy nic z toho, za co si dnes s radostí připlatím, nebude k mání ...
... mohu jen doufat, že stále více lidí si raději připlatí za kvalitní potraviny i za cenu toho, že třeba maso holt nebudou mít každý den ...

pátek 9. února 2024

Kiwi a jablka Granny Smith

... po úvahách, kam že to spěje náš svět, zase k běžnému životu ...
... i když jak pro koho ...
... není až tak úplně běžné vařit doma marmelády ...
... teda pardon, džemy ...
... jak nám EU nařizuje, co je marmeláda a co je džem ...
... já používám slovo džem, protože je to kratší ...

... tuhle jsem na netu narazila na ono nařízení, co je marmeláda a co džem ...
... a byla jsem docela překvapená ...
... myslela jsem si, že marmeláda musí být vyrobena výhradně z citrusů ...
... a ejhle, ono k tomu stačí pouze dvacet pět procent citrusů ...
... takže některé mé džemy nejsou džemy, ale marmelády ...
... zato všecky - ať už džemy nebo marmelády - mají právo říkat si extra nebo výběrové, protože obsahují více než třicet pět procent ovoce některého druhu ...
... teda extra jahodový džem nebo výběrový meruňkový či z jakéhokoliv jiného ovoce, kterého je ten správný, EU posvěcený podíl ...
... no to jsem fakt potěšena ...
... i když je mi úplně jedno, jak to mohu podle EU nazývat ...
... já jsem spokojená, že si můžu udělat vlastní kombinaci ovoce, hlavně však nepřeslazených a bez éček ...
... to je důvod, proč si je dělám ...
... teda krom toho, že je dcery dostanou k Vánocům jako jedlý dárek ...

... dnes opět jedna z maličko exotičtějších variant, kterou v supermarketu nekoupíte ...

DŽEM Z KIWI A JABLEK GRANNY SMITH

650 g kiwi
600 g jablek Granny Smith
šťáva ze dvou citronů
8+2 lžíce cukru
půl lžičky himálajské soli
jedna lžička pektinu


... tentokrát jsem nepoužila cíleně třtinový cukr, ale běžný bílý rafinovaný ...
... nechtěla jsem, aby hnědý třtinový ovlivnil barvu džemu ...
... i když i tak není jedovatě zelenej, jako ten na stránkách Dr. Oetkera, odkud jsem čerpala inspiraci ...
... jo prostě jsem nepoužila tu správnou chemii, aby zelená byla echt zelená ...


... na hromadné fotce jsou tentokrát jen tři sklenice ...
... fotila jsem až po Vánocích a ty malé ochutnávkové jsou už dávno u obdarovaných ...

úterý 6. února 2024

Dokument k zamyšlení

... a chce se mi říci: "opravdu k zamyšlení, nikoliv ke kritice a shazování, protože si dneska každý druhý myslí, že ví přesně, co chtěl autor říci" ...
... a pochopitelně to ví lépe, než sám autor ...
... a taktéž se hned musí se svým názorem prezentovat ...
 
... tolik jen pro začátek, vrátím se k tomu na konci příspěvku ...
 
Civilizace
Dobrá zpráva o konci světa
 

... dokumet byl ke shlédnutí v úterý 9.1.2024 na Čt2 ...
... živě sleduji v TV snad jen zprávy ...
... ostatní, co bych ráda zkoukla, si nahrávám "na později" ...
... a později si také zkouknu ...
... mnohdy až když se blíží expirace nahraného ...
... což je i případ tohoto dokumentu ...
 
... a i u tohoto nahraného pořadu se mi nejednou stalo, že jsem usnula ...
... ne, že by to bylo snad nezáživné, spíše naopak ...
... já jen prostě u TV pravidelně usínám ...
... a tak musím často sledovaný pořad vrátit o kus zpátky, až se sledování hodinového pořadu občas protáhne třeba i na hodiny tři ...
... vcelku mě to štve, ale nic s tím nenadělám ...
... i když daleko více mě štvou bílé titulky na světlém pozadí ...
... třeba jako v tomto dokumentu na bílé košili Thora Heyerdahla ...
 
... nechci zde dělat výcuc z dokumentu, ani reklamu na něj ...
... jen jsem v něm našla hodně výroků, které mě nutí k zamyšlení, a ke kterým bych se ráda někdy vrátila ...
... ano, mohla jsem si je napsat na papírek (což jsem koneckonců i udělala), jenže znáte to, papírky se tak nějak ztrácejí neznámo kam ...
... a když se po čase najdou, už netušíme, proč jsme si to či ono poznamenali ...
... a tak si zde tyto výroky odložím, abych se k nim mohla kdykoliv vrátit ...
... a třeba je tu najde i někdo jiný, koho zaujmou a přivedou k zamyšlení ...

zaujala mě třeba slova Petra Horkého, autora a průvodce tímto dokumentem, která říká krátce po začátku:

"Do mnoha zemí jsem se opakovaně vracel, takže jsem viděl postupnou změnu. Vidím, co se se světem děje, jak se mění. Byl jsem na místech, o kterých se často tvrdí, jak tam nikdy neviděli bělocha. Nesmysl. Viděl jsem divochy, jak používají mobily nebo si bezprostředně potom, co předvedli třeba lov turistům, oblékají džíny. Svět je už jiný, než jsme jako malí četli v dobrodružných knížkách. Svět se mění každý den, i právě teď."

... a mě napadá: 
 
... je to tak správně? ...
... máme právo vnucovat jim náš způsob života? ...
... máme právo drancovat jejich původní domov v honbě za penězi, kterou ušlechtile schováváme za nutnost hledat nová ložiska čehokoliv (ropy, plynu, zlata...) pro naše lepší zítřky? ...
... a zhuntovat tak další kus světa? ...
... to vše výměnou za mobily, džíny, televizory a další výdobytky "civilizovaného světa", bohužel i alkohol a drogy? ...
 
... dokument je členěn podle sedmi zákonů kolapsů civilizací ...
... knihu Sedm zákonů, jak se civilizace rodí, rostou a upadají vydal v roce 2021 egyptolog Miroslav Bárta ...
 
I.
VĚROHODNOST
zákon společenské smlouvy
Civilizace funguje,
dokud platí společenská smlouva.
Dokud věříme našim elitám.
 
II.
HODNOTY
zákon sdílených hodnot a vizí
Civilizace funguje,
dokud mají její členové
stejný systém hodnot.

... část současného světa stále hledá hodnoty v náboženství ...
... "západní" svět však vidí jako hodnotu převážně jen peníze ...

v této části Petr Horký například říká:

"Jestliže máme globální civilizaci, musí být i nějaké společné hodnoty."
"Dnes však často považujeme za hodnotné jen to, co se dá prodat."

III.
KONFLIKT
zákon kolapsu a regenerace
Na začátku a konci civilizací
stojí často konflikt.

IV.
DVOJZNAČNOST
Herakleitův zákon
Co civilizaci dovedlo na vrchol,
to ji také stáhne ke dnu.

... tato část začíná záběry na davy lidí, kteří sice sedí nebo stojí v hloučcích, ale vůbec se spolu nebaví, jeden jak druhý čučí do mobilu ...
... v dalším záběru pak spousta turistů na historickém náměstí, kteří si dělají selfíčka ...
... včetně dětí kolem pěti šesti let ...
 ... věc, kterou jako hrdá držitelka tlačítkového telefonu, nejsem schopná pochopit ...
... mobil totiž považuju za přístroj určený k tomu, abych mohla, když to potřebuji, zatelefonovat, a je jedno jestli kamarádce, dceři nebo řemeslíkovi ...
... a opravdu nepotřebuji a nechci být připoutaná k obrazovce převážnou část dne ...
... neumím pochopit, že mnozí nedokáží přežít bez toho, aby okamžitě vše dávali na sociální sítě, zejména pak sebe ...
... koukej, kde jsem zase byl, to čumíš co? ...
... i když připouštím, že tady můžu být maličko zaujatá ...
... nejednou mi totiž vlezla při focení zrcadlovkou do záběru ruka s mobilem případně rovnou celý selfíčkář ...
... to fakt naštve ...
... zde bych ráda podotkla, že mě nenaštvalo to, že má chytrý mobil a já ne, naštvala mě jeho bezohlednost ...

... zcela nepochopitelné pro mě byly záběry z galerie Belveder ve Vídni ...
... je tam vystaven originál obrazu Gustava Klimta Polibek ...
... ve vedlejší místnosti je pak plakát tohoto obrazu s možností udělat si tam selfíčko ...
... a pro mě nepochopitelně velkou část návštěvníků nezajímá příběh Gustava Klimta ani obrazu, natož pak to, že je to originál ...
... přednost dají selfíčku před plakátem ...
... koukej, kde jsem byl, to čumíš co? ...

... ano, rozumíme si čím dál míň ...
... já nerozumím selfíčkářům ...
... jiní nechápou, jak mohu existovat bez chytrého mobilu ...
... věc každého z nás, která nepoškozuje toho druhého ...
 
mnohem závažnější jsou slova Petra Horkého:

"Současná civilizace rozkvetla díky úctě k právům jednotlivce. Pokud to ale přeroste tak, že každý jednotlivec může šikanovat ostatní pro svoje zájmy a vrtochy, pak máme problém."

V.
ZDROJE
zákon energetické a technologické determinace
Civilizace funguje,
dokud má dost zdrojů,
aby pokryla svou spotřebu.

VI.
ADAPTACE
zákon adaptace
O přežití civilizace
rozhoduje její schopnost
adaptovat se na změny

VII.
KONEČNOST
zákon skokové změny
Civilizace se nevyvíjejí lineárně, ale ve skocích.
Všechny civilizace jsou konečné.

... v každé ze sedmi výše uvedených částí je obrazový materiál a mnoho slov od opravdu chytrých lidí ...
... uvedla jsem jen to, co mě vede k zamyšlení, že s tím snad jsme schopni něco udělat ...

... jsou zde i rozhovory (občas i části starších rozhovorů) Petra Horkého, jak jsem psala, chytrých lidí s přehledem ...
... jejich slova se prolínají celým dokumentem ...
... odložím si je sem vcelku, bez ohledu na to, ve které části byly řečeny ...

Thor Heyerdahl, norský mořeplavec a dobrodruh, a jeho slova:

"Náš problém je větší, než měli všichni před námi. Až do středověku vždycky byla někde na planetě jiná civilizace připravená přežít. Ale dnes nikde žádná jiná není."
"Rozšířili jsme naší civilizaci po celé planetě a pokud tato civilizace zkolabuje, pak se rozpadne všechno a budeme muset začít z úplného dna. Největší výhody pak budou mít ti, kteří dnes žijí izolovaně na úplném okraji. Ti, co jsou schopni přežít s prázdnýma rukama v džungli, v poušti anebo v bažinách."
"Myslím, že jsme ve velmi problematické situaci, protože všichni věříme, že to, co právě vidíme kolem sebe, je přesně to, jak bude svět napořád. To je chyba, kterou lidé dělali po celou historii. Chybí nám schopnost vnímat třetí dimenzi - čas - a uvědomit si, že všechno se mění."
"Všechny dřívější civilizace rostly, dosáhly vrcholu, vyhořely a pak vymizely. Pokud máme mít nějakou naději na přežití, pak se musíme poučit z chyb v minulosti."

... nevím přesně, kdy tato slova Thor Heyerdahl řekl, ale zcela určitě to bylo před rokem 2002 ...
... a my dvacet dva let poté stále věříme, že se musíme mít stále lépe ...
... že máme nárok na to mít lepší auto, více dovolených, méně práce za více peněz ... a blablabla ...
... a po nás potopa, my to prostě chceme, máme na to nárok ...

Joseph Tainter, zakladatel vědeckého zkoumání kolapsu civilizací, i jeho slova mě zaujala:

"Je velmi zajímavé, že máme tak mnoho špatných vládců najednou. Tolik špatných najednou. Ve východní Evropě, v Británii, v USA i jinde. Nevím, že bychom měli někdy tolik špatných lídrů. Myslím si, že je tu krize vůdcovství v mnoha zemích. Vypadá to, že nejsme schopni najít a zvolit schopné vládce, kteří by si dokázali poradit s problémy, kterým čelíme. Místo toho vytvářejí falešné problémy a těmito problémy dovádějí lidi v zuřivost. Vedení zemí je skutečně vážný problém."
"Myslím si, že otázka zní, jestli může donekonečna trvat ekonomický růst. A je nezvratné, že nemůže, protože žijeme na konečném světě. Takže někteří lidé navrhli, abychom vyvinuli stav stabilní ekonomiky, kde nemusí být nutný růst, ale když je možný, je i žádoucí. Stav stabilní ekonomiky má spoustu problémů, ale je to budoucnost, jaké čelíme."
"Většina lidí prostě žije svoje životy a nezajímá je žádný sociální kontrakt. Jednoduše si říkají, že způsob, jak žijí, je normální a že to takhle bude dál. Nechápou, že způsob, jak žijeme, je velmi křehký a může se změnit. Katastroficky."

John Perkins, bývalý poradce Světové banky, autor bestselleru Zpověď lovce ekonomik, a jeho zajímavá slova o tom, jak pomáháme rozvojovým zemím:

"Byl jsem lovec ekonomik. Měl jsem titul hlavní ekonom. Ale moje práce ve skutečnosti byla o jednáních, díky kterým jsem kradl zdroje chudým zemím. Dával jsem jim obrovské půjčky od Světové banky. Prezident této banky mi klepal na rameno, že odvádím skvělou práci. Ale jednalo se o peníze, které se platily našim firmám, aby vybudovaly infrastrukturu, elektrárny, průmyslové oblasti. Projekty, díky kterým velmi bohatly naše firmy a některé bohaté rodiny z těchto chudých zemí také. Šlo o lidi, kterým patřily ty elektrárny a fabriky, přístavy a dopravní tepny. Ale většina obyvatel byla dál chudá. Peníze se totiž přerozdělovaly, třeba z lékařské péče, vzdělání a dalších sociálních služeb do plateb za úroky těch půjček. Na konci už nebyli schopni platit. V tu chvíli jsme se vrátili a řekli: Když nemůžete platit vaše dluhy, prodejte nám zdroje, ropu, cokoliv. Prodejte to našim firmám bez jakýchkoliv sociálních nebo ekologických pravidel nebo nás tu nechte postavit vojenskou základnu. Když jsem tuto práci začal, věřil jsem, že je to správná práce. Věřil jsem, že když chcete pomoci chudým zemím, musíte do nich nainvestovat spoustu peněz, aby vznikla infrastruktura. Statistiky ukazovaly, že ekonomika skutečně rostla. Ale když jsem to všechno začal chápat, uviděl jsem, že bohatí velmi velmi bohatli a tím zkreslovali statistiky."

... místo poradce Světové banky poté opustil a začal se věnovat pomoci původním domorodým kmenům ...
... po vydání knihy Zpověď lovce ekonomik se ho pokusili otrávit na shromáždění OSN, kde vystoupil ...

a nakonec ještě Jane Goodall, zooložka:

"Víte, musíme vyřešit ty strašlivé záležitosti, jako je náboženství směřující k terorismu, nerovnováha mezi bohatými a chudými, protože to je šokující. Hodně jsem cestovala mezi bohatými a stálý růst je prostě neudržitelný, potom jedete do zemí, kde lidé nemají ani jedno teplé jídlo denně. Pak nás nemůže překvapit tolik nepřátelství a nenávisti."

... toť vše, co jsem si chtěla odložit na příště, až zase budu mít chuť popřemýšlet o tom, kam náš svět spěje ...
... teď se ještě vrátím na začátek tohoto příspěvku, jak jsem slíbila ...

... jelikož dokument běžel na Čt2, předpokládala jsem, že ho najdu na ivysilani.cz ...
... zde však už ke spuštění není ...
... záložka O pořadu mě značně zaskočila ...
... píše se tam "Výpravná reality show našeho vlastního kolapsu" ...
... dosti mě ten popis překvapil ...
... pod slovem "výpravný" ve spojitosti s filmem mě napadne třeba Gladiátor, nikoliv tento dokument ...
... a když někdo řekne "reality show", vybaví se mi třeba Big brother nebo jiná pro mě nesmyslná show na komerční televizi ...
... ale třeba jen špatně chápu novodobé termíny ...
 
... když jsem nenašla na ivysilani.cz, snažila jsem se najít jinde ...
... dokument ke spuštění jsem nenašla, ale docela dost jiných odkazů ...
 
... recenze na idnes.cz mě ještě nechala klidnou, i když mě slova autorky dosti nadzvihla ...
... idnes.cz není zrovna můj šálek kávy ...
... to na irozhlas.cz zavítám ráda ...
... jenže recenze zde byla snad ještě horší, než ta na idnes.cz ...
... to opravdu neexistuje nic, co by recenzenti neztrhali? ...
... opravdu mají pocit, že všechno je špatně a oni by to udělali líp? ...
... nestačí, že každý, kdo trefí do kina, se pak vypíše ze svých mouder v recenzích na csfd.cz? ...
... mě dokument, o kterém v tomto příspěvku píšu, přiměl k zamyšlení ...
... proto jsem si sem odložila těch několik myšlenek, které mě zaujaly ...
... a fakt neřeším, zda záběrů na divochy bylo málo nebo moc ...
... a nemám pocit, že by snad se mnou chtěl autor manipulovat ...
... pokud někdo návod k zamyšlení bere jako manipulaci, je to jen jeho problém ...
... a můj problém je, že vůbec čtu recenze lidí, kteří možná nic neumějí, zato hodně rádi kritizují ostatní ...
... a že jich u nás je ...

středa 24. ledna 2024

pondělí 22. ledna 2024

Krkonošské sádlo

... pravidelně sleduji pořad Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli ...
... a v něm mě zaujal recept na krkonošské sádlo ...
 
KRKONOŠSKÉ SÁDLO
 
500 g sádla
jedna větší cibule
jedno větší jablko
jedna vrchovatá lžíce oregána

 
... sádla jsem měla o malinko více ...
... použila jsem sádlo vyškvařené z poněkud "přerostlých" škvarků ...
... více o tom v minulém příspěvku ...
... použila jsem žlutou cibuli - červenou jsem zrovna neměla ...
... příště použiju červenou - sádlo je s ní barevnější ...
... a nakrájím ji na maličko větší kostičky ...
... nakrájela jsem ji velice na jemno a téměř není v sádle cítit ...
... i jablko je lepší červené ...
... u toho zase příště nakrájím na kostičky menší ...
... přidala jsem řecké oregano, které je mnohem aromatičtější ...
... takže pro příště "obyčejné" oregano ...
... v případě řeckého maličko ubrat na množství ...
... a protože sádlo při škvaření nesolím, nebude od věci maličko krkonošské sádlo přisolit ...



... pro milovníky sádla na chlebu fakt skvělé ...
... já mám sice raději tvarohové pomazánky, ale i tak mi to docela chutnalo ...
... možná pro příště přidám více cibule i jablíček ...

pátek 19. ledna 2024

Jak jsem škvařila sádlo

... v zimě používám na vaření vždy sádlo ...
... doposud jsem ho kupovala ...
... již delší dobu jsem však uvažovala, že si ho vyškvařím sama ...
 
... ke svému záměru jsem se dopracovala v týdnu před loňskými Vánoci ...
... byl to velice hektický týden ...
... dělala jsem dvě paštiky ...
... zkoušela trhané maso z divočáka ...
... a samozřejmě domácí sádlo ...
 
... maso jsem kupovala na Scuku ...
... třeba vepřový lalok a Netínský špek na paštiky ...
... nebo kostky z divočáka ...
... a přihodila k tomu i bio sádlo z přeštíka ...

... již někdy od podzimu jsem tu a tam lustrovala internet ...
... a hledala ten nejjednodušší způsob, jak přijít ke skvělému sádlu pokud možno s nejmenším úsilím ...
... no a když jsem v Kuchařce pro dceru našla, jak na škvaření sádla v pomalém hrnci, bylo rozhodnuto ...
 
... pochopitelně jsem prostudovala i diskuse pod nejrůznějšími návody ...
... i v těchto diskusích se dokáží diskutující pohádat ...
... i když tady naštěstí jen velice mírně a decentně ...
... pár jedinců tvrdilo, že v pomalém hrnci se sádlo nevyškvaří, protože potřebuje vyšší teplotu ...
... další tvrdili, že dělají jen v pomalém hrnci a vždy se skvělým výsledkem ...
... a protože jsem líná, rozhodla jsem se to vyzkoušet na vlastní kůži ...
... nebo spíše na vlastní pomalý hrnec ...

DOMÁCÍ SÁDLO Z POMALÉHO HRNCE

cca 2 kg syrového hřbetního bio sádla z přeštíka nakrájeného na kostky
pomalý hrnec
program SLOW COOK - LOW na 11 hodin
 
... pokličku podložit vařečkou, případně vůbec nezakrývat ...
... já musela kvůli kocourovi pokličku použít ...
... a častěji kontrolovat, kde se zrovna nachází ...
... kocour, ne poklička ...
... i když ta pochopitelně taky ...
... no a kvůli kocourovi jsem nemohla škvařit sádlo přes noc ...
... nemám totiž do kuchyně dveře, abych mu mohla zabránit přístupu k pomalému hrnci ...
... i když on by si i tak nejspíš poradil a dveře si otevřel ...

... po cca osmi hodinách bylo již sádlo krásně vyškvařené ...
... jen škvarky byly na můj vkus příliš velké ...
 
... v jedné diskusi jeden diskutující přidal historku z dětství ...
... řezník prý při krájení sádla na zabíjačce zavelel: "A krájíme krabičky od sirek." ...
... přišlo mi to docela vtipné ...
... a hlavně to odpovídalo mé snaze vše si maximálně ulehčit ...
... a tak jsem se s krájením sádla moc nemazala ...
... což byla nejspíš chyba ...

... po osmi hodinách jsem pomalý hrnec vypnula ...
... a nastavila ho nově na program SLOW COOK - HIGH na 5 hodin ...
... každopádně ani to škvarkům nepomohlo ...
... sádlo jsem tedy přecedila a nalila do skleniček ...
... bylo po ztuhnutí krásně bílé ...
... což se mi ovšem na fotce zrovna moc nepodařilo zdokumentovat ...
 

 ... no a škvarky jsem překrojila na čtvrtiny a doškvařila na wok pánvičce ...
... vyškvařilo se z nich docela velké množství sádla ...
... škvarky jsem znovu přecedila ...
... a sádlo použila na krkonošské sádlo ...
... o něm někdy přístě ...



... pro příště sádlo nakrájím na podstatně menší kostky ...
... nejspíš tak maximálně 2x2 cm ...
... pak snad budou škvarky podle mých představ ...
... a škvařit budu určitě na program SLOW COOK - LOW ...
... jen časem si nejsem moc jistá ...
... netuším totiž, zda přeštík nepotřebuje delší čas než růžová prasata z velkochovů, která nikdy neviděla zelenou trávu a pampelišky ...
... takhle žijí přeštící na biofarmě Sasov ...


sobota 6. ledna 2024

Šťastné slovo

... politika mě v poslední době čím dál více irituje ...
... nedávám si novoroční předsevzetí, ale tentokrát jsem se rozhodla, že budu ignorovat diskuse k článkům ...
... vše v rámci péče o mé duševní zdraví ...
... a zatím se mi docela daří diskusím na netu se vyhýbat ...
 
... mám moc ráda politickou satiru Jindřicha Šídla ...
... pravidelně jsem sledovala na TV Seznam jeho Šťastné pondělí ...
... jenže pak přestali vysílat nejen pořad Jindřicha Šídla, ale i všechny investigativní pořady (Klíma, Kubík, Slonková), které mě zajímaly, a tak TV Seznam už nesleduju ...
... a nejrůznější  nové platformy, jako třeba podcasty mě moc neoslovily ...
... nebaví mě sedět na nepohodlné židli u PC a sledovat pořady třeba na YouTube nebo je poslouchat ...
... i když pár dílů podcastu Vlevo dole jsem si už poslechla ...
... a občas natrefím i na Šťastné pondělí nebo Šťastné slovo Jindřicha Šídla ...
... nijak programově je však nevyhledávám ...

... dneska mi však vylepšilo náladu Šťastné slovo ...
... už dlouho jsem se tak nenasmála ...
... ty odpovědi nejmenovaného člena ANO jsou fantastické ...
... bohužel to není tak úplně satira - členové ANO takto opravdu reagují, což trošku kazí dojem (z očekávání politické satiry) - ale přesto ...
 
... Jindřichu, děkuji za zpříjemnění zamračeného sobotního dopoledne ...
... zasmála jsem se tak, že málem hrozila výměna spodního prádla ;o))


čtvrtek 4. ledna 2024

Pstruh na páře

... letos - vlastně už loni - jsem od starší dcery dostala na Štědrý den odpoledne (místo mražené porce kapra) zavakuovaného čerstvého pstruha ...
... z kapra jsem si loni udělala ve spolupráci s pomalým hrncem rybí polévku ...
... ani letos při úpravě pstruha jsem na pomalý hrnec nezapomněla ...
 
... kapr byl vlastně už předloni a pstruh loni - nějak si nemohu zvyknout ;o)
 
... když jsem přemýšlela, co se pstruhem udělám, - ryby s výjimkou konzervovaných takřka nejsou v mém jídelníčku  :o( - inspiraci jsem našla v útlé kuchařce (pouze patnáct receptů) stažené z netu z odkazu mého pomalého hrnce ...
... můj pomalý hrnec je totiž multifunkční a umí i vaření v páře ...



... protože s rybami moc zkušeností nemám - párkrát jsem v páře (na sporáku) připravovala lososa - držela jsem se receptu ...



PSTRUH S ČERSTVÝMI BYLINKAMI
 
... pstruha jsem osolila uvnitř i zvenku ...
... do bříška mu vložila dva rozpůlené plátky citronu zbavené kůry, snítku rozmarýnu a dvě snítky tymiánu z balkonu - kopr nemám ...
... a pak šup s ním do košíku pomalého hrnce ...
... vešel se úplně akorát ...
... vody jsem dala jen cca 550 ml - uvedených 700 ml je příliš, zatopily by dno košíku ...
... nastavit pomalý hrnec na program STEAM a 9 minut ...

... hotovo bylo dříve, než jsem očekávala - přeci jen se těch devět minut začne odpočítávat až po zahřátí vody pod košíkem ...
... kuchyně se rozvoněla bylinkami a citronem ...
 
... a pstruh byl fantastický ...
... jen jsem se musela při baštění prát s kocourem, který se všemožně snažil ukrást mi alespoň kousek z talíře ...
 
... pro příště trochu více osolím ...
... solím opravdu málo a ryba potřebuje přeci jen soli více ...
... a rozmarýn dám příště do vody pod košík ...
... přišlo mi, že ho bylo v bříšku pstruha příliš a maso bylo malilinko natrpklé ...
... do bříška tedy jen rozmarýn s měkkými zelenými stonky ...
... můj rozmarýn na balkoně má stonky poněkud zdřevnatělé ...
... a možná by se mohl přidat do bříška pstruha plátek čerstvého másla ...

pondělí 1. ledna 2024

PF 2024


Co si přát do nového roku?
 
Klid a teplo domova.
Za oknem raději tiché poletování vloček než zvuky rachejtlí.
Spřízněnou duši, i kdyby měla být chlupatá a mňoukat.
Čas od času horká voňavá kávička a třeba i nějaký ten dortík.
A hlavně si udělat čas na sebe nebo na dobrou knihu.

To vše mě napadlo při pohledu na obrázek, který jsem zcizila na netu.
Autorce či autorovi za něj moc děkuju.
Přinesl mi klid a pohodu do duše.
Snad ji při pohledu na něj najdete i vy, kteří sem zabloudíte.
Třeba nám všem pomůže lépe se vyrovnat se všemi nepravostmi kolem nás.