... o svém prvním pokusu s kvašením květových limonád jsem psala nedávno v příspěvku Bezové prosecco ...
... tak moc mi to chutnalo, že jsem okamžitě začala uvažovat o pokračování ...
... jenže nejvíc mi jde teorie, zejména plánování, co všecko vyzkouším ...
... s uvedením do praxe je to už horší ...
... a tak jsem přemýšlela, jestli už kvetou lípy ...
... v okolí žádnou nemám, tak nebylo jednoduché to zjistit ...
... o kvetoucích akátech jsem naopak věděla ...
... jen jsem si nebyla jistá, jak je to s jejich jedovatostí ...
... akát je považován za nebezpečnou invazivní rostlinu, která je téměř celá jedovatá ...
... až na květy ...
... a tak jsem řešila, jak je to s tou zelenou šťopkou, ze které květ vyrůstá ...
... odstranit nebo může zůstat ...
... no a když jsem konečně minulé úterý (18. června) po ránu vyrazila na obchůzku, zjistila jsem, že řešit akáty bylo úplně zbytečné, jelikož už stihly odkvést ...
... ostatně odkvetl už i černý bez ...
... růži svraskalou se mi nepodařilo najít, klasické šípky však už taky odkvetly ...
... maličko rozladěná jsem se vydala cestou kolem zahrádkářské kolonie za poslední řadou paneláků ...
... rozladěná nejen mou strategií neodkládat na zítra, co můžu udělat pozítří ...
... ale také vedrem a dusnem ...
... přestože ještě nebylo ani deset hodin, teklo ze mě jako z vola ...
... náladu mi pozvedl až šlahoun zralého černého rybízu, který se prodral drátěným plotem ven z jedné ze zahrádek ...
... a definitivně mě rozmrzelost opustila, když jsem na konci cesty našla keř černého bezu, který ještě kvetl ...
... a tak jsem nakonec dorazila domů úplně propocená nejen s květy černého bezu, ale i s hrstičkou černého rybízu ...
... a pustila se do díla ...
... naložila jsem přesně podle receptu z příspěvku Bezové prosecco ...
... a naložila jsem hned sklenice dvě ...
... do jedné jsem dala jen květ černého bezu a citron ...
... do druhé, ve které bylo méně bezových květů, jsem přihodila černý rybíz ...
... a do obou přilila necelé dvě deci hotové limonády z minula ...
... takto jsem vše cwakla necelých dvacet hodin po naložení ...
... už další den vše bylo plné bublin ...
... poctivě jsem dvakrát denně promíchávala ...
... a třetí den začala ochutnávat ...
... podle bublin se zdálo, že je kvašené dostatečně, mě to však přišlo příliš sladké ...
... tři a půl dne od naložení jsem opět udělala několik cwaků ...
... vše bylo už jakoby zakalené, láhev s černým rybízem se začala barvit do růžova ...
... bubliny nebylo úplně lehké přes sklo sklenice cwaknout ...
... dál jsem poctivě míchala a taky ochutnávala ...
... pořád to bylo na mě skoro dost sladké ...
... prostě to pořád nemělo onu skvělou chuť mého prvního pokusu ...
... šest dní po naložení jsem raději slila do lahví ...
... vlevo je limonáda jen z květů černého bezu ...
... vpravo limonáda z přídavkem černého rybízu ...
... možná jsem měla rybíz před naložením trošku zmáčknout nebo třeba propíchat, třeba by pak byla tmavší - netuším ...
... no a v té prostřední láhvi je to půl na půl ...
... prostě té s černým rybízem bylo v jedné z lahví jen do poloviny, tak jsem dolila limonádou bez rybízu ...
... je to takové spíše kyselejší ...
... možná to tak má být ...
... nahořklá dochuť se nekoná ...
... je to jiné, než můj první pokus, který mě uchvátil, ale je to taky moc dobré ...
