čtvrtek 13. prosince 2018

Roura ;o))

Loni před vánoci u mě na Fleru frčely mikulášské punčochy.
Sotva jsem stihla našít a odeslat jednu várku, přišly další objednávky.
Už se mi o nich i zdálo.
Ušila jsem jich během necelého měsíce patnáct.
Letos jen jednu jedinou.
Vlastně dvě.
Jednu na objednávku, druhou do foroty ;o)

Letos pro změnu frčí štuclíky.
První objednávka na štuclík a nákrčník přišla v půlce listopadu.
Pochopitelně jsem si už nepamatovala, jak jsem štuclík šila.
Zato jsem si hodně dobře pamatovala, jak se mi nepodařilo štuclík otočit na líc.
Více si můžete přečíst TADY.

Nutně jsem potřebovala mít štuclík v ruce.
Volala jsem tedy dceři, jestli by mi mohla vzít štuclík s sebou, až mě poveze do Sokolova na vánoční Flermarket.
"Štuclík? Co to je?"
"No jak jsem šila loni Emče k vánocům na ručičky."
"Jo ty myslíš tu rouru."
Od té doby říkám štuclíku nebo též rukávníku roura ;o))

Zatím poslední dotaz na štuclík přišel v neděli večer.
Stihne se to tak, aby mohl být pod stromečkem?
Slíbila jsem, že ano.
Stačí udělat objednávku a jako dopravu zvolit raději Zásilkovnu.

Objednávka přišla v pondělí ráno.
Štuclík a nákrčník.
Takže poslední štuclík s plyšáky.
Více růžového plyše už nemám, možná objednám po Novém roce.

Když jsem objednávku otevřela, čekalo mě překvapení.
Nejprve dotaz, zda bych mohla ušít ve velikosti na dospělého člověka.
Což o to, to není problém.
Problém byl někde jinde.
Štuclík a nákrčník si paní objednala pro svého čtrnáctiletého syna, který je slepý a postižený.
Jenže já mám samé echt dětské úplety.

Paní si nakonec vybrala úplet s eskymáky.
A já vyměnila růžový plyš za béžový.
A myslím, že souprava se docela povedla.
Věřím, že mu v ní bude teploučko ;o)




Žádné komentáře:

Okomentovat