Vidina jara mě činí nějak neobvykle činorodou ;o))
Včera odpoledne cestou na nákup jsem míjela zahrádku plnou kvetoucích sněženek a krokusů. Ten úžasný pohled mi vlil do žil spoustu elánu a já okamžitě začala vymýšlet, kam vezmu provětrat Nikonka.
Nakonec zvítězila Andělská Hora a kostel Nejsvětější trojice.
Západ slunce se vydařil, sluníčko zapadlo přesně tam, kde mělo, v okně boční kaple.
Barevná obloha těsně po západu byla úžasná, jen škoda, že lampy v zahradě jsou nejspíše jen na okrasu, než aby sloužily ke svícení. Včera je bohužel nerozsvítili.
Když už jsem se zklamaná chystala vypravit na zastávku busu, místo lamp se rozsvítily reflektory nasvěcující kostel. Ty se však různě zapínají a vypínají, mezitím mění barvy, a navíc se rozsvítily krátce před odjezdem posledního busu. Moc času na focení mi nezbylo.
Včerejší záplavu krokusů a sněženek jsem si nechala na dnešní ráno. Chtěla jsem pěkně nízké sluneční paprsky. Jenže zahradník jsem na baterky. Nedošlo mi, že kytičky potřebují sluníčka maličko více. A tak krokusy byly pěkně vztyčené, leč zavřené :o(
Rozhodla jsem se vyrazit do města doufajíc, že alespoň něco pokvete. Moc toho nebylo. A těch pár úlovků šlo takřka komplet do koše. Proč jen jsem tak líná nosit s sebou stativ.
Žádné komentáře:
Okomentovat