Jak říká kalendář, dnes má svátek Jana ... tedy i já ... i když původně jsem svátek "slavila" 21.srpna ... slavila v uvozovkách, protože na jakékoliv oslavy si nijak nepotrpím ... 21.srpna je v kalendáři už nějaké to desetiletí Johana ... na druhou stranu - překlad mého rodného listu do němčiny ze mě taktéž udělal Johanu ;o)
Ale zpět ke dnešnímu dni a jmeninám ... na oslavy si nepotrpím, přesto si tento den ráda udělám nějakou tu radost ...
Před 3 lety jsem si třeba k svátku koupila výlet lodí kolem ostrova Folegandros ... tehdy ještě byla ta poněkud šťastnější doba, kdy jsem téměř celý květen trávila na řeckých ostrovech ...
Letos se Řecko bohužel opět nekoná ... přesto malá připomínka ... český pokus o řeckou kuchyni ;o))
KOTOPOULO YOUVETSI neboli KUŘECÍ S TĚSTOVINOU ZAPEČENÉ V KERAMICKÉM HRNCI
V mé kuchařce, kterou jsem si v Řecku koupila, jsem našla pouze Youvetsi z jehněčího ... nezbylo než se sice částečně držet receptu, avšak notně improvizovat ... zde tedy má po česku upravená verze
... na nudličky nakrájenou cibuli osmahneme na olivovém oleji ... přidáme na nudličky nakrájená kuřecí prsa ... já použila 400 g prsou krůtích ...
... když maso ze všech stran "zbělá", přilijeme asi šálek vody ... můžeme přidat bujon ... já přidala kostku s bylinkami a olivovým olejem ...
... krátce provaříme ... přidáme plechovku krájených loupaných rajčat ... opepříme a malinko přisladíme ... kdo má rád slanější případně nepoužije bujon, ten pochopitelně osolí ... já přidala ještě 2 hřebíčky, 3 kuličky nového koření a 1 bobkový list ...
... přivedeme k varu a vsypeme asi 5 hrstiček těstovin ... ty originální se jmenují kritharaki a vypadají jako tak trochu přerostlá na koncích špičatá rýže ... já použila těstoviny risini z Lidlu ...
... v tomto okamžiku by se vše mělo dát do keramického hrnce a strčit do trouby ... já však nechala na sporáku na pánvi ...
... v tomto okamžiku by se vše mělo dát do keramického hrnce a strčit do trouby ... já však nechala na sporáku na pánvi ...
... za občasného míchnutí, aby se nepřichytlo ke dnu, dusíme, až je maso i těstoviny měkké ...
... nakonec vmícháme nastrouhaný tvrdý sýr ... hodil by se nějaký výraznější ... já měla jen 30% eidam ... svou službu také udělal ...
... nandat na talíř ... možno posypat naťovou petrželkou ... podávat třeba s růžovým vínem ... originál řecké pochopitelně nemám ... Grenache-Cinsault od Cheneta musel postačit ;o))
I když zdaleka ne autentické - chyběla zejména řecká atmosféra, teploučko a sluníčko - chutnalo mi moc ... ani jsem se nesnažila vyfotit ... venku je totiž celý den tma a neuvěřitelná zima ... rtuť teploměru se vyšplhala stěží na 8 stupňů :o((
A tak přidám alespoň pár fotek z archivu, focené 24.5.2010 na shora zmiňovaném ostrově Folegandros.
Nejprve z plavby kolem ostrova
a pak z podvečerních toulek úžasnou Chorou
Vzpomínky na Řecko vždycky zahřejí, i když i rozesmutní ... napomáhá k tomu i hudba ... dnes jsem si nepouštěla řeckou lidovou hudbu, ale mého oblíbence jménem Yanni ... milovníci Řecka ho jistě znají ... pro ty ostatní malé přiblížení ...
... fenomenální klávesista a skladatel, navíc nádhernej chlap ... alespoň v době, kdy jsem ho před nějakými 18 lety poznala ... pochopitelně ne osobně ... jen tehdy ČT pozdě v noci dávala záznam jeho živého koncertu v Acropoli a já se zcela náhodou dívala ... a okamžitě jsem se zamilovala ... do hudby i do něj ... která by taky k takovému krasavci s dlouhými černými vlnitými vlasy a knírkem nevzplála platonickou láskou ;o))
... dnes už knírka nemá, shodil i tu úžasnou hřívu ... naopak přibylo pár kil ...
... už to není ten krasavec, i když charisma rozhodně neztratil ... a stále je to fenomenální klávesista i skladatel ... i když já miluju zejména jeho starší skladby ... z nich nejvíce
... tu si pouštím, ať je jen maličko smutno nebo jsem zcela a úplně na dně ... dá se při ní stejně dobře bulet jako s nostalgií vzpomínat na mé milované Řecko ;o))
Žádné komentáře:
Okomentovat