V neděli ráno jsme vstaly s kolegyní docela brzo a vyrazily do namrzlých uliček.
Obloha zcela vymetená, solidní námraza, uličky skoro prázdné.
Jen tu a tam tryskem proběhla japonská turistka či turista a mobilem případně tabletem cwakali bez rozmyslu na všechny strany.
Než jsme se vzpamatovaly, byli pryč. Naštěstí ;o))
Ne že já bych snad na fotkami měla čas nějak příliš přemýšlet.
A abych se přiznala, těmi ranními cwaky jsem docela zklamaná.
Navíc jsem trubka zapomněla doma širokáč - až těsně před vernisáží jsem včera zjistila, že mám na Nikonkovi nasazený makroobjektiv ;o)).
Častokrát jsem si musela připustit, že 16 mm u seťáku je na Krumlov příliš dlouhé ohnisko.
Po snídani s kolegy, kteří mezitím vstali - opět a zas jsme se nasmáli nad Almanachem respektive úchvatnými životopisy - opustit pokoje a zpět do města. V dobu veskrze turistickou. Tentokrát už jsme měli docela problém uniknout davům japonských turistů. Ale byla docela legrace pozorovat je, jak mají mobily či tablety nainstalovány na jakési tyčce a cwakají jedno selfie za druhým ;o))
A protože jsme na focení měli fakt hodně málo času, nepohrdli jsme ani cwaky v pravé poledne.
Žádné komentáře:
Okomentovat