Ve stájích Pegas v Děpoltovicích, kde "bydlí" můj čtyřnohý vnuk Sherento - juknout můžete ZDE - se v posledních několika dnech narodila hned dvě hříbátka. Oba jsou to hřebečci a jména dosud nemají.
Starší z nich, dnes tuším patnáctidenní, chodí s maminou proběhnout se do výběhu. Dokáže se maminy úžasně držet. Je neuvěřitelné, že jí na těch tenkých nožkách stačí, když běhají kolem hrazení výběhu.
Dnes se mu však nepodařilo vybrat zatáčku a proběhl pod hrazením, kde jak na potvoru zrovna v tom místě chyběla spodní šprušle. Nic se mu nestalo, jen zůstal oddělený od maminy ohradou. Brečel, volal jí, mamina se všemožně snažila dostat k němu. Hrozilo, že se mamina pokusí ohradu přeskočit, nebo mrňous z téměř otevřeného prostoru, kde se ocitl, uteče.
Okolo ohrady maminu za neustálého volání spořádaně následoval. Když se však dostal k místu, kde ohradou proběhl, místo aby prolezl k mamině, vrátil se zpět do rohu.
Nakonec museli maminu vyvést z výběhu ven a pak se k ní konečně přidal. Do výběhu však přes několik pokusů odmítli vstoupit. Vždy tryskem utekli zpět do stáje.
Ostatní koně společně se Sherentem byli v horním výběhu. Odmítli ovšem pózovat. Všichni do jednoho se v nefotogenických chaotických hloučcích krmili senem. Zhýčkaná fotkami, které se mi podařilo před časem udělat v Bohuslavi u pana Váni - ukážu někdy příště - jsem vybrala jen jednu.
Druhý hřebeček, dnes ani ne dvoudenní, je pěkný divoch. Ve stáji v boxu neustále poskakoval, vyhazoval tu předními tu zase zadními nohami, pokyvoval hlavou. Na čele má úžasné bílé srdíčko. Je prostě k sežrání. Přemýšlela jsem, jak je možné, že se vůbec vešel mamině do bříška. Občas se mezi poskakováním napil mlíčka. A pak si unavený lehl a přední nohu si dal pod hlavu. Úžasný pohled. Škoda, že to nešlo zachytit fotoaparátem. Ve stájích je příliš velká tma.
A pak se chovatelky rozhodly, že ho zrovna dnes pustí poprvé ven do výběhu. A ten mrňousek místo aby se držel maminy, měl tendence jít, kam se mu zrovna zamanulo. Obě chovatelky měly co dělat udržet malé hříbě ve správném směru.
I ve výběhu se maminy příliš nedržel a tu a tam si udělal "výlet" sám. Je neskutečné, co dokáže hříbátko pouhých 40 hodin po narození.
Fotky nejsou tak dobré, jak bych si představovala. Jenže taková mrňata mohou ven jen přes poledne. To je krásně teploučko, ale pro fotografa světlo zcela nevhodné. Taky pozadí se mi zvlášť moc nezamlouvá. Chápu však, že všechny ty traktory, bagry, přepravní boxy a jiné rušivé prvky jsou v tak velkých stájích potřeba a koním ve spokojeném životě nijak nebrání. To jen fotografům stále něco vadí ;o))
Žádné komentáře:
Okomentovat