... disciplína, kterou neustále potřebuji a přitom stále tak nějak nezvládám ...
... čas od času listuju Pinterestem a hledám inspiraci ...
... už delší dobu mám uloženo, jak fotit drobnosti na pozadí, které si zobrazíme na monitoru poče ...
... nedávno jsem našla další vychytávku ...
... stejně jako sklo, avšak bez dvojitých odrazů, lze použít na odrazovky alobal ...
... alespoň to dokazovaly přiložené fotografie ...
... vhodných pozadí mám v poči dostatečné množství ...
... zejména bookeh se hodí, i těch mám mnoho ...
... podle fotek by se pozadí z monitoru mělo odrážet i v alobalu ...
... dlouho jsem se odhodlávala ...
... našla jsem doma alobal ...
... koupenej ještě za komančů ...
... chvíli mi trvalo, než jsem zjistila, kam jsem ho uložila ...
... v kuchyni totiž alobal nepoužívám ...
... koupila jsem u Stoklasy umělou ojíněnou vánoční větvičku ...
... ta první byla nepoužitelná ...
... vypadala jako obalená alobalem ...
... při Black Friday jsem s dvacetiprocentní slevou přikoupila další tři ...
... dvě z nich vypadají relativně slušně ...
... včera jsem se konečně rozhodla vyzkoušet ...
... alobalem jsem obalila karton ...
... chtěla jsem hodně velký, musela jsem tedy použít dva pruhy ...
... které se pochopitelně rozjely ...
... zůstala mezi nimi škvíra, kterou v mnoha případech nebylo možné vyretušovat ...
... navíc mám asi nějak málo lesklej alobal ...
... odrazy se v něm objevovaly jen neochotně a poněkud pokřiveně ...
... i kolem poledne byla docela tma, musela jsem tedy složit a použít světla, která jsem koupila, když se narodila naše Emča ...
... nejprve jsem se snažila vyfotit pedigové zvonečky, abych je mohla dát na Fler ...
... ani jedna z fotek není použitelná ...
... odrazy když už, tak hodně nejasné a pokřivené ...
... škvíru mezi pruhy alobalu neumím vyretušovat ...
... navíc ani pozadí se v alobalu neodráželo ...
... prostě jsem všecko hodila do koše ...
... myslím pochopitelně fotky, zvonečky budu muset přefotit ...
... pak jsem se pustila do korálkových hvězdiček - nebo vloček? - které tvoří má mladší dcera Míša ...
... jenže ty bylo třeba zavěsit na větvičku ...
... nastal vopruz se snahou uchytit umělou větvičku tak, aby v záběru vypadala jakoby v prostoru ...
... držela, pokud byla sama ...
... když jsem na ní zavěsila hvězdičku, už to nebylo to, co jsem očekávala ...
... nejšílenější bylo, že když už jsem větvičku uchytila natolik, abych na ní mohla zavěsit hvězdičku, začala se hvězdička točit ...
... trvalo fakt docela dlouho, než se uráčila zastavit ...
... a mezitím se velice čile otáčel i elektroměr ...
... večer jsem konečně stáhla dva gigabajty fotek do poče ...
... abych zjistila, že jsem ztratila celé odpoledne vlastně k ničemu ...
... jak jsem psala výše, fotky zvonečků šly všecky do koše ...
... u hvězdiček velké zklamání ...
... devadesát procent fotek neostrých ...
... chtělo to použít makroobjektiv a ostřit na manuál a ze stativu ...
... krásně jemné pozadí, které jsem k hvězdičkám vybrala, není na fotce vůbec vidět ...
... upravila jsem jen dvě fotky ...
... a jejich pozadí upravila dodatečně ...
... na víc nezbývaly síly ...
... zklamání bylo velké ...
Žádné komentáře:
Okomentovat