Referendum

Naposled jsem byla u voleb v roce 1998.

Jsem v šoku, jak moc to letí.

Abych upřesnila, v roce 1998 jsem naposledy volila - voleb jsem se nadále ještě hodně dlouho zúčastňovala vlastně povinně jako zapisovatelka, nominovaná mým zaměstnavatelem magistrátem.

Po uzavření opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS jsem odmítla volit.

Přišlo mi, že je úplně jedno koho volím, neboť po volbách se nakonec "spojí" kdokoliv s kýmkoliv, jen aby zůstal u koryta.

No a čím  méně lidí se účastní voleb, tím méně mají volební komise práce.

Tož tak ;o))

Včera jsem udělala výjimku.

Teda ne že bych se zúčastnila prezidentských voleb.

I když i tady udělám tentokrát výjimku a vyrazím k druhému kolu.

Vyburcovalo mě referendum o vřídelní kolonádě.

Ne, že bych až tak strašně moc prahla po replice litinové kolonády.

Naštval mě magistrát - vlastně mě štve už hodně dlouho - nejedna kauza proběhla celostátními médii.

Štve mě prosazování megalomanských  akcí.

Třeba dopravní terminál.

Studie vypadá úžasně.

Jen se podle mě hodí spíše pro nějaké moderní velkoměsto, ne však pro lázně mající stěží padesát tisíc obyvatel.

O tom, že je to akce velice nebezpečná pro prameny, to dá zdravý selský rozum.

Jenže používat selský rozum nejspíš není u naší politické reprezentace tak nějak in.

Ale zpět k vřídelní kolonádě.

Já si ze svého útlého dětství pamatuju tento obrázek.

Včetně té váhy, do které se házel dvacetipětihaléř, aby ukázala váhu.

Na netu jsem našla ještě pár dalších obrázků z padesátých či šedesátých let.

Tato dřevěná dočasná konstrukce zde podle informací z netu stála v letech 1947 až 1969.

Koncem šedesátých let byla vypsána architektonická soutěž, ze které vyšla vítězně obrovitá betonová stavba ve stylu brutalismu.

Na netu jsem našla architektonickou studii.

Obří betonová stavba, která dlouho nesla název Gagarinova kolonáda (její konečná podoba je nakonec maličko jiná, než na studii), byla otevřena v roce 1975.

Její výstavba přinesla spoustu problémů.

Zatížila natolik podloží, že vřídlo si začalo hledat vývěry ve sklepech okolních domů.

Jen ne tam, kde stříkalo původně.

Od té doby mu pomáhají čerpadla.

No a o tuto kolonádu, dnes už nikoliv Gagarinovu, ale Vřídelní, v referendu šlo.

Kolonáda je v havarijním stavu.

Zastupitelstvo rozhodlo, že ji postupně za obrovské peníze zrekonstruuje.

Mezitím vypíše mezinárodní architektonickou soutěž.

Zrekonstruovanou kolonádu následně (za cca 10-15 let) nechá zbourat a postaví novou dle vítězného projektu.

Jelikož je část kolonády, kde vřídlo vyvěralo, kvůli havarijnímu stavu uzavřena, vřídlo bylo za "pouhých" deset milionů korun přesunuto mimo budovu.

Momentálně nestříká ani tam.

Čerpadlo muselo být vypnuto, neboť voda na zemi v okolí namrzala.

Nasypat spoustu dalších až stovek milionů korun do rekonstrukce čehosi, co je stejně určeno ke zbourání ... to prostě rozum nebere.

A tak karlovarští patrioti nejprve zpunktovali petici, požadující referendum.

Referendum o tom, že lepší by bylo zastavit rekonstrukci, schovanou za termín oprava havarijního stavu, a místo betonového socialistického monstra postavit repliku původní litinové kolonády.

Zastupitelstvo vyhlášení referenda zamítlo.

Povinnost vypsat referendum nařídïl zastupitelstvu soud.

Naštvalo mě, že o tom všem jsem se dozvěděla z veřejnoprávní TV.

I o termínu konání referenda.

Magistrát prostě a jednoduše mlčel.

Dokonce ani lednové Radniční listy nepřišly.

Nemyslím si, že by si obyvatelé města měli sami hledat na netu informace.

Naopak si myslím, že je povinností zastupitelstva o tom všem transparentně informovat.

Nestalo se.

Dokonce i výsledky jsem si musela pracně vyhledat.

Nejsem počítačový nedouk, na netu se pohybuji prakticky každý den.

Očekávala jsem, že na úvodní stránce magistrátu najdu výsledky referenda.

Spletla jsem se.

V nenápadné kolonce Často hledané až zcela na konci nenápadný odkaz Místní referendum.

Po rozkliknutí odkazu nepřehledná spousta dokumentů.

A mezi nimi pěkně uschovaný v množství dalších pdf souborů jeden s názvem Výsledky hlasování.

Jen tak mimochodem, dneska už tam tento soubor není.

A jak to dopadlo?

Aby bylo referendum platné, musí se hlasování zúčastnit alespoň 35% všech voličů.

Aby bylo referendum závazné, musí se pro vyslovit nadpoloviční většina hlasujících voličů a současně nejméně 25% všech voličů.

Karlovaráci již tradičně patří mezi ty, jejichž procento účasti u voleb je celorepublikově nejnižší.

Navíc se spousta lidí o referendu dozvěděla nejspíše až ve volební místnosti.

A tak je referendum sice závazné, avšak neplatné.

Ani dnes nevím, zda převládl vztek nebo spíše smutek.

Nakonec jsem až do čtyř do rána hledala na netu nejrůznější informace o kolonádě i referendu.

Jak už jsem psala na počátku tohoto příspěvku, vzpomínky na mé dětství se pojí s dočasnou dřevěnou kolonádou.
Až s přibývajícím věkem přišel zájem o historii mého rodného města.

Litinová kolonáda od architektů Fellnera a Helmera je opravdu úžasná stavba.

Německé obyvatelstvo ji v roce 1939 rozebralo a věnovalo nacistickému Německu.

Ač jsem hlasovala u referenda pro repliku této stavby, nejsem si dnes až tak stoprocentně jistá.

Při pohledu od Tržní kolonády část nad vřídlem se dvěma sice nádhernými kupolemi takřka zcela zakrývá pohled na chrám Máří Magdalény.

Vzpomněla jsem si, jak strašně mě štve, že současné betonové monstrum zakrývá při pohledu ze stejného místa cca třetinu chrámu.
Šušká se, že to komančové udělali schválně ;o)

Mnohem více se mi zamlouvá předchůdkyně litinové kolonády, kterou jsem našla na netu.

Ostatně ani ta dřevěná není špatná, ale to už jsou ty vzpomínky na dětství ;o))