Na začátku bylo listování japonským časopisem, kde mě zaujaly kufříky.
Pak přišel nápad využít k jeho ušití panel s kopálistou zakoupený na PPM a darovat vnukovi k narozeninám.
To jsem ovšem ještě netušila, že čerstvě čtrnáctiletý kluk kromě sprchového gelu, šamponu a antiperspirantu potřebuje též deodorant, pěnu a lak na vlasy a dokonce i žehličku na vlasy.
A tak z prvotního záměru kufříku vyšel málem kufr - rozměry 29x18 cm, výška 11 cm ;o))
Jeho ušití nebyla zrovna procházka růžovým sadem.
V japonských časopisech dokážu pouze "obrázkovat". Rozsypanému čaji nerozumím. Jsem ráda, když najdu číslici a pochopím, co znamená.
A tak má kufřík hromadu nedostatků.
Například jsem pochopila, že ucho je třeba přišít ještě před kompletací, jinak není šance se k němu na mašině dostat.
Původně bylo mým záměrem všít do středu kufříku přihrádku na zip. Vzdala jsem to, protože jsem si nedokázala představit, jak tuto přihrádku nějak esteticky přišiju ke stěnám kufříku. A tak má nakonec jen vnitřní kapsičku na víku.
Na to, že to byl první pokus včetně premiéry práce s ronofixem či jak se ta výztuha vlastně jmenuje, nevypadá zas až tak špatně ;o))
Kosmetický kufřík vypadá úžasně :-) . Vůbec bych neřekla, že to byl tvůj první pokus :-) . Já bych nic takového udělat nedokázala, o to víc si tvé práce cením :-) . Kosmetický kufřík je dobrá věc. Já ho mám také, akorát jsem si ho teda na rozdíl od tebe musela koupit :-) .
OdpovědětVymazat