Město a hrad Loket patří k velice fotogenickým místům v mém okolí.
Byla jsem tam s fotoaparátem již několikrát. Nikdy jsem však neměla štěstí na to, aby mi hrad nasvítili.
Skalnatý výběžek nad městečkem, ze kterého fotím velice ráda, je pro starší dámu v dosti špatně schůdném terénu, zejména cesta dolů. Jednou jsem tam čekala až do úplné tmy v naději, že hrad přeci jen nasvítí - naděje se ukázala býti lichou - a cestou dolů jsem měla hodně malou dušičku. Hlavou se mi neustále honilo, že si případní záchranáři nejspíš řeknou: "Bože co tam ta stará bába po tmě hledala." Pravda, napadalo mě spíše jméno z rodu skotu, ale nechci zde používat vulgarismů.
Dnes jsem na své oblíbené místo v Lokti vytáhla kamarády z Prahy, se kterými sdílím zálibu ve fotografování. Zapadající sluníčko nám zlomyslně svítilo do objektivů, místo aby romanticky nasvítilo hrad. No a dolů jsme se - velkou měrou po zadní části těla - sesunuli raději ještě za světla. Ostatně hrad opět a zas nenasvílili.
Žádné komentáře:
Okomentovat