Dnes jeden hoodně starý rest.
Před časem mi dala sousedka vyšívaný ubrousek. Byl hodně sepraný a natržený.
A jestli prý bych s tím nedokázala něco udělat. Je po její pratetě - sousedce je 84 let. To jen pro představu, jak je ubrousek starý.
První, na co jsem se optala, k čemu bude sloužit.
Když mi řekla, že si jej chce dát na zeď jako obrázek, oddechla jsem si.
Jako polštář nebo ubrousek už opravdu sloužit nemůže, častější praní by nejspíš nevydržel.
A tak jsem si ubrousek odnesla domů, pečlivě ho uložila a přemýšlela co s ním.
Jediné co mě napadlo, bylo vystřihnout ho tak, abych se zbavila natrženého místa, a nažehlit pomocí pavučinky na novou látku.
Co s tím dál jsem však vymyslet nedokázala a inspirace nepřicházela.
Až mě při návštěvě PPM inspirace přímo praštila do očí. Přesně to jsem potřebovala.
Autorky jsem se vyptala, zda opravdu použila pavučinku, a s jejím svolením si dílko vyfotila.
Pochopitelně jsem získala i povolení inspiraci využít.
Jen si už nepamatuju, která šikovná čučvorka to byla.
Tady ona inspirace
Doma jsem se jala ubrousek hledat, ale marně.
Tak důkladně jsem jej uklidila, že byl k nenalezení.
Až nedávno jsem při hledání něčeho úplně jiného na ubrousek narazila.
A tak jsem se do něj konečně mohla pustit.
Modrý podklad z inspirace jsem zamítla, protože sousedka nemá kuchyň laděnou do modra.
Musí to být v barvě bílé.
Ubrousek jsem musela vystřihnout do tvaru srdce, protože byl natržený hodně hluboko mezi hlavami prostředních tanečnic.
Olemovala jsem bílou paličkovanou krajkou.
Jenže mi to připadalo nějak nevýrazné a tak mě napadlo provléknout krajkou modrou saténovou stužku.
To už vypadalo lépe.
Takže už jen kolem obrázku proquiltovat - zvítězily kostičky - a sousedka má obrázek doma.
Žádné komentáře:
Okomentovat