Je zajímavé, jak se s věkem mění vše zažité.
Například čím jsem starší, tím raději se hrabu v hlíně. Nějak zvláštně mě to uklidňuje.
Taky mám moc ráda vůni muškátů. I když si moc dobře pamatuju, že kdysi, v dobách mého dětství, když jsem byla u babičky, mi hrozně smrděly ;o))
Každý rok mám za oknem muškáty převislé.
Ty z multipacků z Baumaxu či OBI se mi nedaří přezimovat.
Před dvěma roky jsem koupila v zahradnictví převislé muškáty již větší. Jednu rostlinku v květináči o průměru cca 13 cm. S těmi mám zkušenosti daleko lepší. První zimu mi ze čtyřech rostlin nepřežila jedna. Dokoupila jsem na jaře další, ale přes zimu se vše opakovalo - jedna nepřežila.
Letos jsem je tedy vyndala z truhlíku, zasadila samostatně do květináčů a dala pěkně doprostřed za kuchyňské okno mezi bylinky. Jsou už dobře metr dlouhé. Na rozdíl od těch, co jsem v červnu koupila jako multipack v OBI. Ty ještě nezačaly přepadat přes okraj truhlíku za oknem v obýváku. Zato úžasně květou.
Naopak muškáty vzpřímené přezimuji velice zdařile. Bílý už mám nějakých 9 let. Růžový je asi o rok mladší. A nejmladší je ten s barevnými listy a oranžovo-růžovými květy. Ze tří rostlinek původně koupených v zahradnictví v květináči o průměru cca 13 cm mám tak dva hodně velké květináče a jeden velký.
Moc ráda fotím jejich květy, dnes jsou to však jen takové velice dokumentační cwaky.
Když jsem je v červnu dávala na balkon - ano až v červnu, dříve jsem se k tomu letos nedostala - maličko jsem jim musela upravit "fazonu". No a odstříhané větvičky jsem se pokusila nařízkovat. Přežila a zakořenila asi polovina z nich. Dokonce začaly v agroperlitu, který k řízkování muškátů používám, kvést. A tak jsem je konečně přesadila. Samozřejmě do nových květináčků. Vlastně staronových. Jsou to staré bílé plastové květináčky, které jsem ozdobila ubrousky a pokusila se nátěrem vzbudit dojem kovového květináče ;o))
Ten velký bílý muškát na balkonovém zábradlí mi maličko polámal vítr. Bylo mi líto ulomenou větvičku se dvěma květy a dalšími třemi poupaty vyhodit a tak jsem ji dala do vázičky.
A ještě kočičáci, kteří si na balkoně lebedí.
Amálka se nejraději prochází po balkonovém zábradlí, Alex zase okupuje starý košík. Jen stařenka Mimi je raději zalezlá doma a na balkon chodí jen brzy ráno nebo navečer.
Žádné komentáře:
Okomentovat