Přežít tropická vedra v paneláku je nad síly mé i mého zvěřince.
Matička příroda nás všechny těžce zkouší. A nemyslím teď jen moji "smečku".
Nejprve nekončící zima ... pak ke konci dubna kratičký skok rovnou do léta ... v květnu zpátky do zimních bund ... a na dlouhou dobu i pod deštník ... což vyústilo v povodně na přelomu května a června ... následovalo typické aprílové počasí ... no a nakonec 3 dny příšerných veder ... člověku se nechtělo ani dýchat ... dělat se nedalo naprosto nic.
úterý 18. června ... 38,7 stupně Celsia
středa 19. června ... 39,9 stupně Celsia
vše měřeno ve stínu
včera se teplota zastavila na 35,7 stupně Celsia ... pak se kolem 17. hodiny zatáhlo a přišla bouřka ... ta se vrátila 3x ... přívalové lijáky střídané s mírnějším deštěm ... občas slušné nárazy větru ... 2x kroupy ... to vše až do časných ranních hodin
A pak se konečně ochladilo.
Bylinky i rajčátka za kuchyňským oknem naštěstí úmorná vedra i krupobití přežily. Řecké oregáno se překvapivě dožadovalo vody téměř tak vehementně jako rajčátka. A tymián začíná kvést.
Přežily i pnoucí muškáty za oknem obýváku.
Také zvěřinec vše zvládl. Tři dny všichni víceméně prospali. Tak hodňoučký zvířátka jsem dlouho neměla. Ani se nehádali, kdo bude ležet na dlaždičkách v koupelně.
Zato včera večer, když se částečně ochladilo, se kočičáci probrali z letargie a okamžitě se poprali ;o))
A já vše přečkala dřímajíc takřka celé dny u TV. Sebemenší pohyb totiž znamenal jen potoky potu po celém těle. Fuj. Tu a tam jsem něco sezobla, především brzy ráno nebo pozdě večer.
Až dnes se pomalu dostávám do starých kolejí.
Žel valím před sebou o to větší hromadu restů.
Žel valím před sebou o to větší hromadu restů.
Žádné komentáře:
Okomentovat