Babí léto ...

Babí léto přišlo po nepovedeném září nečekaně, o to více se však snaží.

Podařilo se mi přesvědčit samu sebe a vyrazila jsem včera do Německa.

S fotobatohem, dvěma objektivy, filtry i stativem.

Ještě dnes mě z toho všeho bolí záda.

O nohách ani nemluvím.

Cílem bylo dlouho plánované podzimní Vogtländische Schweiz.

Opravdu úžasné místo.

Musí být nádherné v každé roční době.

Jen kdybych nebyla tak strááášně líná.

Před dvěma roky jsem tam byla na jaře  - vice ZDE .

Před tím ještě dvakrát, avšak bez Nikonka, jen s Lumíkem - více TADY .

Původně jsem měla v plánu jet rovnou do Jockety a časopisy koupit až na zpáteční cestě.

Ještěže jsem se rozhodla nejprve koupit v Plauen časopisy a teprve pak vyrazit do Jockety.

Vlak, kterým jsem se chtěla vrátit, měl totiž 40 minut zpoždění a to by rozhodně na nakupování, byť v nádražní "trafice", nestačilo.

Do Plauen se dá z KV vyrazit čtyřmi rozdílnými trasami.

První přes Johanngeorgenstadt - momentálně výluka.

Na druhé trase - přes Kraslice - taktéž výluka.

Nesnáším výluky.

Fakt se mi nechce vystupovat z vlaku ... v poklusu přestoupit do busu, který je ovšem třeba nejprve najít ... a pak zase zpět do vlaku.

Nově by se dalo jet i přes Cheb a Hof ... jenže vlak přijede do Hofu těsně po odjezdu vlaku Hof-Plauen.

Zůstává tedy čtvrtá trasa z Chebu přímo do Plauen - žel první vlak jede až v 10:05 :o(

Z výše uvedeného vyplývá, že jsem vylezla z vlaku v Jocketě až ve 12:40.

Z hlediska focení fakt doba k ničemu.

Tím spíše, že poslední vlak, kterým musím toto místo opustit, abych se dokázala vrátit zpět do KV, je ten v 16:22.

Naštěstí je v údolí říčky Trieb vcelku stín.

I tak jsem však dost často bojovala s přepaly.

Tady něco málo fotek.

Nejprve pár oblíbených čtverců ;o)

Taky dva "nudloidy".

Foceno přes zlatý filtr.
Proto ta zvláštní barva vody.
Nějak není chuť ani čas pohrát si s její barvou.
Tolik malý dodatek pro znalce fotografování ;o))

A nakonec mapka.

Tyrkysovou barvou trasa tam.

A modrou trasa zpět.

Šplhat nahoru schody přímo na vyhlídku Lorelay, jak se nabízí pohledem na mapku, se mi fakt nechtělo.

Zkusila jsem minule a už nikdy více ;o))